Mě by zajímalo, jak je myšleno toto: "25x vyšší rozlišovací schopností než Hubble" jestli z 1 současného pixelu bude na novém zařízení 25 a nebo 25x25 pixlů?
+1
-1
-1
Je komentář přínosný?
Mě by zajímalo, jak je
Kert https://cdr.cz/profil/kert
13. 7. 2015 - 08:04https://cdr.cz/clanek/nastupce-hubbleova-teleskopu-pujde-o-nejvetsi-dalekohled-vsech-dob/diskuseMě by zajímalo, jak je myšleno toto: "25x vyšší rozlišovací schopností než Hubble" jestli z 1 současného pixelu bude na novém zařízení 25 a nebo 25x25 pixlů?https://cdr.cz/clanek/nastupce-hubbleova-teleskopu-pujde-o-nejvetsi-dalekohled-vsech-dob/diskuse#comment-802325
+
Pomer prumeru zrcadel je 11.7/2.4 = 4.9, takze pokud uvazujeme stejny CCD cip, tak dostanu z 1 pixelu 25 pixelu (4.9x4.9 = 23.8). Jenze tam urcite bude lepsi cip.
+1
-2
-1
Je komentář přínosný?
Pomer prumeru zrcadel je 11.7
John Douberro https://cdr.cz/profil/john-douberro
13. 7. 2015 - 09:44https://cdr.cz/clanek/nastupce-hubbleova-teleskopu-pujde-o-nejvetsi-dalekohled-vsech-dob/diskusePomer prumeru zrcadel je 11.7/2.4 = 4.9, takze pokud uvazujeme stejny CCD cip, tak dostanu z 1 pixelu 25 pixelu (4.9x4.9 = 23.8). Jenze tam urcite bude lepsi cip.https://cdr.cz/clanek/nastupce-hubbleova-teleskopu-pujde-o-nejvetsi-dalekohled-vsech-dob/diskuse#comment-802353
+
Což není vůbec jisté. Slovy Phila Plaita, co na Hubblu pracoval - Váš domácí počítač má sice 1000x vyšší výkon, ale ve vesmíru by nevydržel ani sekundu.
Pokud to nechápete, tak se tím chce říci, že vesmír je silně nehostinné prostředí, mj. s solidní mírou radioaktivity, a tak tam moderní procesory ani jiné čipy vyprodukované moderními technologiemi (malé nm rozměry) nefungují déle než sekundy...
Nadto předpokládané umístění je mimo magneto-částicové štíty matičky Země (na rozdíl od Hubbla), čili je otázkou, zdali tam ten dalekohled být vůbec umístěn může, aby se náhodou nestalo, že to bude jen grandiózní FAIL až se po zapnutí odmlčí...
...
Anebo jinak. V magnetickém štítu Země je před pobřežím Argentiny anomálie. Radiace kosmu se tam tedy dostává blíže Zemi než kdekoliv jinde. Říká se tomu SAA (South-Atlantic Anomaly). SAA při průletu ve výšce 445km způsobuje radiaci 2,5 remů/h. Těchto 2,5 remů/h spolehlivě vyřadí např. elektroniku Hubbla tak, že se musí vypínat (!), aby se elektronika nepoškodila a pokud by s ním někdo chtěl při průletu SAA fotit, tak to při zavřené záklopce Hubbla (výsledek by tedy měl být jen totální tma a černo záklopky a nic jiného) dopadá takto: http://s14.postimage.org/8a0gd771d/hubble_in_saa_radiation_photo_small.jpg
(kniha The Hubble Wars, strana 75)
<b>To je 2,5 remů/h od radioaktivity ze Slunce!</b>
...
Nebo ještě jinak - čím citlivější CCD čip v teleskopu nasadíte, tím bude citlivější na radiaci, neb radiace je také záření... jen o jiné vlnové délce. Každý čip ve vesmíru musí být připraven na zásahy giganticky energetickými výboji, atd. atd. atd. Není tedy snadné udělat čip, který by ve vesmíru přežil.
14. 7. 2015 - 01:13https://cdr.cz/clanek/nastupce-hubbleova-teleskopu-pujde-o-nejvetsi-dalekohled-vsech-dob/diskuseJenze tam urcite bude lepsi cip.
Což není vůbec jisté. Slovy Phila Plaita, co na Hubblu pracoval - Váš domácí počítač má sice 1000x vyšší výkon, ale ve vesmíru by nevydržel ani sekundu.
Pokud to nechápete, tak se tím chce říci, že vesmír je silně nehostinné prostředí, mj. s solidní mírou radioaktivity, a tak tam moderní procesory ani jiné čipy vyprodukované moderními technologiemi (malé nm rozměry) nefungují déle než sekundy...
