Závislost na mobilních zařízeních je v dnešní době značná. Každý u sebe nosíme nějaký ten telefon, ve valné většině dokonce chytrý, případně tablet či dokonce chytré hodinky a různé monitorovací náramky. Doba zkrátka nahrává technologiím a nejrůznější elektronice. Ta však má jednu nevýhodu - musí se nabíjet prakticky každý den.

Zatímco o výraznějším skoku ve výrobě baterií se více mluví, nežli bychom viděli reálné výsledky na trhu, proč tedy nezavítat do kategorie jiné. Nikoliv tedy do té, jak energii uchovat, ale jak jí vytvářet doslova na každém kroku i bez přístupu k rozvodné síti.

Další z možností, která má potenciál na případné uplatnění v technologickém světě, je projekt University of Singapore. Tzv. kožní generátor generuje energii z pohybů jeho nositele. Zařízení umístěné přímo na kůži funguje na principu generování statické energie třením, čímž pomáhá převádět pohybovou energii na elektřinu.

Z principu věci nebude zařízení schopné vygenerovat dostatek energie na to, aby nabilo větší zařízení jako tablet či mobilní telefon. Podle současných standardů však vystačí na nabití nositelných zařízení ve stylu náramků a chytrých hodinek.V budoucnu bychom tak místo zvětšování kapacity použitých baterií zkrátka mohli všedním používáním a pohybem (např. chůzí) generovat dostatek energie pro nabití těchto vymožeností.

Možnosti zařízení o velikosti poštovní známky byly prezentovány nedávno na konferenci IEEE MEMS 2015. Vývojáři zde demonstrovali, jak dokáže ťuknutí prstem vygenerovat 90 voltů v otevřeném obvodu a elektrický proud 0,8 mA, což při prezentaci postačilo k rozsvícení 12 LED. Při zvětšení plochy by pak stejná technologie mohla posloužit k napájení elektroniky, nebo rovnou k tvorbě nejrůznějších zdravotních senzorů nepřetržitě monitorujících stav uživatele.

K vyprodukování energie je využit tzv. triboelekrický jev, jenž můžete znát z běžného života, neboť stojí za vznikem elektrického náboje (tzv. statické elektřiny) tím, že dojde ke vzájemnému tření určitých materiálů. Ať už si tedy vybavíte starý školní pokus se skleněnou tyčí a třením liščího ohonu, nebo situaci, kdy jste dostali ránu při dotknutí kliky u dveří, za vším stojí tento jev.

Zjednodušeně řečeno: V našem případě je jedním z těchto materiálů naše kůže, která bude předávat elektrony, zatímco druhý materiál je bude získávat. Tou druhou se stala tenká silikonová vrstva pokrytá 50nm filmem zlata, fungující jako elektroda.

Po uchycení na kůži v oblasti krku může generovat 7,5 V pouhým mluvením, na předloktí pak třeba 7,3 V zmáčknutím prstů v pěst. Ačkoliv tyto hodnoty zdaleka nestačí k nabití zařízení ve stylu smartphonu, pro zařízení ve stylu zmíněných náramků a hodinek by mohla podobná technologie spolehlivě posloužit. Jak tomu tak bývá, bude to ještě běh na dlouhou trať...