Wasteland z roku 1988 uvízl v paměti nejenom mnoha hráčům, ale i videoherní historii. Nelze se tedy divit, že se chystá dvojka. My se dostali do bety.

Jen málo her se dokáže zapsat do historie tak razantním způsobem jako právě Wasteland. Postapokalyptické RPG z roku 1988 přineslo na svět ponurou krásu světa zpustošeného lidskou chamtivostí, hloupostí a nenávistí. V tomto okamžiku se vkus mnoha hráčů od základu změnil. Země zničená jadernou válkou představovala směsici deprese, kruté alternativní reality a dobrého příkladu situace, kdy se mění lidské hodnoty. Žánr se dodnes řadí k nejoblíbenějším. Tuto revoluci odstartoval Wasteland.

Vývojářské studio inXile Entertainment si však na chvíli nedobrovolně odpočinulo od pilného vývoje. No, ve skutečnosti trvalo bezmála čtvrt století, než se hráči dozvěděli, že se chystá přímé pokračování klasického titulu. Jedná se ještě o více srdceryvnou story než v případě Duke Nukem Forever. Wasteland 2 však směřuje podstatně zdařilejší cestou.

Po několika letech si můžeme zahrát Wasteland 2! V betaverzi...

Po úspěšném splnění finančního cíle se konečně začaly věci dávat do pohybu. Oproti několikaleté pauze jde o okamžikové zrychlení konání studia, a to takovým způsobem, že vám dnes můžeme přinést dojmy z bety záležitosti, o které se už ani nemyslelo, že někdy spatří nám známý svět.

Brian Fargo zpřístupnil šťastlivcům, kteří přispěli nemalou částkou na jeho projekt, ukázku singleplayerové kampaně. Ještě než přijde ke slovu příběh, si musíme vytvořit svůj charakter, respektive rovnou celý tým. Pro lenochy se zde nachází již předdefinované postavy. Co by to ale bylo za RPG, kdyby si nešlo sestavit vše po svém? Množství vlastností umožňuje customizovat si pochopa přesně na svůj styl hraní. Daleko méně se však lze vyžít ve vizuálních nastaveních. V tomto ohledu inXile zaspal. Snad se v plné verzi daný aspekt vylepší.

Vytvořená čtyřčlenná skupinka dostane ihned za úkol získat informace od nezvěstného rangera. Nic originálního, ale příběh se nějak musí rozjet. Komu nevadí se trochu ponořit do hry, může si vedle hlavního stanoveného úkolu zjistit tolik vedlejších informací, že mu z nich dost možná praskne hlava. Pro pravé hardcoráře se jedná o splnění snu a pro nové hráče zase o nudnou nutnost číst kvanta textu.

Většinu dialogů lze pouze přečíst. Vývojáři toto opodstatňují větší variabilitou, s níž mohou pracovat. Pouze důležité části příběhu podléhají dabingu. Díky tomu lze jednotlivé věty lépe přizpůsobit předcházejícím událostem a odvíjet tak jedinečný zážitek. Dialogy ovšem působí dosti nesourodě - jeden odstavec postava mluví a druhý zase mlčí.

Do rozhovorů lze samozřejmě zaplést i speciální schopnosti (zde kiss-ass, hard-ass, smart-ass). Při volbě odpovědí není problém využít i příkazových řádků, do kterých je možné psát vlastní slova. Prozatím na takto tvořenou komunikaci charaktery odpovídají univerzálními větami typu "Promluvíme si o tom po splnění úkolu" nebo "Nevím, co tím myslíš", ale jistě by se tak daly odemknout exkluzivní cesty při řešení úkolů.

Atmosféra jako za starých dobrých časů

Nejvíce však všechny zajímá, jak si stojí gameplay, jenž představuje nejzásadnější měřítko kvality u podobných titulů. Z Wasteland 2 vyzařuje to stejné kouzlo jako z původní hry, Falloutu či Arcanum. Od klávesnice se jednoduše nedá na dlouhé hodiny hnout.

Z velké části za to může rozlehlý svět, po kterém se cestuje ála právě první Fallout. Vývojáři vytvořili lokace a ty lze prozkoumávat jen tehdy, když je dotyčný objeví na globální mapě. Přesun po ní vyčerpává drahocennou vodu, a proto se vyplatí uvážit každý krok kupředu. Navíc člověk nikdy neví, kdy narazí na nástrahy, které mu pustina připraví.

