Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Ano, vzpomínám, a i reálně opět používám (trochu) :-)
https://blog.root.cz/retro-pocitace-hrdinove-naseho-detstvi/projekt-st-k...
Najhoršia bola nespoľahlivosť, hlavne 3.5" HD diskiet. Častokrát stačilo nechať disketu na mraze, alebo spadnúť na zem a bolo po nej.
Invalid media or Track 0 bad - disk unusable.
Spolehlivost 3.5" HD disket byla celkem normální. Když se k tomu člověk choval slušně, vydržely obstojně. Používám diskety které mají na krku hodně letokruhů a kdovíjaké uskladnění, a když je mechanika OK (čistá hlava, promazané osy), tak mnoho z nich stále bezproblémově funguje.
Pád na zem a ponechání na mrazu není úplně vhodné zacházení, to může odrovnat i leckterá jiná paměťová média.
Spolehlivost 3,5" disket a především jejich mechanik nebyla zrovna ukázková.
Pamatuji, že v dodávce deseti nových PC se u třech musely v záruce (hned během prvních 2-3 měsíců) měnit mechaniky. Měly problémy samy po sobě přečíst, co chvíli před tím zapsaly.
Pokud ale mechanika fungovala spolehlivě, tak při použití kvalitních disket které nebyly mnohokrát přepisovány a uloženy v celkem stabilních podmínkách, šly diskety s celkem slušnou spolehlivostí číst i po několika letech (v téže mechanice).
Poměrně často vídané problémy u disket byly ale s jejich přenositelností mezi mechanikami. To, co jedna mechanika zapsala, a sama bez problémů přečetla i za několik let, a se čtením neměla problémy ani její kolegyně ve vedlejší kanceláři, nemusela již další mechanika třeba u zákazníka bez chyb přečíst ani ten samý den! Takže jako způsob přenášení dat mezi různými počítači (pokud už neměl člověk vyzkoušenou vzájemnou kompatibilitu) to nebylo vždy bez problémů. Tři diskety/sady disket, každá zapsaná na jiné mechanice, těmto problémům předešly (takřka vždy) ;-).
Přenosné ZIP jednotky, a hlavně nástup CD, DVD přinesly a poznání vyšší spolehlivost a kompatibilitu.
Uteklo dalších pár let, a dnes už jsou pro mnohé přežitou věcí i optická média.
Z tohohle článku jsem trochu na rozpacích. Na zatmění Slunce v roce 1999 jsem se samozřejmě díval přes 5.25" disketu, přes 3.5" to šlo taky, jen ji bylo třeba přeložit napůl, protože je světlejší. Nevím tedy jaký mýtus je vyvrácen, to že zatmění se přes ně normálně pozorují, není-li k dispozici nic lepšího je fakt, který lze vygooglit ve stovkách variací.
Jinak disket mám aktuálně něco kolem osmi stovek, zhruba půl napůl 3.5" a 5.25" a naposledy jsem je používal v pátek. Pravděpodobně žiju ve zcela jiné dimenzi, nekompatibilní s mým domovským serverem...
PS: Floppy mechaniku jsem naposled "nakoupil" před hodinou a půl. Nějaký rozumný člověk ji nechal ležet na vrchu elektrokontejneru na našem firemním dvoře a nevhodil ji dovnitř :-)
"Z tohohle článku jsem trochu na rozpacích. Na zatmění Slunce v roce 1999 jsem se samozřejmě díval přes 5.25" disketu, přes 3.5" to šlo taky, jen ji bylo třeba přeložit napůl, protože je světlejší.
Tak to je nás víc. Autor zřejmně přepokládá, že existuje mýtus, že diskety fungují jako filtr filtrující nebezpečné sluneční záření a ne jako filtr mající funkci pouze ztmavovací redukující množství světla ve viitelném spektru.
"Někoho, kdo by ještě dnes používal k práci disketu, která nenabízí ani promile toho, co současná externí úložiště, bychom našli možná v blázinci (nebo v Boeingu)."
Sbaleno už tedy mám jen teď nevím.. Směr blázinec nebo Boeing?
Přesně tak. Disketa nemá UV filtr, ale sama o sobě je vlastně ND filtr. I silné fotografické ND filtry (ND2000) táhnou do hněda.
Furt lepší, než do toho zatmění čumět přímo :-)
nie si sam.
