Zdroj

Nobelova cena udílená Královskou švédskou akademií věd je jedno z nejprestižnějších ocenění, kterých se může vědec dočkat. Nové laureátky za chemii jsou Emmanuelle Charpentierová a Jennifer A. Doudnaová, které mají velký podíl na vývoji tzv. genetických nůžek, metody CRIPSR-Cas9, neboli nástroji, který se používá pro zkoumání, manipulaci a úpravu genomu. 

Cíl tohoto bádání je jednoduchý, pomoci lidem, kteří trpí např. vrozenou slepotou, cystickou fibrózou a dalšími nemocemi, které jsou způsobenou vrozeným „překlepem“ v genetickém kódu. Díky metodě CRISPR by se v budoucnu mohl zaměřit konkrétní genom a předejít tomuto dědičnému onemocnění. Pokusy na lidech jsou však v tomto stavu neetické a provádějí se pouze v Číně.

Pro srozumitelnost si můžeme představit, že genetická výbava člověka je složena z jednotlivých písmen, které se pak skládají do dlouhé věty. A stejně jako člověk občas udělá gramatickou chybu, stává se to obdobné i přírodě. Právě takový nevinný překlep v genetickém kódu pak může mít fatální následky.

Díky výzkumu současných laureátek Nobelovy ceny mohou od roku 2016 vědci zaměřit genom a upravit tak DNA. Při svém výzkumu vycházely z přírodou odzkoušeného systému starého miliardy let, který měl sloužit jako obranný systém bakterií, kteří ho využívali proti plazmidům (bakteriálním virům).

Od roku 2016 je tento nástroj neustále vylepšován a vědecká obec jásá, protože místo velkých kusů ze šroubovice DNA mohou nyní pracovat s jednotlivými písmeny – v případě DNA bázemi. Vše dobré se dá zneužít, a proto je pravděpodobné, že současný COVID-19 byl vytvořen modifikací RNA (což je obdoba DNA) možná právě touto metodou.