CDR.cz - Vybráno z IT

Nový AI model pomůže chránit satelity a energetické sítě před slunečními bouřemi

Zdroj: Shutterstock

Když se podíváme na jasný sluneční disk nad našimi hlavami, jen málokdo si uvědomuje, že ve stejné chvíli k Zemi putují neviditelné proudy nabitých částic. Sluneční vítr totiž dokáže vyvolat na Zemi pořádné potíže. Od narušení satelitních drah až po výpadky energetických sítí. A právě zde se otevírá zcela nová kapitola ve vědeckém výzkumu, který je poměrně zajímavý a zapojuje umělou inteligenci. V následujícím článku si o něm něco málo řekneme...
Přidejte si CDR do oblíbených na Google News

Tým vědců z NYU Abu Dhabi představil systém, který v tomto oboru AI představuje průlom. Povedlo se jim vytvořit umělou inteligenci, která je schopná přesně předpovědět podmínky slunečního větru až čtyři dny před jeho dopadem na Zemi. To už můžeme považovat za slušný náskok, který by donedávna působil jako z nějakého fantasy vědeckého díla.

Proč nás (lidstvo) musí sluneční vítr zajímat

Ve chvíli, kdy intenzita slunečního větru prudce vzroste, může zasáhnout magnetosféru Země jako neviditelná blesková povodeň. Zcela přeruší GPS signál, přetíží transformátory, výrazně zasáhne do letecké navigace a v extrémních případech i způsobí ztrátu kontroly nad satelity.

Jak příklad si můžeme připomenout rok 2022, kdy neočekávaný výron slunečního větru poškodil flotilu čerstvě vypuštěných satelitů Starlink. Během několika hodin jich SpaceX přišla celkem o čtyřicet. Tehdy bylo každému jasné, že potřebujeme lepší předstih, analýzy, a především lepší předpovědi.

No a to tento nový systém z NYUAD podle všeho dokáže efektivně řešit. Je založen na metodě, která se výrazně liší od běžně známých jazykových modelů - nepracuje se slovy, ale s obrazem. Využívá vysokorozlišovací ultrafialové snímky Slunce od observatoře NASA SDO a porovnává je s historickými měřeními slunečního větru. Ta nejdůležitější část práce se odehrává v neuronové síti, která se učí rozpoznávat vizuální vzory - kupříkladu subtilní proměny v koróně a slunečních regionech, z nichž člověk dokáže vyčíst jen zlomek toho, co odhalí běžný algoritmus.

Předpověď, kterou sestavuje tento nový AI model poskytla predikci, která byla o 45 % přesnější ve srovnání s ostatními modely, které se dnes běžně používají. Dále se projevila výkonnost, která byla o 20 % vyšší, než starší systémy řízené AI. To je dost výrazný skok, nikoli kosmetické vylepšení. Uvidíme, zda to v praxi bude stejně efektivní jako při těchto zkouškách, ale zní to slibně.

Hlavní autor studie, Dattaraj Dhuri, výstižně shrnuje dopad této práce:
„Jde o zásadní krok kupředu v ochraně satelitů, navigace, energetických sítí - všeho, na čem náš moderní život stojí. Přesnější předpovědi znamenají více času na přípravu.“

Čtyři dny předem určitě mohou být významný rozdíl mezi včasným přesměrováním satelitů na bezpečnější orbitu a jejich ztrátou. Stejně tak mohou operátorům elektrických sítí poskytnout prostor pro to, aby přijali veškerá nezbytná opatření, aby zabránili vážným škodám během těchto slunečních bouří.

Diskuze