CDR.cz - Vybráno z IT

Diskuse k NASA chce najít známky života poblíž Jupiteru, vyjde to?

ne

+1
+6
-1
Je komentář přínosný?

Pocet hviezd (podobnych slnku) v nasej galaxii je cca 100 miliard, okolo kazdej hviezdy obieha v priemere 5 planet.
Pocet pozorovatelnych galaxii vo viditelnom vesmire je cca 200 miliard! (zdroj wikipedia)
Na daslie pozorovania nemame dost velke dalekohlady.
Este stale si myslite ze sme vo vesmire-stvoreni sami?
Je to matematicky vylucene...

+1
-4
-1
Je komentář přínosný?

Osobne si myslim, ze je to matematicky neporavdepodobne, ale je mozne, ze sme sami. Pokial je pravdepodobnost vzniku zivota pri vhodnych podmienkach mensia 1/(pocet obyvatelnych planet)

A to je potom otazka: je vznik zivota pri vhodnych podmienkach pravidlo alebo vynimka ? Ak vynimka s akou pravdepodobnostou ?

+1
-10
-1
Je komentář přínosný?

A pokud je ve vesmíru další inteligentní život schopný vymyslet meziplanetární cesta tak proč nás ještě nikdo nekontaktoval ? Že by jsme byly stále pod jejich úroveň a vnímali nás jako parazyty ? To ale nedá smysl v takovém případě by nás dost možná zotročili nebo vyhladili, stejně jako to udělali evropané původním američanům, proto si myslim že jsme ve vesmíru sami

+1
-8
-1
Je komentář přínosný?

Problém je v nízké rychlosti světla. I když vidíme ty miliardy galaxií, cestování je tak pomalé, že i vlastní Galaxie je prakticky nedosažitelná. Podle mě zůstane u poslouchání vysílání z Vesmíru, pravděpodobně neúspěšně. To kvůli neinterpretovatelnosti příliš pokročilých modulací a kódování.

+1
-15
-1
Je komentář přínosný?

To je imho hovadina. Při konstantním zrychlení 1g je lidský život dostatečně dlouhý na přeletění tohoto vesmíru z jednoho konce na druhý. Problém je v čase, který během toho letu ve vesmíru uplyne, protože odcestovat si do tak vzdálené budoucnosti asi nikdo chtít nebude. Nejbližší hvězdy však rozhodně nejsou takovým způsobem nedosažitelné. Naše fyzikální znalosti jsou zatím hodně omezené, ze 4 známých sil jakž takž ovládáme jednu, takže já bych flintu do žita ještě neházel.

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

Meziplanetární, mezihvězdný a případně mezigalaktické cestování se vždy liší o několik řádů v nárocích na energii a rychlost (nebo naopak čas).

Je silně pravděpodobné, že není v silách žádné civilizace dosáhnout rychlostí, alespoň zdálky se blížících rychlosti světla, někam doletět a opět se vrátit, za využití veškeré jim dostupné energie.

Pokud existují matematické konstrukce, které naznačují nějaké možnosti toto překonat, je nutno podotknout, že matematická konstrukce nikam nikoho nedopraví. Ono nejde jen o přepravu, jde také o to ji v nějaké formě přežít.

Další problém je s dobou trvání vyspělé civilizace. Ty několikatisícileté časové úseky se během miliard let existence vesmíru vůbec nemusejí setkat třeba v rámci jedné galaxie, natož u blízkých hvězd (tím myslím řádově desítky světelných let). A pokud ano, je velmi malá pravděpodobnost, že tomu dojde právě blízko Slunce.

+1
-5
-1
Je komentář přínosný?

Přesně tak. +1

Navíc víme z vlastní planety, že drtivá většina kdy vzniklých organismů komunikuje jen v jejím rámci, nesnaží se o mezihvězdný chat. Takže klidně může být většina planet obydlena (po celou dobu obydlení) jen nekomunikujícími organismy.

+1
+4
-1
Je komentář přínosný?

Problem je, ze kazdy inteligentni zivot dost inteligentni na vymysleni meziplanetarniho cestovani ma tak obrovskou byrokracii, ze si zadne cestovani nemuze dovolit. Podivej se na nas. Od zacatku se vedelo, jak dlouho vydrzi raketoplany, a stejne se jejich nahrada zacala hledat az kdyz doletaly, protoze driv to neprolezlo byrokracii.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Jsou v podstatě dvě možnosti. Buď jste věřící, pak si musíte položit otázku, proč by Bůh stvořil život v tomhle absurdně obrovském vesmíru na jedné jediné planetě na okraji naprosto průměrné galaxie, nebo jste ateista a pak nelze míchat zázrak stvoření s fyzikou, v takovém případě je život nevyhnutelný důsledek základních fyzikálních zákonů tohoto vesmíru. A ty jsou, podle všeho, co zatím víme, všude stejné, takže život musí nutně být všude, kde být může.

+1
+6
-1
Je komentář přínosný?

