Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
1. Z 0 na 540km/h za 2 sec. Přežije to vůbec netrénovanej člověk? Je to přes 7.6 G...
2. Vizaulizaci jsem viděl. Nějaké video se skutečnými objekty by nebylo?
Vzhledem k tomu, ze to bude jenom ty dve vteriny, tak to prezije. Mozna ani nestihne omdlit. Piloti musi trenovat ne proto, aby ty gecka prezili, ale aby v tech geckach zvladli pilotovat.
1 km dlhá skúšobná dráha? rýchlosť 540 km/h? toto nepôjde testovať. Veď to ani nestihne zrýchliť na max a už to narazí na koniec. Neverím, že toto je reálne. Budú radi ak pôjdu 60 km/h.
Otazka za 100 bodu:
V jakem miste OKRUHU narazi kapsle na konec?
Otázka za 1000 bodů:
Jaká bude odstředivá síla i při "pouhých" 540km/h, pokud mluvíme o okruhu s obvodem 1km? Tj. o průměru pouze cca. 318,5 m?
Jen tak mimochodem, při rychlosti 600km/h by za každou minutu kapsle udělala 10 okruhů. Prima centrifuga!
Sila bude odpovidat zrychleni 7g.
a = v^2 / r = v^2 / (o / 2*pi)
= (540 km/h)^2 / (1 km / 2pi) * (1000 m / 1 km) / [(60^2 s)^2 / h^2 ]
= 45*pi m/s^2
~= 141,4 m/s^2
úhel 90 stupňů
g ~= 9,8 m/s^2 0 stupňů
tedy a+g = (|a|,-|g|) = sqrt( |a|^2 + |g|^2) ~= 141,71 m/s^2 ~= 14 G ve směru dolů z pozice cestujícího?
Tedy F ~= 14 G * 100 kg = 14 000 N na průměrně vážícího chlapáka :)
Samozřejmě když se prokoušete "zdrojema" ke skutečnému zdroji informace, zjistíte, že se jedná o ~1 km dráhu, která bude následně rozšířena na 3 km. Dráha bude lineární, dle videa organizace. Nebude určena pro test s cestujícími, ale pro vyzkoušení motoru, aerodynamiky, levitace, výrobních technik a prostředí tunelu.
Hyperloop určitě nemá být provozována NADzvukovou rychlostí. Přestože se v propagačních materiálech uvádí cestovní rychlost jako rychlost zvuku při std. atm. tlaku, tak rychlost bude podzvuková, pochopitelně. Navíc při nižším tlaku je rychlost zvuku menší než "pozemských" 1 236 km/h odpovídající tlaku při hladině moře. Co se sonickým třeskem v trubce, že? Ve skutečnosti, vzhledem ke zrychlování proudění kolem tělesa bude poměrně významně podzvuková, určitě ne více než M 0,85 - 0,9.
K věci, na výsledky testů jsem dost zvědav. Kilometr mi přijde dost málo na ověření všech tlakových vlivů.
Kdyby se kapsle pohybovaly ve vakuu, tak by to šlo. Ale vyvakuujte takové potrubí...
To jistě, ale vakuum by bylo značně energeticky i technicky náročné. :-)
na druhou stranu, když to povede nad povrchem, tak máte spoustu místa na ty různé panelíčky a větrníčky.
Energeticky tipuji ne o moc horší než udržovat v pohybu rychlovlak/maglev vůči odporu vzduchu.
Samozřejmě vakuum neexistuje. Stačí řidší vzduch.
Popravdě, nemám moc představu jak moc "řidší" vzduch musí být, aby se přestal chovat jako plynné prostředí ve kterém se přestane předávat zvuková energie a zvukový třesk zanikne. Větník se obávám zajistí jen podtlak (jako vysavač kterému zacpeme hubici), ale k jemnému vakuu to má ještě hodně daleko a na to už budou potřeba sofistikovanější přístroje.