Ja sice nie som na C64 / atari ale na PC (notas IBM ThinkPad 390E + retroPC na Celeron 633MHz + AMD Sempron 2800+ (soc 754) a pouzivam ich s FreeDOSom)
Ja si spomínam na mechaniku z nejakej IBM mašiny, ktorá dokázala formátovať aj na 2,88MB (mala proprietárny konektor, napájanie aj dáta na jednom kábli podobnom ako ATA a hrdo sa pýšila modrým tlačítkom na vysúvanie s nápisom 2,88) . Len nie každá disketa šla, niektoré išli iba naformátovať ale zapisovať sa nedalo. Netuším, či bolo treba nejaké špecifické diskety (podobne ako SLP/LP/EP VHSky). Tiež si spomínam, že sa niečo riešilo ohľadom samotného motora, že keď sa točil pomalšie než 300(?) ot/m tak bol zápis kvalitnejší(?) alebo niečo, bol program ktorý tú mechaniku/disketu otestoval... ale to už je doba, tak keď tak ma opravte/poučte. Z "dnešnej" doby považujem za najväčšiu frajerinu ohľadom diskiet/magnetického záznamu Kryoflux. Šikovná vec obzvlášť ak je médium nečitateľné.
Měl jsem doma kdysi, 486 PS/2 od IBM. Šlo mi tak naformátovat prakticky každou HD disketu a bylo to překvapivě spolehlivé (prakticky nebyl rozdíl od běžné spolehlivosti diskety). Kupoval jsem Verbatimky.
Tych 2.88MB bolo len vdaka tomu, ze pouzivali obojstranny zapis, co samozrejme vyzadovalo v pripade 3.5" diskiet druhu hlavu, takze v beznej mechanike to clovek neprecital. Naproti tomu 5.25" a 8" diskety sa dali fyzicky strcit do mechaniky aj obratene, takze sa takymto sposobom dala zdvojnasobit kapacita. Len teda clovek musel do diskety spravit write-protect vyrez a dalsie "okienko" pre identifikaciu zaciatku stopy z druhej strany.
Naspat k 3.5" - existovalo viacero programov, ktore vedeli vyuzit (takmer) plnu kapacitu diskety tym, ze zapisovali bez filesystemu priamo RAW na disketu + vedeli on-the-fly aj komprimovat obsah. To ale znamenalo, ze taky program musel mat aj clovek, co tu disketu chcel precitat.
Ja som pouzival program (uz napamatam meno), ktory len efektivne orezal FAT tabulku (odstranil jednu redundantu kopiu a obmedzil max. pocet suborov v root na 16), takze taka disketa isla zapisovat/citat na akomkolvek systeme podporujucom FAT a tusim az 1.8MB sa na nu zmestilo.
Houby, 2.88MB byla extended density DS byly všechny od 720kB, 2.88MB nešla přečíst, protože měla hustější sektory, nešlo mnohdy přečíst ani HD disketu nahranou v ED mechanice, problém se řešil sw driverem, i když ne moc úspěšně...
Vcera jsem v supliku nasel krabicku 3" disket. CP/M, PCW Stop Press, Supersoft C... to byly casy, behem kompilace obracet disketu, protoze se kompilator nevesel na jednu stranu.
Jediné pořádné jsou diskety dorostlé do dospělé velikosti 8" :-) …
ty meli ale jen na vypocetnim stredisku tady, v pc 386DX40 v roce asi 93 +- jsme meli jak 5.25 tak i 3.5" disketu treba hra doom byla mam dojem zabalena v raru na 16 disket 1.44 MB nebo tak nejak, ale nas PC uz byl hodne dobrej a meli jsme 20MB HDD z toho sezral asi 5-6 MB MSDOS :) Akorat jsme pak na tom hrali warcraft a ten uz potreboval 8MB pameti a my meli jen 4MB ale pres virtualni pamet se to spustilo akorat se nam po asi 3x dohrani hry uswapoval harddisk coz bylo fajn protoze rodicove konechne svolili a meli jsme tak celych 420 MB coz byl obrovsky posun :) A posleze i 486DX2 66mhz na ktere uz doom sel plynule ve fullscreen, na 386 jsme museli hral v okynku 14x10cm odhadem kde to bylo jeste jakztakz plynule, grafiku meli v te dobe vsichni stejnou S3 trio virge 1MB krera sla rozsirit na neuveritelne 2MB Vram :)
No a ještě se hodilo šachtu na 5,25" disketu ucpávat transportní papundeklovou šablonou s rozměry diskety, protože jinak ventilátor zdroje nasávající vzduch z vnitřku skříně tou disketovou štěrbinou nasával všemožný prach a disketová jednotka se tím prachem zanášela a odcházela do křemíkového nebe … (Bylo to lepší než nechávat tam skutečnou disketu.) 3,5" diskety už pak měly štěrbinu na disketu zavírací. Jinak obrovské 8" diskety se u nás používaly prakticky pouze na pořizování dat pro sálový počítač (faktury za prodej) a jejich "kabelový" přenos (tzn. disketu šup do kabely a vlakovou poštou do Prahy). Tenkrát nahradily děrnou pásku :-) …
Souhlas - ještě to není ani 10 let co jsem z nich naposledy na základní škole startoval server a výukový program na němčinu :-)
https://lipe.rajce.idnes.cz/posledni_den_s_Consulem_2717/366880534
https://lipe.rajce.idnes.cz/posledni_den_s_Consulem_2717/366880536
Ty diskety byly 20 let staré a stále šly přečíst. Moc nevěřím tomu, že po 20 letech ještě půjde zapnout moje dnešní SSD, o vypálených DVD médiích ani nemluvím...
