Drony se pomalu, ale jistě začínají stávat celkem běžnou součástí armádní výstroje. Mají celou řadu předností, mezi které dozajista patří i velikost, váha, bezpilotní ovládání a mnoho dalších. Problém je, že tyto drony jsou těžce zachytitelné na radarech, protože létají blízko u země.

Proto studenti z letecké konstrukční kanceláře moskevského Leteckého institutu mohli díky grantu od společnosti Almaz-Antej vyvinout a následně otestovat malé bezpilotní letadlo, které je osazeno automatickou brokovnicí Vepr12. Společnost Almaz-Antej, která je přední výrobce systémů protivzdušné obrany (PVO), se rozhodla si celý tento vynález nechat patentovat na Rospatent (ruském patentovém úřadě).

Hlavním úkolem této létající brokovnice je pak zneškodnění cizích dronů, které mají startovací hmotnost do 100 kg. Tyto drony nejsou vždy určeny je k výzvědné činnosti, ale v poslední době začínají být samy vyzbrojeny nějakou municí či se může jednat o tzv. „kamikaze drony,“ jako například Harpy z Izraele či Warmate z Polska.

Celý vývoj se začal již v říjnu roku 2016 a první prototyp byl představen již na moskevské mezinárodní vojenské výstavě Armija 2017. Tato létající brokovnice má vzletovou hmotnost 23 kg, rozpětí křídel tři metry a hlavně má schopnost přistávat a vzlétat vertikálně. Baterie pak dokáže tento dron napájet po dobu 40 minut letu.

Brokovnice, která je umístěna podélně je vybavena zásobníkem s 10 náboji. Vývojáře zprvu trápil zpětný ráz při střelbě, ale nakonec dokázaly vymyslet speciální stabilizátor. V přídi je zabudována kamera, díky které může pilot ovládat a zacílit.

Vedoucí projektu, Igor Trifonov, uvedl: „Při vývoji tohoto stroje bylo vyřešeno mnoho zajímavých technických problémů. Pokud je hlavním cílem vývojářů při stavbě konvenčního dronu kvalita letu, tak zde to bylo upevnění zbraně na letadlo a zajištění maximální stability a vysoké přesnosti zásahu v cíli. Tento dron je postaven podle aerodynamické koncepce ‚kachna‘, což dovoluje soustředit působení sil z palby blíže ke středu těžiště stroje, což by u klasické konstrukce nebylo možné.“

Rusko tak pravděpodobně tuší, že v případě nějakého ozbrojeného konfliktu bude lepší si tyto malé drony hlídat nejen pomocí pozemních zbraní, ale i ze vzduchu. Dozajista se jedná jen o první vlaštovku, ale možná, že v budoucnosti bude tento dron ještě vyšperkován o automatické naváděcí systémy či nějakou úroveň umělé inteligence. Může se tak stát, že místo vojáků na hranicích, jako za minulého režimu, budou obletovat hranice drony.