Protože se zkrátka provalilo, že Ubisoft na E3 další pokračování špionážní série dovezl a dokonce byly k vidění i první artworky, asi nemělo hlubší smysl odhalení natahovat, a zřejmě také proto jsme se vůbec první předváděčky titulu dočkali už na zahajovací konferenci Microsoftu.

Mnohem pravděpodobnější vysvětlení je sice to, že chtěl mít Microsoft v rámci své prezentace alespoň jednu slušnou hru a hned na začátku vyvolat „wow“ efekt, jako minulý rok s Call of Duty, ale takovému pitvání už jsme se věnovali ve spoustě článků z minulého týdne, kdy jste mohli sledovat naše speciální zpravodajství z É-trojky. Takže, zpět ke Splinter Cellu.

Z hlediska časové osy nás příběh zavede do doby odehrávající se zhruba půl roku po ukončení dějství z předešlého zpracování s podtitulem Conviction. O tom, jak bude navazovat lze zatím jen spekulovat, na vysvětlení, proč hlavní postava, Sam Fischer, vypadá zase o několik let mladší, přestože to není možné, si však rádi počkáme. Doufáme jen, že to tvůrci z Ubisoft Montreal neudělali kvůli novému dabérovi.

Sbohem Same

Ano, přesně tak. Mimo to, že je Sam zase mladší, pružnější a má opět radost ze života, dostal také zcela nový hlas. Už od pradávna mu jej pravidelně propůjčoval Michael Ironside, kterého se však režie rozhodla vystřídat za o třicet let mladšího Erica Johnsona. To všechno údajně proto, že Sam nestárne tak rychle, jako Ironside, jemuž je 62 let (což ovšem není na jeho hlase absolutně znát). Jako druhý argument autoři uvedli fakt, že hlas je snímán souběžně s pohyby postav skrze technologii Motion capture, která vyžaduje fyzickou zdatnost, jíž by stávající dabér Sama Fischera nebyl schopen.

Údajně totiž naprostá většina pohybů, které můžeme ve hře vidět, je skutečně hraná, nikoliv vytvořená přes počítač, jak si mnozí mohou myslet. Vybavíme-li si však náročnost těchto pohybů, zůstává otázkou, do jaké míry je tento výrok Ubisoftu pravdivý. Mnohdy to totiž vypadá, že podobné akrobatické kousky, které Sam Fischer předvádí, by dokázal pouze několik let cvičený elitní voják, nikoliv student herecké fakulty.

Nekonečná akce

Alespoň z videí, které jsme měli možnost na E3 vidět, se Blacklist jeví jako o něco akčnější pojetí jinak stealth Splinter Cellu. A to pravda není moc dobře. Už Conviction byl oproti předchozím dílům více než akční, přestože se ve většině případů dalo vyhnout přímému střetu s nepřítelem, ale vzpomeneme-li například na Pandora Tomorrow, kde jsme povolení zabíjet dostali jen v opravdu výjimečných situacích, nechceme ani myslet na to, co s hráči a skalními fanoušky série takhle moderní revoluce v podobě Blacklist udělá.

Sam je noční lovec. Svou teorii o tom, proč žije převážně noční život, vysvětluje právě v Convictionu. A je tak s údivem, že jsme na prezentacích Microsoftu a následně i Ubisoftu mohli vidět veskrze denní akce. Horké slunce, spousta světla, minimum stínů, překážky, které se snad nedají ani považovat za úkryt. Ve videích šlo jen a pouze o zabíjení ve velkém, a nutno podotknout hlasitém, stylu. I tentokrát upřímně doufáme, že chtěli vývojáři na obrovské výstavě plné lidí, kteří rozhodují o úspěchu hry, ukázat právě z hlediska akce ty nejatmosféričtější pasáže.

Písek je zrádný

Jak jste mohli sami z okolních obrázků poznat, operovat budeme převážně v pouštních oblastech. Půjdeme po stopách teroristické organizace Blacklist. Zda se jedná o její oficiální jméno, anebo jen krycí jméno udané vládou Spojených států, snad co nevidět zjistíme v dalších brzkých trailerech a prohlášeních. Jak je psáno výše, autoři Sama postavili do role týpka, před nímž se bortí zem. Přestože jsme na konferenci mohli vidět i zdánlivě vypadající stealth pasáže, povětšinou šlo o velkolepou přestřelku, v níž hlavní slovo měly rychlopalné pušky a granáty.

A protože je Splinter Cell zase o něco nadupanější, vylepšili lidé z Ubisoftu také systém likvidace. Ten je teď o něco propracovanější a nabízí rozmanitější možnosti. Vidět jsme mohli například pasáž, v níž Sam kudlou podřízl jednoho z nepřátel, jeho bezvládné tělo odhodil stranou a při efektivním kotoulu v mžiku sejmul pět a sedmou další dva teroristy.

Splinter Cell: Blacklist se nám zatím jeví spíše jako parodie na hru, které si v redakci tolik ceníme. Neutuchající akce, omezení stealth prvků, naopak upgrade těch, které už v předešlém díle hraničily. Moc plusů celé věci nepřidává ani fakt, že Sam je zase mladík, má nového dabéra a oblast pouštních měst se může velmi rychle stát nepěknou rutinou. Uvidíme až časem jak se vývojáři dokážou vypořádat s příběhem mapující novou organizaci: Fourth Echelon, budeme jim každopádně držet palce a doufat, že se opět dočkáme starého dobrého Splintera, který bude minimálně stejně tak kvalitní záležitostí, jako již několikrát přirovnávaný Conviction.