No, můj intel X25-M z roku 2009 jede stále v denní službě.... zatím 12 let.
Ufff.. 8" jsem zažil na gymplu u IQ151, jinak už leta předtím tehdy moderní 5,25" u řady SM50/40.
5,25" jsem měl i u C64 (koupeno ve Vídni l.p. 1987).
Po revoluci Amigy s 3,5" (A1200 mám dodnes, i diskety)
Diskety měly jeden problém, když začaly končit - čím novější, tím větší šmejdy. Takže osm let stará odrbaná disketa běžně udržela data v pořádku, zatímco nová byla klidně hned po zápisu nečitelná.
Totéž platilo o mechanikách. Mám jednoduché rozpoznávací znamení - jak má mechanika napájecí konektor na zádech datového, je to obvykle šmejd. Nezřídka člověk strčil novou disketu do takovéhle mechaniky, udělal formát, nakopíroval data a při pohledu skrz datové médium viděl vyfréznuté drážky. Najít dneska někde kvalitní mechaniku z dobrých časů je celkem pátračka. Zatím to ještě pořád syslím (6x5.25, 8x3.5), vždycky když někde něco vypadne (zatím nejlepší nález - Lysá nad Labem/Litol - na památníku TGM, asi aby měl President Osvoboditel kam backupovat :-D ), tak to otestuju a nejhorší posílám dál, lepší schovávám...
Jo, tohle více méně sedí. I když ty, co měly konektor na zádech ještě taky celkem šly, asi ty první. Zajímalo by mně ale, jestli LS-120 mechaniky, tím že jsou přesnější, jsou paušálně nejspolehlivější mechanikou v tomhle ohledu, nebo je lepší používat "obyčejné a nepřesné".
Jináč to perfektně sedí. Mám tu sice notes novějšího data, ale nese slim disketovku a pamatuju, že jsem na diskety celkem zapisoval a šlo to. Jenže jak jsem použil diskety novějšího data, vůbec, co jsem zapsal, to jsem obratem nepřečetl... v té samé mechanice.
>> Zajímalo by mně ale, jestli LS-120 mechaniky, tím že jsou přesnější, jsou paušálně nejspolehlivější mechanikou v tomhle ohledu, nebo je lepší používat "obyčejné a nepřesné".
To je docela dobrá otázka. Marně přemýšlím, jak zjistit kvalitu zápisu na disketu. U CD/DVD to bylo celkem snadné, objevil se Plextor Premium a pak už to šlo jak na běžícím pásu, protože o tu funkci byl docela zájem.
Z hlediska kompatibility má LS-120 tu hlavní nevýhodu, že umí jen klasické standardy. Vyšší počet sektorů na stopu nedává. Je totiž řízena vlastním firmwarem, zatímco klasické disketovky na disketovém řadiči byly řízeny právě tím řadičem, který šel docela snadno řídit počítačem na poměrně nízké úrovni, takže se s tím daly dělat docela psí kusy :).
"zatímco klasické disketovky na disketovém řadiči byly řízeny právě tím řadičem, který šel docela snadno řídit počítačem na poměrně nízké úrovni, takže se s tím daly dělat docela psí kusy"
To je velká paráda, takhle jsem na starém P4 PC s disketovkou vytvářel diskety pro Atari ST. Pro Amigu to bohužel nejde, ta je ve svém přístupu k médiu až příliš "speciální" pro běžný PC řadič. A také to funguje pouze u interních disketovek připojených klasicky FDD kabelem. USB mechaniky k tomu nejde donutit (minimálně ne jednoduše, musel by existovat nějaký alternativní FW, ale předpokládám, že tím se nikdo zaobírat nebude), ty mají svůj řadič schovaný za USB převodníkem.
