První otázkou, kterou byste si měli položit je, zda jste vůbec způsobilí pro výkon službě v armádě. Základní a zcela logickou podmínkou je plnoletost a trestní bezúhonnost. Jako minimální dosažené vzdělání pak musíte mít alespoň dokončené učňovské. Podmínkou také je, že nesmíte být členem žádné politické strany ani žádné odborové organizace.

Historicky platily i podmínky týkající se minimální výšky branců s tím, že se vždy upřednostňovali co nejvyšší muži. Současná legislativa hovoří o minimální výšce 160 cm pro muže a 155 cm pro ženy. Pro chemiky a tankisty je zde kvůli stísněnému prostoru stanovena maximální možná výška 185 cm. Striktní výšku pak musí mít příslušníci Hradní stráže, kteří musí dosahovat výšky 176 – 188 cm.

Jak se registrovat?

Splňujete-li výše uvedené základní podmínky a stále se chcete stát příslušníkem naší armády, musíte na internetu vyhledat oficiální náborový web Armády ČR. Na tomto místě se můžete v první instanci zaregistrovat jako zájemce o zařazení na pozici vojáka z povolání nebo člena aktivních záloh. Mimo tyto dvě tradiční možnosti se zde ještě nabízí pozice účastníka dobrovolného cvičení.

V případě zájmu o vojáka z povolání musíte v rámci přihlášky či registrace vyplnit i jedno z 26 měst, kde se nachází posádka Armády ČR a zároveň zde specifikujete i své preferované služební zařazení. Na výběr máte všemožná zařazení od klasický střelců a ženistů přes průzkumníka až po právníky a kuchaře.

V prvním kroku stačí tedy pouze obyčejná registrace přes internet. Následně musíte vyčkat, dokud vám nezavolá operátor z rekrutačního střediska s výzvou. Tím se zahájí váš velice dlouhý přijímací proces. Po této výzvě čeká na uchazeče podání oficiální žádosti o povolání do služebního poměru a s tím spojené i čestné prohlášení, kde stvrzuje, že není nijak politicky angažován.

Zdroj: Shutterstock

Zdravotní prohlídka

Celkem logické je, že voják by měl být po zdravotní stránce naprosto zdraví. Za tímto účelem dostane po podání žádosti i několik formulářů týkající se zdravotních prohlídek, které musí být vykonány v některé z vojenských nemocnic. Na výběr máte Prahu, Brno a Olomouc.

Součástí zdravotního kolečka je vyšetření moči, krve, zraku, sluchu, řeči, rentgen hrudníku, EKG, neurologické vyšetření, orientační vyšetření a vyšetření na kožním. Tyto prohlídky jsou základem, ale ne zřídka se stává, že lékaři uznají za vhodné předepsat i další doplňující vyšetření.

Je potřeba se také ujistit, že uchazeč o práci v armádě nebude trpět psychickou nemocí nebo nebude ohrožovat nikoho v momentě, kdy bude mít přístup ke zbraním. Proto ho čeká i velice důkladné vyšetření u psychologa, kde dostane stovky otázek, které pojednávají o jeho rodině, vztazích, bývalých partnerech, motivaci pro vstup do armády či mají odhalit jeho sklony k agresivnímu chování. Není pak žádným tajemstvím, že právě psychologické testy bývají častou příčinou, proč je žádost uchazeče o zařazení do služebního poměru zamítnuta.

Předložení dokumentů a potvrzení

Po absolvování všech náročných kroků a vyšetření přijde budoucí voják s výsledky z vyšetření a spoustou nutných dokumentů (rodný list, potvrzení o nejvyšším vzdělání, výpis rejstříku trestů, získané kvalifikace, řidičský průkaz, doklady o dosažené jazykové úrovni a další) zpět do rekrutačního střediska.

Z rekrutačního střediska se musí přihlásit do něčeho, čemu se říká „výběr“. Ten probíhá ve speciálních odděleních pro výběr personálu v Praze a Olomouci. Poté následuje obávaná zkouška fyzické zdatnosti, jež je složena ze čtyřech částí. Muži ve věku do 30 let pak musí udělat 33 sedůlehů za jednu minut, pro ženy a starší muže platí mírnější limity.

Druhou částí jsou kliky, kterých musí každý muž udělat 19 za 30 sekund. V třetí části jde o skok snožmo do vzdálenosti větší než 182 cm s tím, že pro ženy platí limit 144 cm. Poslední částí je zátěžový test, kde všichni uchazeči šlapou na rotopedu a připevněné senzory zjišťují jejich výkon ve wattech přepočítaný na jeden kilogram jejich tělesné váhy při tepové frekvenci 170 tepů za minutu.

Po úspěšném ukončení zkoušky fyzické zdatnosti má uchazeč víceméně vyhráno, protože nyní již přejde do poradenské části výběru a v té mu je již nabídnuto konkrétní služební místo s konkrétním zařazením. Při přípravě nabídky konkrétního služebního místa se Armáda snaží vzít v úvahu přání uchazeče, ale také přihlíží k dosavadním výsledkům vyšetření a zkoušky fyzické zdatnosti tak, aby mohla armáda co nejvíce využít potenciál schopností uchazeče. Souhlasí-li uchazeč s nabídnutou pozicí, obratem se dozví o termínu nástupu do výcvikového střediska ve Vyškově.

