Vědci nejen z NASA, ale i z jiných vesmírných agentur se snaží po celá léta zkoumat, jaký vliv má na lidský organismus pobyt ve vesmíru, resp. v dlouhodobém stavu bez tíže. Jako dokonalý exemplář jim slouží astronauti, kteří se vrátili z Mezinárodní vesmírné stanice. Až do současnosti se vědělo víceméně tolik, že zpočátku je astronautům nevolno a postupně začínají řídnout kosti a oslabovat se imunita.

Tímto však ale problémy nekončí. Nyní se u několika astronautů, kteří se vrátili zpět z ISS, dokonce změnil tok krve v důležité žíle, která odvádí krev z jejich hlavy. V jednom z astronautů se dokonce začaly tvořit krevní sraženiny.

Při pobytu na Zemi je člověk 2/3 času s určitou tolerancí kolmo k Zemi a třetinu času pak proleží, čímž se mírně mění proudění tělesných tekutin. Sám autor tohoto výzkumného projektu pak uvedl: „Vystavení stavu beztíže během vesmírného letu má v porovnání s kolmým držením těla na Zemi za následek chronický posun krve a tělních tekutin směrem k hlavě a poruchy odtoku krve z mozku.“

Tohoto výzkumu se prozatím zúčastnilo jedenáct původně zdravých astronautů z ISS a u šesti z nich se už po padesáti dnech pobytu ve vesmíru změnil tok krve tak, že v důležité žíle krev buď „stála“ či se pohybovala špatným směrem. Jeden z astronautů dokonce začal mít v krvi i krevní sraženiny, proto mu byly okamžitě předepsány léky na ředění krve.

S malými sraženinami se umí tělo vypořádat, ale s těmi většími už bohužel ne. Mohou dokonce vést až k vážnému ohrožení života v podobě trombózy či embolii. Vědci se s opačným směrem toku krve příliš nesetkali, a proto jsou nejistí v tom, co mohou očekávat. Tento výzkum je nesmírně důležitý i proto, že nejrůznější vesmírné agentury plánují osidlování Měsíce, Marsu a vesmíru obecně. Pokud by však již po 50 dnech měli problémy s tokem krve a krevními sraženinami, velice významně by to ovlivnilo úspěch celé mise.