Letecká doprava byla kdysi považována za vrchol technického pokroku a symbolem bezpečnosti. S příchodem 21. století a rozvojem digitalizace se však z tohoto odvětví stalo pole s dvojsečnou zbraní. Systémy, které zajišťují bezpečnost, efektivitu a pohodlí cestujících, se stále častěji stávají terčem kybernetických útoků.

Digitalizace totiž přinesla nejen nespočet výhod, ale i nečekané slabiny. Letadla jsou dnes létající počítače, letiště využívají složité sítě propojených technologií a letecké společnosti zpracovávají obrovská množství citlivých dat. To vše vytváří ideální prostředí pro kyberzločince, kteří mají motivaci i schopnosti narušit bezpečnost těchto systémů.

Zatímco tradiční rizika, jako jsou mechanické poruchy nebo špatné počasí, jsou dobře zvládána, kyberútoky představují novou a mnohem složitější hrozbu. Nejde jen o možnost hacknutí důležitých systémů letadla během letu – rizika se rozprostírají napříč celým ekosystémem letecké dopravy.

Co přesně hrozí tomuto odvětví? A jak můžeme zajistit, aby se letecká doprava nestala obětí digitálního chaosu?

1. Letecký průmysl v digitálním věku

Moderní letadla a letiště jsou dnes více než kdy jindy závislá na softwaru a digitálních systémech. Například systém ADS-B (Automatic Dependent Surveillance-Broadcast) umožňuje letadlům automaticky sdílet svou polohu, rychlost a výšku v reálném čase s ostatními stroji ve vzduchu i s řídícími věžemi na zemi. Tento systém, který výrazně zlepšuje bezpečnost a efektivitu letecké dopravy, však trpí zásadním nedostatkem – není chráněn proti kybernetickým útokům.

Představte si situaci, kdy by hackeři dokázali manipulovat s daty ADS-B. Mohli by například vytvořit falešné signály o existenci neexistujících letadel nebo změnit polohu skutečných letadel, což by mohlo vést k nebezpečným situacím ve vzduchu. I když takové útoky zatím nebyly zaznamenány v praxi, odborníci na kyberbezpečnost varují, že technologické možnosti k tomu již existují.

Stejně tak jsou moderní letadla vybavena palubními systémy, které spravují navigaci, komunikaci i zábavu cestujících. Ty jsou propojeny nejen mezi sebou, ale často i s externími sítěmi na zemi. Pokud by hackeři pronikli do těchto systémů, mohli by například manipulovat s autopilotem, narušit navigaci nebo dokonce deaktivovat klíčové bezpečnostní funkce.

2. Letiště jako cíle útoků

Letiště jsou další klíčovou částí infrastruktury, která se stává terčem kyberútoků. Moderní letiště jsou plně digitalizovaná – od řízení letového provozu přes systém odbavení zavazadel až po bezpečnostní kontroly. Právě tato komplexnost je však také jejich slabinou.

V roce 2017 byl například letištní systém v Evropě zasažen virem WannaCry, který napadl klíčové systémy a způsobil chaos v odbavení pasažérů. I když nedošlo k přímému ohrožení bezpečnosti letů, incident ukázal, jak zranitelná letiště mohou být.

Hackeři mohou prostřednictvím kyberútoků způsobit například:

• Výpadek řízení letového provozu, což může vést ke zpoždění nebo zrušení letů.
• Napadení bezpečnostních systémů, což by mohlo umožnit průnik nebezpečných osob nebo předmětů na palubu letadel.
• Manipulaci s daty pasažérů, například s cestovními doklady, což by mohlo vést k narušení plynulosti provozu.

Zdroj: Shutterstock

3. Kybernetické útoky na letecké společnosti

Letecké společnosti jsou pro kyberzločince mimořádně atraktivním cílem. Uchovávají totiž obrovské množství citlivých dat, včetně osobních údajů cestujících, platebních informací a letových plánů.

V roce 2018 se například British Airways stala obětí masivního útoku, při kterém hackeři získali přístup k platebním údajům více než 400 tisíc zákazníků. Tento incident vedl nejen k finančním ztrátám, ale i k poškození pověsti společnosti.

Dalším typem útoku, kterému letecké společnosti čelí, jsou ransomware útoky. Hackeři při nich zašifrují data společnosti a požadují výkupné za jejich obnovení. Pokud společnost nemá adekvátní zálohy, může být její provoz vážně ohrožen.

4. Kritické systémy a jejich ochrana: Jak na to?

Kyberbezpečnost v leteckém průmyslu vyžaduje systematický a proaktivní přístup. Následující opatření jsou klíčová pro minimalizaci rizik:

• Oddělení systémů: Kritické systémy by měly být izolovány od veřejných sítí, což minimalizuje riziko jejich napadení.
• Pravidelné aktualizace: Software a hardware by měly být pravidelně aktualizovány, aby byly chráněny proti nově objeveným zranitelnostem.
• Zálohování dat: Letecké společnosti i letiště by měly mít k dispozici zálohy všech klíčových dat, aby mohly rychle obnovit provoz po případném útoku.
• Školení personálu: Zaměstnanci musí být vyškoleni, aby dokázali rozpoznat phishingové útoky a jiné pokusy o proniknutí do systému.
• Mezinárodní spolupráce: Kyberútoky jsou globální problém, který vyžaduje sdílení informací a koordinaci mezi státy, leteckými společnostmi a letišti.

5. Budoucnost letecké bezpečnosti: Umělá inteligence a nové technologie

Jedním z nejslibnějších nástrojů v boji proti kybernetickým hrozbám je umělá inteligence. AI dokáže analyzovat obrovské množství dat v reálném čase a identifikovat různé anomálie, které mohou naznačovat kybernetický útok.

Například systémy pro detekci narušení (IDS) mohou díky AI identifikovat podezřelé aktivity v síti a upozornit správce ještě předtím, než útok způsobí škody.

Další technologií, která může posílit bezpečnost, je blockchain. Díky své decentralizované povaze umožňuje bezpečné sdílení dat mezi různými částmi letecké infrastruktury, aniž by bylo snadné tato data manipulovat.

Závěr: Bezpečnost jako klíč k budoucnosti

Kybernetické hrozby představují pro letecký průmysl jednu z největších výzev současnosti. Je nutné, aby odvětví investovalo do moderních technologií, školení personálu a mezinárodní spolupráce, aby mohlo čelit těmto novým rizikům.

Pouze proaktivní přístup a neustálé zlepšování mohou zajistit, že letecká doprava zůstane i nadále bezpečná, spolehlivá a připravená čelit výzvám digitálního věku. Letecký průmysl je a musí zůstat symbolem bezpečnosti – nejen na nebi, ale i v kyberprostoru.