Zdroj: Shutterstock

Organizace výcviku ve Vyškově

Po nástupu do výcvikového střediska ve Vyškově čeká budoucí vojáky v prvních dnech hlavně formální záležitosti, jako je prezence, zařazování do výcvikového kurzu, zdravotní prohlídky, fasování výstroje a dalších opatření nezbytných pro zahájení vycviku. I když se to může celé zdát zbytečné, je charakter celé přípravy a její důležitost naprosto neopakovatelná a významná.

Po odborné i výchovné stránce má Armáda ČR své cíle a standarty, a ty nelze dosáhnout během standardní základní týdenní služby vojáka. To je důvod, proč je organizován intenzivní výcvik ve vyškově v režimu „nepřetržitého vojenského výcviku (NVV)“. Tento nepřetržitý vojenský výcvik se pak skládá z několika částí, které jsou:

• teoretická příprava na učebnách,
• praktický výcvik na cvičištích,
• příprava vojenského materiálu k výcviku,
• přesuny do prostoru výcviku a zpět,
• údržba vojenského materiálu,
• příprava na zaměstnání příštího dne,
• samostudium,
• vyhodnocování činnosti,
• další výcviková opatření

Celý výcvik má svůj pravidelní rozvrh a velice přísnou organizaci. Každé cvičení je vedeno efektivně a s maximální intenzitou. Cílem je, aby každý voják měl možnost poznat své chování a schopnosti při neustálém podávání extrémních výkonů, čímž si zároveň buduje svoji sebedůvěru. To je koneckonců i důvod, proč musí vojáci obstát v podmínkách zvýšené fyzické a psychické zátěže. Během výcviku se setkají i s vícedenními polními výcviky, a to včetně nočních výcviků.

Všichni budoucí vojáci se pak musí každodenně řídit podle přesně stanoveného rozvrhu:

• 05:00 Budíček
• 05:00 – 05:10 Provedení ranního úklidu
• 05:15 – 06:00 Rozcvička, ranní hygiena
• 06:00 – 06:45 Snídaně
• 06:45 – 07:00 Příprava na zaměstnání
• 07:00 – 07:30 Rozvod do zaměstnání
• 07:30 – 12:20 Výcvik
• 12.20 – 13:40 Oběd
• 13:40 – 17:00 Výcvik
• 17:00 – 18:50 Večeře
• 18:50 – 22:00 Výcvik
• 22:00 Večerka

Na závěr je ještě důležité zmínit, že existuje hned několik typů kurzů přípravy, a ty jsou:

Základní příprava

Tento typ kurzu je primárně určen pro uchazeče o pozici voják z povolání, tzv. rekruty, které nikdy před tím žádné kurzy a výcviky z armády neabsolvovali. Do tohoto kurzu se nastupuje každý první pracovní den druhého měsíce ve čtvrtletí, což znamená – únor, květen, srpen, listopad. Délka takového kurzu je pak 31 výcvikových dnů rozdělených do 240 výcvikových hodin dle přesně stanoveného rozvrhu, který obsahuje za normálních okolností i nějaké dny mimo režim NVV. V době, kdy byly platné protiepidemiologické opatření, probíhal kurz 43 dnů v režimu NVV bez jakékoliv možnosti opuštění posádky či udělení řádné dovolené.

Základní příprava studentů Univerzity obrany (UO)

Tento typ kurzu je pak určen výhradně pro studenty Univerzity obrany před zahájením jejich studia. Nástup do kurzu je pak stejný, jako v případě základního kurzu, což znamená každý první pracovní den druhého měsíce ve čtvrtletí, což znamená – únor, květen, srpen, listopad. Stejná je i délka kurzu, tedy 31 výcvikových dnů a 240 výcvikových hodin.

Základní příprava – aktivní zálohy (AZ)

Součástí Armády ČR jsou i „Aktivní zálohy“, jejichž členové musí v první roce svého zařazení také absolvovat speciální výcvik pro aktivní zálohy. Příslušníci aktivních záloh mají svá civilní povolání a rodiny, a proto zde mají možnost absolvovat buď celý kurz nebo si ho rozdělit po jednotlivých blocích. Nástup do kurzu je pak opět stejný, ale liší se délka kurzu, která je 240 výcvikových hodin rozdělených do 22 výcvikových dnů.

Základní příprava – dobrovolné vojenské cvičení (DVC)

U Armády ČR pak existují i vojáci v záloze, kteří neabsolvovali vojenskou činnou službu, ale požádali o účast na dobrovolném vojenském cvičení. Přesně pro ně je určen tento kurz. Stejně jako u aktivních záloh mají možnost rozdělit si kurz do bloků nebo ho absolvovat celý. Svou podobou, nástupem do kurzu i délkou jsou pak shodné s výcvikem aktivních záloh.

Základní příprava – specialista aktivní zálohy

Posledním typem kurzu je kurz pro příslušníky Aktivních záloh, kteří jsou zároveň specialisty, jako jsou speciální síly nebo jsou to příslušníci vojenského zdravotnictví či biologické ochrany. Důležité je, že tento kurz musí absolvovat během prvního roku jejich zařazení do aktivních záloh. Nástup do kurzu se pak koná ve stejných termínech, jako předchozí kurzy, ale výcvik probíhá ve 120 výcvikových hodinách rozdělených do 11 výcvikových dnů.