Někde jsem viděl HW projekt, který pracuje přímo se signálem z hlavy (ale připojuje se ke klasické mechanice) a používá se k obnově dat. Tam by taková věc možná šla (počet ECC chyb, SNR..)
většina Mitsumi, NEC byly sázka na jistotu.
Problémové byly ty lowprofile modely (k amize jsem měl taky jednu takovou), kde to nedávaly motorky.
Specialita pak byla 3,5"HD mechanika pro Amigu s poloviční přenosovou rychlostí (25 kB/s místo 50kB/s) kvůli limitaci chipsetu Amigy. Tam byla spolehlivost v prdeli úplně a defaultně. :-D
Jinak pred rokem jsem vyhodil 100 disket se softem pro Atari ST. Vzapeti se davno ztracene Atari naslo na pude. Do TOSu nabootuje, ale co ted s nim, bez disket...
Vyrobit, pokud máte starší PC s klasicky připojenou disketovkou (diskety se dají sehnat na Aukru, sehnal jsem tak balíček spolehlivých ještě kvalitních Verbatimek 10 - zabalené ve fólii za 90 korun), nebo koupit GoTek a emulovat diskety z USB. Viz odkaz hned v prvním příspěvku, co jsem dával tady do diskuze.
Hehe, nedavno som na bazosi kupil staru 5.25" mechaniku. Musel som ju precistit a nastavit ale funguje stale dobre. Po dlhom case som sa dostal k datam na mojich starych 5.25" disketach. Bola to taka chvila nostalgie, ako otvorit casovu kapsulu ;-). Stare hry, moje stare zdrojaky z detstva (basic, pascal :-), ...
Existuje pár nostalgických dokumentů, které bych si rád přečetl a jsou taky zhruba z té doby. Bohužel jsou napsány v DOSovém programu Klasik. To by nebyl takový problém, ten program jde najít a rozchodit. Ale já některé ty dokumenty zahesloval a heslo zapomněl. A louskáček na to neexistuje :/.
Ach to byly časy. První mnou vlastněná floppy 5,25" myslím, 160kB, někdy 1986, potom už 1.2MB a v roce 87 už i 3,5" floppy ... Tehdy jsem byl v Moskvě na 2 týdny a podařilo se mi sehnat jejich floppy za pár rublů + flašku vodky a úspěšně ji připojit k Sharp MZ800 a rozběhat CP/M.
Rok 89/90 - diplomovka na 2 (!) diskety v Text602 + nějaké vektorové výkresy z "CADu" - název si už nepamatuju - byl německy. Byl jsem jeden z mála, který k diplomce měl přílohy i na floppy.
Později jsem si užíval diskotéky při instalaci OS/2 Warp 2.0 a ještě 3.0 - nějakých 28 disket + 6 disket s drivery. Naštěstí se v té době už CD ROM stal dostupným ...
Ale je fakt, že díky OS/2 jsem nakonec s disketama musel pracovat ještě v roce 2005 a i potom jsem musel občas oprášit starý HW abych dokázal oživit už zapomenutý systém, který klekl a bylo potřeba z něj vydolovat vše co bylo ještě použitelné - přes diskety - naštěstí jen desítky MB, ale jen s jednou nebo dvěma 3,5" disketami a modlitbami, že se nikde nic nepo**re.
Jó diskety byly fajn. Kdysi jsme jich měli doma pár set 3,5". Obvykle jsem je fdformat-oval na 1,48MB, případně v nouzi na 1,72MB, když bylo potřeba krátkodobě uvolnit komplet HDD a přelít data. Když náhodou člověk přinesl něco, kde nešel číst nějaký sektor (obvykle o byla 8. disketa z 12 s nějakou hrou v RARu), tak stačilo při abort/retry/fail zatížit klávesu R nějakým závažíčkem a jít se na hoďku projít. V 99% případů se nakonec operace čtení toho sektoru zdařila bez chyby. Pravda, mechanika byla Panasonic z roku ~1993. Pozdější novější už stály za ho*no, stejně tak i diskety samotné.
