Zkusme se nad tím společně zamyslet v dnešním komentáři. Co se vlastně stalo? Poslední velké hry ze stáje Square Enix v minulých dvou letech nesplnily prodejní očekávání. Odhad prodejnosti 5-6 milionů kusů v případě nového Tomb Raidera se ukázal být velmi optimistickým, když ve skutečnosti se prodalo "pouhých" 3,6 milionů kusů (ve sledovaném období). Kdyby se povedlo naplnit původní očekávání, stalo by se nové dobrodružství sličné archeoložky jednou z nejrychleji prodávaných her historie. Podobný příběh potkal také Hitman: Absolution a Sleeping Dogs.

Podle finanční zprávy hodnotící fiskální rok 2013 ke konci března muselo dojít k zrevidování odhadů a navýšení plánované ztráty o 10 miliard jenů. Ve stručnosti - odhady prodejnosti totálně selhaly. Ironií je, že se prý podle vedení Square Enix jednalo o střízlivé, až konzervativní odhady na úrovni 80-90 % skutečného prodejního potenciálu. Neúspěch je přičítán především na vrub prodejnosti v Severní Americe, kde se prodaly sotva 2/3 toho, co v Evropě. Nepříznivá ekonomická situace vyústila v rezignaci tehdejšího prezidenta firmy Yoichiho Wada.

Tolik ke skutečné události, která však v herní branži není nijak výjimečná. Otázkou zůstává, proč mívají producenti a zástupci distributorů tak přehnaná očekávání? Byznys je zkrátka do jisté míry postavený na důvěře a schopnosti manažerů přesvědčit akcionáře (tedy jejich nadřízené), že firmě se povede pořád lépe a lépe. Zdaleka to nebude doménou jen herního průmyslu, ale věnujme se teď pouze jemu. Pokud by se lidé na odpovědných místech drželi při zemi, existuje riziko, že trh s akciemi zareaguje nežádoucím způsobem, klesne cena akcií a jejich držitelé začnou de facto přicházet o investované prostředky. To může být silným motivem pro nadhodnocení skutečného potenciálu firmy.

Samozřejmě to nebude tak jednoduché, predikce vývoje na trhu je komplexní disciplínou, které se věnují celé týmy analytiků. Reálné výsledky však jasně ukazují, že jsou často takříkajíc mimo mísu. Square Enix například naznačil, jak velkou váhu přikládají hodnocení na webu Metacritic, kdy právě podle dosažených hodnocení upravují své odhady prodejnosti. Na jednu stranu je jistě chvályhodné, že se snaží přinášet takový herní obsah, který zaujme herní kritiky a vyslouží jejich hrám vysoké hodnocení, na druhou stranu přílišné lpění na číslech jen dokazuje odtržení od reality. Sebevyšší hodnocení sebelepší hry ještě automaticky neznamená zaručený prodejní úspěch.

Tenhle přístup může mít nakonec nemilé vyústění. Pokud producenti zjistí, že rovnice "dobré hodnocení = vysoké prodeje" nefunguje úplně tak dobře, jak by si představovali, může vzniknout tlak na určitou podbízivost, tedy vytváření takových her nebo zakomponování takových herních prvků, které osloví co možná nejširší herní obecenstvo. Zas tak horké to ovšem nebude, protože kdyby producenti přesně věděli, jaké herní prvky na hráče zabírají, dávno by jich byly hry plné. Na druhou stranu, nelze si nepovšimnout, jak za poslední roky hry změkly, aby se přiblížily širokému publiku.

Rok 2014 bude výrazně ovlivněn nástupem nových konzolí. Která bude prodávanější? The Economist mírně favorizuje PS4, do čtyř let jí pak předpovídá zhruba třetinový náskok oproti Xbox One. Prozatím však nejsou rozdíly v prodejích nijak velké, za prvních pár týdnů od uvedení obou konzolí na předvánoční trh se každé z nich prodaly zhruba 3 miliony kusů. Například ve Velké Británii má však PlayStation 4 značný náskok, prodalo se tam téměř o polovinu více produktů od Sony, což může mimo jiné souviset s faktem, že PS4 je v Británii o 80 liber levnější. Právě nižší cena je jedním z hlavních důvodů, proč analytici alespoň v počátečních prodejích tuto konzoli favorizují. Na přesnější globální čísla si však musíme ještě počkat.

Celkově by měl videoherní průmysl v roce 2014 vzrůst asi o 9 % a pokořit hranici 100 miliard dolarů. To je pro producenty jistě velmi dobrá zpráva. Opět by však neměli podléhat falešným vidinám. Když už jsme zmínili Sony, na příkladu s PS3 si můžeme ukázat, jak prodejní očekávání minula skutečnost i před lety. Při startu PlayStationu 3 očekávala Sony prodeje ve výši 6 milionů kusů během prvního roku, dočkala se však „pouhých“ 3,68 milionů. Tehdy byla situace poněkud odlišná, Xbox 360 měl roční náskok, přesto je patrné, jak tehdejší zástupci japonské společnosti přestřelili. V září loňského roku Sony vyhlásila, že do konce března 2014 očekává prodej 5 milionů kusů konzole PS4. A vzhledem k tomu, že na právě probíhající výstavě CES Sony oznámila, že se za prvních 6 týdnů prodalo rekordních 4,2 milionů kusů jejich nové konzole, nebude mít s dosažením 5 milionové hranice nejmenší potíže. Alespoň tuhle předpověď můžeme označit za výjimečně přesnou, nebo spíše ne přehnaně nadhodnocenou.

Poučí se videoherní manažeři někdy? Těžko. V takhle velkém byznysu není pro skromnost místo. Dokud půjde o velké peníze, vždy se dočkáme spektakulárních oznámení, honění firemních triček a nesplnitelných očekávání. Herní průmysl se mění prakticky před očima, co platilo před rokem, letos už je pasé. A tohle turbulentní prostředí zkrátka přesnějším odhadům nesvědčí. Takže si brzy přečteme o dalších nesplněných očekáváních, kdy hra nebo herní konzole místo 7 milionů kusů prodala jen 5 milionů, kvůli čemuž rezignuje prezident společnosti. Kdo bude další na řadě?