+1

Jen doplním, že věřící si musí také zodpovědět ještě jednu otázku. Totiž pokud potřebují ke vzniku vesmíru a života v něm stvořitele a odmítají jeho samovolný vznik, tak jakto, že naopak přijímají samovolný vznik stvořitele (jeho věčnou existenci) a odmítají jeho stvoření nadřazeným stvořitelem stvořitelů. Neboli, pokud je pro ně vesmír a život tak složitý, že nemohl vzniknout sám od sebe ve své kráse, tak jakto, že u vlastně ještě složitějšího Boha jim to najednou nevadí. :)

+1
+4
-1
Je komentář přínosný?

Věčná existence a samovolný vznik není to samé. Pokud něco existovalo vždy, tak to žádného stvořitele nepotřebuje a ani mít nemůže.

+1
-16
-1
Je komentář přínosný?

Z čeho vyplývá, že život je nevyhnutelný důsledek základních fyzikálních zákonů tohoto vesmíru? Život je možným důsledkem (máme jeden příklad, že existuje, tak možný být musí). O tom, jak často tato možnost nastává, ale víme moc málo.

+1
-9
-1
Je komentář přínosný?

Myslím, že keď si v NASA pozrú tento film, môžu ušetriť dosť peňazí.
Je evidentné, že pri Jupiteri žijú svietiace chobotničky :)

http://www.csfd.cz/film/309312-europa-report/

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

Zivot na Europe predpovedel uz Clarke (Vesmirna Odysea).

+1
-2
-1
Je komentář přínosný?

V roku 1982 uskutočnili francúzski fyzici Alain Aspect, Jean Dalibard a Gerard Roger hádam najvýznamnejší pokus tohto storočia. Ešte v roku 1920 Einstein povedal, že formulácie quantovej fyziky naznačujú, že sub-atomické častice by teoreticky mohli byť schopné navzájom medzi sebou komunikovať. Einstein sa nazdával, že je to nezmysel, pretože to by znamenalo, že výmena informácií medzi nimi by musela prebiehať nadsvetelnou rýchlosťou. A to by potom vyvracalo jeho vlastnú teóriu, že najvyššou dosiahnuteľnou rýchlosťou je rýchlosť svetla. Pokus, ktorý sa uskutočnil s tzv. dvojičkami častíc, kedy atómy vápnika zohrievali laserami, však dokázal, že to nielen možné je, ale že sa to skutočne deje! Ale smutné je, že o tomto prevratnom pokuse tlač informovala verejnosť len akoby na okraj iných udalostí a bľabot života túto nesmierne dôležitú informáciu udusil

+1
-16
-1
Je komentář přínosný?

Pokud citujete, je slušností uvést zdroj. Tedy pokud ho nezamlčujete schválně. A zrovna u "Proti Prúdu" bych se nedivil. To je jako citovat z Aha!. :)

+1
-6
-1
Je komentář přínosný?

Dobry den,
vidim ze google viete pouzivat, skuste anglicke texty. Vo vseobecnosti to cloveka nikde neposunie ak je vodeny za rucicku... Je to na Vas ci si date tu namahu a danu informaciu preskumate. Potom mate moznost ju prijat alebo odmietnut.

ale ok, skuste npr:

https://en.wikipedia.org/wiki/Bell_test_experiments
http://www.santiagosr.com/interes/speed_of_light
atd....
Vsetko Dobre.

+1
-12
-1
Je komentář přínosný?

Vidím, že máte zájem. Pokusím se vám ten experiment, resp. základy na kterých běží, vysvětlit. Ale nevím jaké máte vzdělání, tak to vezmu co nejjednodušeji.

Vychází se z toho, že každá akce vyvolává reakci. Reakce jsou tedy vyvolány akcí. Žádná reakce tedy neexistuje bez předchozí akce. Každou akci následuje pouze jediná reakce. I když v tom experimentu vznikají při zahřívání atomu vápníku (akce) dva fotony (reakce), jedná se o jednu reakci, ne o dvě oddělené, nezávislé reakce. Na ty fotony musíme nahlížet jako na jeden "provázaný" celek (po určitý časový úsek, pak se provázanost vytrácí). Ty dva fotony se nechovají jak se chovají protože by spolu komunikovaly. Takové myšlenky vychází ze špatného chápání kvantovky. Chovají se tak jak se chovají, protože jsou jedním "celkem". Je to podobné (vlastně stejné) jako u dvouštěrbinového experimentu - nejde rozložit experiment na dvě jednotlivé štěrbiny a divit se proč výsledný obrazec nejsou jen dva identické oválné terčíky, ale vzniká interferenční obrazec. Sociofilozofický problém nastává v okamžiku, kdy si musíme uvědomit, že i experimentátor je součástí onoho experimentu. Pak už to začíná být pro mnohé nějak složité. :)

+1
-5
-1
Je komentář přínosný?

Buďte přesnější, když už něco tvrdíte. Rychlost světla je nejvyšší možná rychlost jen a pouze uvnitř našeho vesmíru. Ten se sám o sobě může, a taky to už udělal, rozpínat rychlostí podstatně větší.

+1
-6
-1
Je komentář přínosný?

Experimentalni potvrzeni neplatnosti Bellovych nerovnosti je sice velice dulezite pro teorii (konkretne kvantovou fyziku), ale ke skutecne nadsvetelne komunikaci ma velmi daleko, o nadsvetelnem cestovani nemluve.

+1
-9
-1
Je komentář přínosný?

Píše se "eventuálních", nikoliv "eventuelních"!

+1
-8
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.