Přešel jsem na CD-R, později na DVD-R a samozřejmě pro takové ty dočasné přenosy dat na USB flashky. Kouzlo měly ještě CD-R média, kde jsem typicky Tayio Yuden využíval nadoraz a kódoval videa tak, aby využily overburn do posledního kilobajtu (typicky tak, že zápis dat na CD-R doběhl a hned na samotném začátku zápisu lead-out to chcíplo, protože už se nevešel. Takto jsem typicky na CD-R ládoval Matrošky o velikosti ~713MB. S DVD-R už to nešlo, BD-R jsem si krátce zkusil před 8 lety a mechaniku s médii po pár týdnech zase prodal. Už to nemělo cenu.
A dnes? Stále zálohuju / archivuju, typicky na DVD+R. Různé fáze záloh mi leží na flashkách / SDHC kartách, něco na SSD, něco na HDD a celkově se nebojím, protože kdyby cokoli sehlalo, někde jinde mi leží další záloha.
Nostalgie z období disket není o těch disketách, ale o těch zážitcích s nimi spojených. Doba učení se, objevování nového a realizací vlastních nápadů ...
Já dnes zálohuji na 3 samostatné externí HDD (ne 3 postupně, ale skutečně 3x) a pro dlouhodobou archivaci jsem používal DVD+R a nyní jednovrstvé BlueRay M-Disc tj. po 24GB. Vícevrstvé se mi neosvědčily a považuji to za rizikové. Z 90% to jsou fotografie v RAWu a zbytek to nejlepší z tvorby a samotné projekty úprav fotografií.
Hmm, nostalgie, zive si vzpominam na 5.25" u C64 a moji prvni 3.5" do skoly.
Otazka na autora: je nutny si delat profilovku s tim hnusem na hube?
Ještě loni jsem jel na podnik udělat uzávěrku v SW pod MS-DOS na PC s Win98 s 3,5" disketou. Pak se s disketou a USB mechanikou výstup kopíroval přes web do banky :D
vzpomínám na spoustu disket, třeba 5,25 360kB diskety... z XT.
A taky jsem si vzpomněl na skvělou combo mechaniku, co měla obě 5,25" a 3,5" v jednom 5,25" těle.
pouzivam FDD s FreeDOS uplne v pohode
diskety :-) Si pamatuji, svoje telecí léta, když vyšel Doom. Nevzpomínám si přesně, na kolika disketách jsem to přenášel od kamaráda, ale to se mazalo úplně všechno. Ovladač na myš? Kopii na HDD a disketu smazat. Ovladač na zvukovku? To samé. Reklamní disketa? Zaslepit otvor pro detekci možnosti přepisu.
Běžet ke kamarádovi, zazvonit dole na zvonky, řvát do oken kamarádovo rodičů "je Radek doma?", vyjet výtahem nahoru, zabalit adresář "doom" do arj, mezitím trošku uvolnit místo na disku, aby se tam ty arjčka vešly, nakopírovat disketu po disketě, po hodině běžet natěšený domů, abych zjistil, že 8. disketa je mrtvá. Takže běžet zpátky s paklíkem disket a jednou novou, znova řvát do oken, znova zapakovat arjčkem, protože ty předchozí archívy už smazal, nakopírovat 8. disketu, běžet domů, zjistit, že archív nesouhlasí. Běžet zpátky, celý znova, nakopčit všechny archívy na diskety znovu, poprosit kamaráda, ať to nemaže, že mu dám vědět ve škole. Běžet zpátky, zjistit, že selhala 10. disketa, tak znova za kamarádem, ale rodiče nekompromisní "Radek se už meje a jde spát, přijď zítra", tak je uprosím ať mu vyřídí, že mi má vzít do školy "desítku" že bude vědět. Ve škole mi předává archiv číslo 10., celý den jak na trní, přibíhám domů dokončuji rozbalování archivu ... mám Dooma. Pustím si to, jdou kolem rodiče, to je moc krvavý, to hrát nebudeš ...
Taky si dodnes pamatuji tech 7km a 200m vyskovych tam a to stejne nazpatek na "damske" Liberte bez prehazky. A tu radost, ze nejaky ten vadny sektor kontrolni soucty v RARu zvladly. :)
Jinak nikdo tu nevzpomel na Iomega Zip. Tou alespon pro mne skoncila era prepisu BIOSu skolnich PC vlastnim programkem v Pascalu (povoleni disketovky) a pak zas nazpet. Chtelo to idealne zabrat tak 4 az 5 PC a pak jen chodit kolem dokola a menit diskety. Nez to VC stihl nahrat, tak akorat clovek obesel kolecko. :) A z 30 floppy disket s danym "skolnim projektem" pak tak jedna nesla precist.
