Ona je totiž taky velice malá pravděpodobnost setkání civilizací v čase. Těch pár (desítek?) tisíc let možného věku jedné civilizace se v miliardách let života galaxií jaksi dost ztrácí.

Celý problém tejto vedeckej zlátaniny je že počítajú s tým, že mimozemšťania budú rovnaký alebo podobný ľudom na Zemi a budú žiť v rovnakom časopriestore.

.

Všechy tyhle výpočty vycházejí z "hausnumer" a logicky mají nulovou váhu. Už jenom to tvzení jak je země děsně vyjímečná nelze nijak ověřit, když momentálně jsme rádi, když nějakou planetu u okolních hvězd vůbec dokážeme detekovat.. I kdyby na každé desáté hvězdě byla technická civilizace, tak je tu pořád omezení rychlostí světla plus asi se dá těžko čekat že někdo bude vysílat ke všem okolním hvězdám nějaký signál třeba nepřetržitě po celá tisíciletí a čekat na odpověď..

Dátum návštevy mimozemšťanov je dávno známy: prvý kontakt s mimozemskou rasou Vulkáncov bude. 5. apríla 2063 kedy Zefram Cochrane s pomocou posádky Enterprise-E odštartuje a vo vesmíre prvý krát vyskúša warp pohon.

Mimozemšťané přečetli tento článek a došli k názoru, že zde není inteligentní civilizace. Jednoduché.

Pak je tu ještě jiná možnost. Oni nás kontaktovali už dávno, jen my to nevidíme. Pořád přiblble koukáme na monitor od paraboly a čekáme, že se ozvou zrovna tam...

Nejvážnější problém těchto úvah je, že jsou antropocentrické a geocentrické, předpokládají, že jediná cesta k životu a inteligenci vede přes kopii historie Země. O tom psal už před 40 lety Ludvík Souček a myslím si, že my nejsme k řešení rovnice života (nebo inteligence) o moc blíž. Sice už jsme schopni detekovat obyvatelné planety v jiných hvězdných soustavách, máme daleko větší ponětí o tom, jak život funguje (včetně čtení genomu kdečeho včetně toho lidského) ale realitu stále vypočítat spolehlivě neumíme. Takže nezbývá než věřit, že vesmír není tak velký jen proto aby v něm byla jediná životem obydlená planeta. S tou inteligencí si dovolím být ještě opatrnější, vzhledem k průměrné výši inteligence soudobé populace.

Z jejich pohledu nás třeba už kontaktovali, jen to ingorujeme a na demoliční záměr vyvěšený na jejich stavebním úřadě neodpovídáme.

Mna udivuje ze minule vedci hladali dysonove sfery. Preco by vyspela civilizacia stavala tak nezmyselnu a megalomansku stavbu?
Aby postavili dysonovu sferu so sirkou steny 1mm a o velkosti 1 AU (vzdialenost slnka od Zeme), tak by museli museli kompletne vytazit vsetky suroviny z minimalne 3 planet ako je Zem.
Za tu cenu by mohli postavit milion fuznych reaktorov na kazdeho obyvatela Zeme, tj. 7 trilionov fuznych reaktorov. Pripadne i stovku vesmirnych lodi typu Enterprise pre kazdeho obyvatela. A kazda hlava statu by dostala sebestacny korab kde moze kotvit 100 tisic lodi typu Enterprise a ktory moze lietat vesmirom a donekonecna obsadzovat nove planety.

Jako laikovi mi to zní docela pravděpodobně.
Na druhé straně se domnívám, že malé číslo civilizací nemusí nutně znamenat malé množství osídlených planet.
Stačila by i jediná vyspělá civilizace, která by byla ve svém vědecko-technologickém rozvoji napřed před naší civilizací o pár stovek let a to samo o sobě by mohlo stačit, potože taková civilizace by dokázala osídlit množství dalších planet.

Jestli to nebude tím, že už jsou dávno tady.

Největší problém je dle mě ten, že lidstvo se zaměřuje až příliš úzce na parametry podle kterých se vyvinul život tady na Zemi. Tedy tekoucí voda, kyslík, uhlík....

Je pravda že máme neuvěřitelně velké štěstí že se život vyvinul tak jak ho dnes známe díky bez nadsázky obrovským náhodám.
Máme ideální hvězdu která je stabilní a produkuje naprosto ideální spektrum světla, menší hvězdy jako červení trpasličí kterých je nejvíc jsou nestabilní a často produkují solární bouře, větší hvězdy jsou zase vysoce aktivní v radiačním záření, takže opravdu máme naprosto ideální hvězdu, planeta je ve vhodné vzdálenosti, máme měsíc který stabilizuje rotaci a sklon, máme vhodný atmosférický tlak, planeta má vhodnou velikost, dokonce i poloha Solárního systému vzhledem ke středu galaxie je naprosto ideální, máme zde planety jako Jupiter které čistí vnitřek systému od většiny menších objektů, máme zde geologické a chemické složení které podpořilo tvorbu primitivních buněk,
A tak by se dalo pokračovat......
Jenže to je strašně úzké zaměření.

Život se může vyvinout na naprosto až bych řekl skoro opačných parametrech.
Hvězda muže být červený trpaslík a planeta bude mít vázanou rotaci a obyvatelná zona bude jen na přechodné části mezi osvětlenou a temnou stranou. Základem nemusí být Uhlík ale třeba Křemík a vyvinutý život nemusí zpracovávat kyslík ale jiná plyn a tedy biomarkrem nebude Metan, planeta bude typu superzemě nebo klidně i neptunicka, život nemusí být nutně na pevnině ale klidně v oceánu (Europa) nebo žít jak se předpokládá v hustých vrstvách atmosféry jako je Venuše kde je nepatrná šance, takový organizmus by teoreticky mohl osidlovat menší planety s atmosférou podobné té Jupirteru. Říká se že pokud by byl život na pevnině planety s vysokou gravitaci tak by musel mít odlišnou stavbu těla, žádnou pevnou těžkou kostru ale spíš něco jako obří hlemýžď nebo slimák, a nebo prostě žít v oceánu kde by se mohl pohybovat bez omezení a nadnášela ho kapalina, viz velryby které by při své velikosti nemohli žít na pevnině, dinosauři jsou něco trochu jiného, tehdejší atmosféra obsahovala větší poměr kysliku6 což dovolovalo okysličování větší svalstvo živočichů.
Když jsme u té atmosféry, vemte si takové extremofily, dokáží žít ve vařící se vodě, proč by nemohli na jiné planetě prosperovat v +200° a/nebo v extrémně kyselém nebo zásaditém prostředí.

Rozmanitost je opravdu vysoká a zaměřovat se výlučně na planety velké jako země, v obyvatelné zóně s obsahem kapalné vody a hledat biomarkry v atmosféře (metan) a pak život na bázi uhlíku je velice krátkozraké.

Rozhodně bych rozšířil parametry pro průzkum.
A troufám si říct že při dnešních technologiích a našich schopnostech by jsme měli pozitivní výsledek do 10 let

Protoze jsou inteligentni.