Pardon, reagoval jsem na tu energetickou část (snižující se odpor vzduchu s hustotou).
Zvukový třesk to samozřejmě neřeší, inu už protože HL má jezdit podzvukově. Naopak úzká trubka tyto jevy může spíš komplikovat. Na druhou stranu, kdyby chtěli, tak se můžou pokusit naplnit trubku jiným plynem a efektivně tak zvednout několikanásobně rychlost zvuku. Otázka je, jestli by trubka na venek stejně nedělala hluk i tak.
Větrníkem a panelama jsem myslel elektrárnu nad danou trubkou, kde můžou pomáhat s tou energetickou náročností. O vakuum se postará nějaká sada kompresorů.
Výhoda oproti maglevu by především měla spočívat v tom, že tam není ta extrémně složitá kolejnice a stačí jen obyčejná kulatá trubka, kterou umíme vyrobit mnohem levněji.
No nevim jestli mnohem... Přecejen je to pořádnej kus železa, s kterým se špatně operuje. Navíc jsou tam potřeba ty "chytré" sloupy, které to drží na místě nehledě co. Ale možná to je levnější. Hlavně asi samotný provoz a údržba bude levnější.
Tak vzhledem k tomu, že tenhle systém má pracovat při tlaku 0,001 atmosféry, tak už máte 99,9% práce za sebou. ;-)
No, poslední procento je vždycky svině :)
Rychlá návštěva wikipedie odhaluje, že rychlost zvuku je nezávislá na tlaku a hustotě plynu (ale závislá na nižší teplotě a vyšší vlhkosti). Musk lišácky uvádí maximální rychlost na Mach 0,99 v původním dokumentu. Přesně tohle se řešilo a dospělo se k závěru že realistických a zkušenostmi ověřených je Mach 0,87.
Aha, děkuji za opravu. Já to mám spojené s letectvím a že směrem k zemi rychlost zvuku roste a nějak se mi to spojilo s tlakem. Takže teplota.
Problém je v tom, že ve zúženém prostoru (kolem obtékaného tělesa) rychlost prudce narůstá, takže dopředná rychlost může být jen taková, aby obtékající proudnice nepřekročili rychlost zvuku. Je to přesně ta rychlost kterou létají podzvuková dopravní letadla. :-)
Bez problému. Já jsem udělal přesně tu samou chybu, když jsme se tu o tom samém bavili asi před rokem.
<i>dopředná rychlost může být jen taková, aby obtékající proudnice nepřekročili rychlost zvuku. Je to přesně ta rychlost kterou létají podzvuková dopravní letadla</i>
Já si hlavně vzpomínám, že předností této dopravy měla být úžasná rychlost, dokonce jasně nadzvuková:
http://cdr.cz/clanek/financovani-hyperloop-zajisteno-preprava-budoucnost...
"<b>Takzvaná hypersmyčka (Hyperloop) má převážet pasažéry nad či pod zemí ve speciálně upravených kapslích rychlostí přesahující 1300 km/h</b>"
http://cdr.cz/clanek/rusko-bude-mit-atomovy-vlak-usa-zase-hyperloop-pro-...
"<b>obrovskou rychlostí, a to až kolem 1300 km/h. Byla by to vlastně obdoba hyperloopu od Muska, ale přepracována pro vojenské účely</b>"
Dnes z toho máme jen 540km/h a i to bude možná - díky přetížení - docela těžké dosáhnout. Přinejmenším pro lidskou posádku... Tak nevím - pokud max. rychlost bude nakonec stejná, jako rychlost dopravních letadel - tak jaká bude výhoda tohoto způsobu cestování? Cena to jistě nebude, než se zaplatí náklady na vývoj a stavbu - ještě nemáme ani jeden funkční prototyp, žeano...
Rychlost to také zřejmě nebude (540km/h je dokoce výrazně pomalejší než komerční letadla s 896 km/h - https://cs.wikipedia.org/wiki/Boeing_777 ), takže co... ?
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.