To se sedmi ZIPkami pak slo odnes cele CD a na 99% sly i precist. Jen to chtelo vlastni sekci v autoexec.bat/config.sys, aby ovladace (ASPIATAP.SYS + SCSIDRVR.SYS /E nezraly porad pamet.
Jakoby to bylo dnes. Maloměsto, já s raketovým celeronem 850 a mladší spolužák s K5 na 133MHz. CD-RW mechaniky v cenové relaci poloviny až celé výplaty, takže tudy cesta nešla, frčelo to všechno po 3,5" HD disketách, samozřejmě. Jedna taková disketa v době slávy byla za 9Kč v krámku na náměstí, jinak standardně kolem 10-11Kč. Studý chudent na celej balík obvykle neměl.
A i když už jsem byl nerd odmala, tak první rok či dva se uctívala záruční pečet na zakoupeném stroji, takže jsem i skrz vlastnictví vlasního stroje musel data mezi počítači přenášet... také přes diskety. Tehdy jsem objevil skvělý program FileShredder myslím, který ale neníčil soubory, dělil je podle zadané kapacity. Takhle jsem tedy mezi mnou a kamarádem přesouval soubory, stejně jako mezi počítači v domácnosti. Bylo to všechno, jen né rychlé, efektivní a spolehlivé. Z prvu tolik ty diskety nechcípaly, většinou se jen rozbil zápis/čtení, tak se to přeformátovalo a jelo se dál. Jenže jak šel čas a diskety byly vytlačeny levnými CD-RW mechanikami a též levnými médii (které se dostaly snad i pod cenu jedné diskety), tak upadala logicky i jejich kvalita, aby totéž potkalo dřív či později i tato optická média.
V současné době mám doma několik mašin, které mají jen FDD mechaniku a ... nic, takže zbývá jenom laplink, ze kterého jaksi z principu nelze bootovat. Suším si tu "lepší" USB FDD mechaniky, stejně jako LS-120 a několik standardních HD mechanik.
Jo a mimochodem, tenhle článek, nebo spíš blogový příspěvek, má jednu nepřesnost. Mezi FDD a CD existovalo mnoho více či méně úspěšných medíí. Jedno z těch úspěšnějších bylo ZIP od Iomega. Dokonce jsem to viděl reálně používat v době poplatné tomuto médiu, měl to ve svém PC jeden grafik, který mezi firmou a domácím strojem (byl handikapovaný) používal právě ZIP média. Jinak bych mohl jmenovat JAZ od téže společnosti, nebo různé magnetooptiky nebo "disketu na steroidech", tedy LS-120 (tu jsem v krámě ani nikde neviděl, narozdíl od ZIPky).
... a když bylo třeba přetáhnout hodně dat, tak se jen vymontoval disk a šlo se na výlet. Na tohle byly fajn ty plastové obaly, ve kterých se disky prodávali, aby to o pár let později už cpali jen do antistatických sáčků a nazdar.
ZIPka měla nevýhodu, že spousta mechanik odešla na konstrukční závadu nazývanou "Click of Death". IOmega (výrobce ZIP) měl tehdy kvůli tomu i nepěkný soud. U nás se ZIPky úplně zas tak nerozšířily, ostatně jak to bývá se spoustou věcí. Než se sem stihly dostat, zlevnit a stát se standardem, svět už zase utíkal k jinému paměťovému médiu.
Každopádně to bylo velmi zajímavé úložistě, v době vydání byla kapacita 100MB oproti 3.5" FDD naprosto senzační, a mohlo se s ním pracovat jako s FDD - mazat, přepisovat. Pozdější verze se 750MB úložiště zahanbila kapacitou i CD, kterému ale svět dal nakonec přednost. Pravděpodobně jim srazila vaz ta poruchovost, která jim odnesla spousta zákazníků, a přiznám se, že nemám tušení, jak ZIP vycházela cenově, moc jsem ji nesledoval.
Cenovku ZIPky ani médií si taktéž nevybavuji. O chybovosti mechanik nevím, to je pro mně novota, prostuduji (sám mám doma 3 mechaniky a asi 10 médií). Samozřejmě vím o existenci prvotní 100MB verze, následně 250MB a vrchol v podobě 750MB. Ono bohatě v té době stačila ta 100MB verze, protože disketová mechanika a diskety byly sice široce rozšířené, ale řekněme v roce 2002 s jejich "směšnou" kapacitou 1,44MB oproti "standardním" 20-40GB diskům nebyly rozumným řešením na přenos dat. A samozřejmě, o nějakém internetu se moc bavit nedalo (což o to, nízká rychlost, ale ta krvavá cena).