Nadto předpokládané umístění je mimo magneto-částicové štíty matičky Země (na rozdíl od Hubbla), čili je otázkou, zdali tam ten dalekohled být vůbec umístěn může, aby se náhodou nestalo, že to bude jen grandiózní FAIL až se po zapnutí odmlčí...
...
Anebo jinak. V magnetickém štítu Země je před pobřežím Argentiny anomálie. Radiace kosmu se tam tedy dostává blíže Zemi než kdekoliv jinde. Říká se tomu SAA (South-Atlantic Anomaly). SAA při průletu ve výšce 445km způsobuje radiaci 2,5 remů/h. Těchto 2,5 remů/h spolehlivě vyřadí např. elektroniku Hubbla tak, že se musí vypínat (!), aby se elektronika nepoškodila a pokud by s ním někdo chtěl při průletu SAA fotit, tak to při zavřené záklopce Hubbla (výsledek by tedy měl být jen totální tma a černo záklopky a nic jiného) dopadá takto:
http://s14.postimage.org/8a0gd771d/hubble_in_saa_radiation_photo_small.jpg
(kniha The Hubble Wars, strana 75)
To je 2,5 remů/h od radioaktivity ze Slunce!
...
Nebo ještě jinak - čím citlivější CCD čip v teleskopu nasadíte, tím bude citlivější na radiaci, neb radiace je také záření... jen o jiné vlnové délce. Každý čip ve vesmíru musí být připraven na zásahy giganticky energetickými výboji, atd. atd. atd. Není tedy snadné udělat čip, který by ve vesmíru přežil.
Největší naděje vládám do zde nedávno prezentovaného objevu samoopravného materiálu na elektronické čipy, konkrétní link jsem už nenašel, ale tady je o podobných principech: http://vtm.e15.cz/aktuality/samoopravne-stroje-i-materialy-brzy-mezi-namihttps://cdr.cz/clanek/nastupce-hubbleova-teleskopu-pujde-o-nejvetsi-dalekohled-vsech-dob/diskuse#comment-802639
+
Mě by zajímalo, jak je myšleno toto: "25x vyšší rozlišovací schopností než Hubble" jestli z 1 současného pixelu bude na novém zařízení 25 a nebo 25x25 pixlů?
Pomer prumeru zrcadel je 11.7/2.4 = 4.9, takze pokud uvazujeme stejny CCD cip, tak dostanu z 1 pixelu 25 pixelu (4.9x4.9 = 23.8). Jenze tam urcite bude lepsi cip.
<i>Jenze tam urcite bude lepsi cip.</i>
Což není vůbec jisté. Slovy Phila Plaita, co na Hubblu pracoval - Váš domácí počítač má sice 1000x vyšší výkon, ale ve vesmíru by nevydržel ani sekundu.
Pokud to nechápete, tak se tím chce říci, že vesmír je silně nehostinné prostředí, mj. s solidní mírou radioaktivity, a tak tam moderní procesory ani jiné čipy vyprodukované moderními technologiemi (malé nm rozměry) nefungují déle než sekundy...
Nadto předpokládané umístění je mimo magneto-částicové štíty matičky Země (na rozdíl od Hubbla), čili je otázkou, zdali tam ten dalekohled být vůbec umístěn může, aby se náhodou nestalo, že to bude jen grandiózní FAIL až se po zapnutí odmlčí...
...
Anebo jinak. V magnetickém štítu Země je před pobřežím Argentiny anomálie. Radiace kosmu se tam tedy dostává blíže Zemi než kdekoliv jinde. Říká se tomu SAA (South-Atlantic Anomaly). SAA při průletu ve výšce 445km způsobuje radiaci 2,5 remů/h. Těchto 2,5 remů/h spolehlivě vyřadí např. elektroniku Hubbla tak, že se musí vypínat (!), aby se elektronika nepoškodila a pokud by s ním někdo chtěl při průletu SAA fotit, tak to při zavřené záklopce Hubbla (výsledek by tedy měl být jen totální tma a černo záklopky a nic jiného) dopadá takto:
http://s14.postimage.org/8a0gd771d/hubble_in_saa_radiation_photo_small.jpg
(kniha The Hubble Wars, strana 75)
<b>To je 2,5 remů/h od radioaktivity ze Slunce!</b>
...
Nebo ještě jinak - čím citlivější CCD čip v teleskopu nasadíte, tím bude citlivější na radiaci, neb radiace je také záření... jen o jiné vlnové délce. Každý čip ve vesmíru musí být připraven na zásahy giganticky energetickými výboji, atd. atd. atd. Není tedy snadné udělat čip, který by ve vesmíru přežil.
Největší naděje vládám do zde nedávno prezentovaného objevu samoopravného materiálu na elektronické čipy, konkrétní link jsem už nenašel, ale tady je o podobných principech: http://vtm.e15.cz/aktuality/samoopravne-stroje-i-materialy-brzy-mezi-nami
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.