Realtime nechme dětem, tahy vládnou světem

Pokud se s nějakou NPC nelze domluvit po dobrém skrze tuny textu, pak nadejde jediná možnost, jak poměřit sílu svých názorů. Bez soubojů by byl svět po apokalyptickém konci až moc růžový, že? Vývojáři si vybrali cestu klasického taktického boje. Jakmile se naskytne sebemenší šarvátka, zastaví se čas a započne šachová hra figurek počítače a hráče.

I uživatelé, kteří doposud nepřišli do kontaktu s podobným systémem, si velmi rychle zvyknou na komfort, který jim je poskytnut. Ovládací mechaniky jsou opravdu velmi svižné. Co se týká obtížnosti bitev, nedá se říci, že by se jednalo o bůhvíjaké peklo. Na střední obtížnost se dají zvládnout s přehledem. Postupem hrou se však více a více ztěžují, a proto se vyplatí, když uživatel svůj um v tomto ohledu vypiluje.

Samotné RPG prvky se nevymykají zaběhlému standardu. Krom klasických vlastností jako štěstí, síla, vytrvalost, vnímání, hbitost a tak dále, narazíme i na perky a skilly jako otevírání zámků, sejfů, hackování apod. Zájmu se určitě nevyhnou ani bojové schopnosti, které určují, na jaký druh zbraní se postava specializuje. Navíc se v plné verzi objeví ještě více možností, jak vylepšit svou postavu.

Svět vypadá parádně, pokud se díváme skrz tu hnusnou slupku

Obrovskou pochvalu si zaslouží prostředí. Wasteland 2 nenosí své jméno jen pro parádu. Svět okolo skupinky protagonistů je zdevastovaný, temný a nelístosný. Nejde pouze o design lokací, ale i plynutí života v něm. Když naši strážci zákona narazili na bandu nájezdnků, kteří toužili po mýtném za průchod oblastí, omluvili se s tím, že si raději půjdou po svém, ale kriminálníci nemohli riskovat své vyzrazení, a proto na tým zaútočili. Vývojáři ukazují skrze tuto hru pokřivené lidské charaktery, kterými by se postapokalyptická díra lidstva pravděpodobně jen hemžila.

Vše by vypadalo ještě lépe, kdyby si tvůrci více pohráli s grafikou. Ovšemže mohou nyní vystoupit lidé s názory: "Prosím tě, tady nejde o grafiku, ale o hratelnost! Proč by potřebovala hra jako Wasteland dobrou grafiku?" Protože je u všech čertů rok 2014 a výplod Briana Farga vypadá podobně jako hry z roku 2006. Titul sice využívá enginu Unity, jehož vizuály nelze porovnávat s CryEnginem, ale rozhodně se zmůže na daleko lepší výsledky. Na slabé grafice se však více podílí modely o malé detailnosti a textury s nízkým rozlišením.

Smutněji si počíná i optimalizace. Vzhledem k relativní uzavřenosti úrovní a mizerné grafice (kterou pravděpodovně už nikdo nespraví do doby vydání), se jedná o přitěžující okolnost. Počítač s procesorem Intel Core i5 3470 a grafickou kartou AMD Radeon 7850 ukočíroval dílo na chabý průměr 27 snímků za vteřinu. Ještě hůře se člověk vyrovnává s tím, že grafika vypadá téměř stejně na nejnižší a nejvyšší detaily. Rozdíl fps je v tomto případě 20 bodů.

Na Wasteland 2 se čekalo až příliš dlouho. Na její vizáži je to bohužel znát, ale na hratelnosti bohudík také. Nad titulem mnoho hráčů stráví určitě nepřeberné množství času. Nicméně se musí ještě ledacos dohnat. Konstrukce je sice navržena a vystavena, ale vrže, kýve se, vyklá a ohýbá. Stačí to vše dopilovat a možná se nám za nějaký čas ukáže hra, která se přinejmenším do historie zapíše jako kvalitní RPG. Vzhledem k tomu, že další Fallout je v nedohlednu a Bethesda by z něj stejně udělala další postapokalyptický Skyrim, tak ani nic lepšího na trhu nenajdeme.