Proto ta 100MB ZIP byla doslova spasením a následně levné CD-RW mechaniky. A to i z pohledu zálohování, kolik stačilo CD na vyzálohování.
Nakonec to stejně všechno pomřelo v rámci malých a přenosných USB donglů, které zdá-se, že tu s námi ještě nějakou dobu pobudou, díky univerzálnosti USB portů.
Má to i vlastní stránku na Wiki :-)
https://en.wikipedia.org/wiki/Click_of_death
Jednalo se o nějaké první série (a ty se k nám nemusely ještě dostat), u novějších mechanik to snad už bylo opraveno. Na YouTube kanál LGR má o ZIPce pěkné video, včetně historie. Už je to delší dobu, co jsem to viděl, možná mám detaily zamlžené.
Jo, to byly časy, kdy jsem mzdový program zabírající 4 × 5,25" 360 kB disket distribuoval (interní podnikovou poštou) na 12 míst v Československu - super zábava nakopírovat 44 disket (dvě pražské lokality jsem obhospodařoval osobně, proto "jen" 44 disket). Pak se to lepšilo - 5,25" s kapacitou 1,2 MB a komprimace (ZIP, RAR), později 3,5" disketa a nakonec rozesílání elektronicky. Ale to kopírování na 44 disket je nezapomenutelné …
Já si taky diskety pamatuju hlavně pro nespolehlivost.
- Jak už tu někdo popsal "z dvaceti jedna španá" byla skoro jistota.
- Při opakování se obykle přečetla, takže ten faktor náladovosti byl maximální.
- V podstatě nikdo disketám nevěřil, takže to určitě přispělo k jejich smrti.
Čistící disketa "s vodičkou".
Plochý kabel, kterým se připojovaly.
Pravidlo "červeným ke zdroji", které disketovky porušovali. Mohl být jinde (nad nebo uplně naopak).
A nebo B podle místa připojení na kabelu.
- Tohle mi fakt chybět nebude.
Z dnešního pohledu se mi na nich líbí malá kapacita.
- Většina práce se do 1,4 MB vešla. Hry ze záčátku taky.
- Klidně bych dnes v EU nechal uzákonit "daň z přenosu dat nad 1,4 MB". Protože to, že má dnes webová stránka víc MB, než téhdy OS s file manažerem a pár hrama, je prostě zlo.
Taky to byla měrná jednotka... "je to na 10 disket", by dnes odpovídalo tvrzení... "je to na 10 fleškách 32 GB z toho 3 mi spadly do kávy, takže uvidíme"
Tu čistící disketu s kolečkem z takového vláknitého materiálu stále mám. Stejně jako tu mám i čistící CD, kde byl otvor s vlepeným štětečkem (ale raději jsem vždy mechaniku rozdělal a vatou s lihem optiku vyčistil ručně).
Velikost HD diskety jsem nikdy jako měrnou jednotku neměl, spíš jsem se vždycky nenásilně na to malé médium snažil něco nacpat. Tehdy jsem byl ještě dost lopata, takže dosta na disketu hudbu mimo midi (xm, it, s3m, mod jsem ještě neobjevil) bylo nemožné, neb jsem kouzlo komprese a ztrátové audio komprese neobjevil (to přišlo později). Ale vesele se na tom šířily hovadiny skrz firemní počítače, tím mám na mysli ty různé flashové blbinky (tehdy ještě Macromedia shockwave). No a občas samozřejmě nějaká ta stará DOS hra, třeba i s dárečkem v podobě nějaké breberky (měli jsme na tu dobu poměrně nový stroj, takže AVG to většinou zachytilo a soubor se dal, no... "léčit", což zní sice úchylně, ale u té staré havěti to šlo, filozofie byla většinou níčit, nikoliv jako dnes - krást údaje a šifrovat).
A samozřejmě, mrtvolnost disket, moc dobře si pamatuju, jak se tu a tam něco nepovedlo přenést, tak se to tahalo od kamaráda na n-tý pokus. Zkrátka, patřilo to k tomu.
S velikostí webových stránek souhlasím, moderní responzivní weby jsou plné všelijakého JS bordelu, reklam, bannerů a různého A/V obsahu. O to horší, že to prorostlo i do programů a "trend" je nepsat aplikace pro OS, ale pro web s tím, že aplikace bude wrapnutej chromej, tfuj.
ono i třeba ady....
https://cdr.cz/sites/all/modules/contrib/google_analytics/googleanalytic...
https://cdr.cz/sites/all/modules/custom/openx_async/async-openx.js?qv7mhn
https://openads.aira.cz/delivery/asyncjs.php
https://www.google-analytics.com/analytics.js
https://spir.hit.gemius.pl/xgemius.js
https://cdn.mookie1.com/containr.js
https://hrabos-gdpr.aira.cz/698e897b-72bc-4415-b9c2-a13dcdff2246/dialog....
Jak už tu bylo psáno, spolehlivost hodně závisela na tom, zda se jednalo o pozdější mechaniky/diskety, které začaly být mizerné. Já v devadesátkách na IBM PS/2 stroji s 2.88 mechanikou používal tehdejší Verbatimy, a spolehlivost byla téměř neprůstřelná.
Dneska mám tři "disketové" počítače. Starý XPéčkový P4 se Samsungem, a pak 1040 STFM a Amigu 500+. Tedy počítače, které mají 30+ let na krku, a originální disketovky u nich normálně používám a fungují po troše servisu a solidní disketou bezvadně.
Tady mám o disketovce Atari krátkou stať:
https://blog.root.cz/retro-pocitace-hrdinove-naseho-detstvi/projekt-st-k...
Diskety samozřejmě pamatujeme a není třeba chodit ani moc daleko, dělal jsem před 7,5 lety na toto téma třídílný seriál:
https://diit.cz/clanek/retro-floppy-test-1-az-2-mb-na-diskete
https://diit.cz/clanek/retro-floppy-test-2-2-88-mb
https://diit.cz/clanek/retro-floppy-test-3-ls-120
A to s tím pozorováním zatmění slunce mi taky něco připomíná, můj deset let starý článeček, kde se disketa sice hodí, když nic jiného není, ale přes černá CD-R média je to lepší:
https://diit.cz/clanek/k-cemu-se-dnes-hodi-disketa-treba-k-pozorovani-ca...
jé, čekal jsem, jestli se Wifte ozveš s tou 2.88MB mechanikou - jednu jsem ti totiž posílal :)
Taky ji pořád mám hezky zaarchivovanou :).
Parádní články.
- Z dnešního pohledu ta hlava 3,5 mechaniky vypadá uplně giganticky. Odhaduju půl centimetru? Masakr v porovnání s Blu-ray, kde je jen tenký laser a ještě hraje roli i jeho barva.
- Musí tam být taková robustnost, že kdyby se použila menší a citlivější hlava, tak přečteme i nečitelné diskety.
- Vůbec by bylo zajímavé zjistit proč ty diskety byly tak "náladové".
- Mohlo to být deformací povrchu, trochu slabším zmagnetováním políčka, nebo špatným zarovnáním hlavy.
V podstatě ty LS-120 jsou magnetické čtečky s vyšším rozlišením - tím by se četly diskety jedna báseň.
- Škoda, že přišly pozdě... vůbec jsem je nezaznamenal a ZIPky jen velmi okrajově.
Taky existovala LS-240 mechanika, která prý dokázala ve speciálním režimu na obyčejnou disketu zapsat 32 MB. Zapisovalo se na to podobně jako na CD-R, tedy ne klasicky v průzkumníku nebo jiném běžném nástroji pro práci se soubory, ale speciální aplikací - vždy celá image diskety naráz a taková disketa pak byla pro další použití v podstatě "read-only" (když se na ni chtělo něco dalšího zapsat, musela se celá znovu přepsat). Prý to bylo dost pomalé.
Nikdy jsem to neměl v ruce, až se mi to podaří, tak už můžu v klidu umřít :).
A taky existovaly ZIP mechaniky (100MB,250MB) a JAZZ mechaniky (1GB), které používaly plotny, které neprošly kontrolou pro tehdy vyráběné pevné disky.
8" mechaniky si pamatuji z dob sálových počítačů, 5,25" se používaly pro 8bity (osobně jsem používal 5,25" "SD kapacity" - což byla disketa DD kapacity, která se používala v mechanice s jednostrannou čtecí hlavou a musela se fyzicky obracet (používal jsem ve floppy mechanice ke Commodore64) a první PC, 3,5" byly HD (1,44MB) a ED (2,88MB - neujala se). První diskety byly celkem spolehlivé, protože byly drahé a testovaly se výrobcem. Poslední 3,5" diskety při jejich úpadku (rozšiřování CD a flash) už byly mizerné (i poruchovost 30% při vybalení z krabičky). Mazec byl třeba při instalaci prvních Win95 z disket (bylo jich asi 25, peklo bylo, když 20. byla nečitelná).
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.