Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
tentokrate to uz bylo ale opravdu o fous! ten horni thruster se fakt snazil co mohl. priste ot uz vyjde najistotu :) je uzasne sledovat jak se pise historie kosmonautiky, tohle totiz bude revoluce
o fous to nebylo. z toho lepsiho videa z rampy je videt, ze pristani bylo moc rychle, pri tom se zlomila jedna podvozkova noha, a ten horni thruster se snaziil udrzet raketu ve vzprimene poloze, coz ale neslo protoze chybela ta noha.
noha se mozna zlomila, mozna ne, ale duvodem k tomu je to, ze se raketu v posledni fazi nepodarilo ustabilizovat a pristala sikmo, cimz tu nohu pretizila, coz se priste urcite zlepsi. Jinak vertikalni rychlost jako takova se mi zdala vpohode
Mě jako starýmu kerbalistovi se to zdálo taky dost rychlý. Je ale pravda že čím pomalejší přistání, tím větší spotřeba paliva, ale hned zezačátku to takhle hulit... No jak se říká, do třetice všeho nej nej.
Ovládání toho levého horního trusteru zareagovalo pozdě, nebo nepočítá s tím, že se raketa chová jako kyvadlo. Spodek rakety letěl doprava dost rychle a místo toho aby vršek začal tlačit proti kyvadlu, čekal, až se raketa dostala do vzpřímené polohy a až když se začala převracet začal to rychle vyrovnávat, byl na to ale slabý. Dost možná byl slabý proto, že spodní pravý truster neměl takovou účinnost kuli vírům od hlavního motoru.
Miazgovci majú túto technológiu vychytanú dlhé roky .
cca 11:00
https://www.youtube.com/watch?v=z0_Fu0rGZ6k
jo ahaaa SMOLÍKOVI :-)
jinak tady je detajlnější záběr na "přistání" fakt to bylo o fous https://www.youtube.com/watch?v=vmJK_v5wRZw
Toto je nádherné ako sa vedia trafiť na tak malú plochu. Viete čo by som skúsil? Keď raketa vie tak presne trafiť na miesto, prečo ju neudržať chvíľku nad pristávacou plochou kým ju nechytí rampa. Opak pri štarte keď sa rampy stiahnu aby raketa vzlietla. Pri tom videu som fakt čakal, kedy sa vysunú rampy a chytia tú raketu.
hm, takze misto toho, aby se raketa musela trefit na plochu 20x20 metru, tak by se musela trefit na mnohem mensi oblast v rozsahu dosahu te rampy, ktera by musela mit robotickou ruku, ktera by se musela nahmatnout nosne uchyty rakety s presnosti v centimetrech nebo milimetrech.
otazka je, co je jednoduchsie trafiť sa presne alebo spomaliť a udrzat rovnovahu. Je potrebne zvazovat aj bocny vietor ktory pri tak vysokom a stihlom telese bude mat vplyv. Celkovo si myslim, ze nie je problem zachytit raketu ale aby system udrzal to teplo co produkuju motory.
tim bys ale prisel o hlavni vyhodu tohoto samostatnyho reseni. oni pak v podstate muzou pristavat na cemkoliv co je rovne. takze kdekoliv. jiste bude v budoucnu mnoho prilezitosti kdy bude potreba pristat jnouzove jinde. a do budoucna by se to dalo vychytat tak, ze by povrch ani nemusel byt prilis rovny
Mali tam mat sietky na boku aby sa prevratila do mekeho :D
Já bych tam dal polštářky - na celou plochu. :-)
Jééé to by bylo všude péříí :)
Stejně jim držím palec. Po té co skončily Space shuttle jsme se vrátili k 50 let staré raketové technologii s návratem na padáku a nebo nějaké to smetí spálit v atmosféře. Tohle by konečně mohla být zajímavá inovace. I když to přistání mi připadá poměrně nestabilní, tak doufám, že to vychytají a bude zase konečně k dispozici nosič s opakovatelným použitím.
Sice to nemá eleganci aerodynamického přistání formou kluzáku, ale zase pro přistání na místech kde nejsou runwaye to bude dost zajímavé. I mimo Zemi. :-)
presne tak, toto reseni pujde pouzit i na marsu, kde bude stacit z vody a CO2 vyrobit metan + LOX a muze se letet zpet na zemi
Nevim kolik je na Marsu vody, ale spis predpokladam, ze se bude zpracovavat k prime spotrebe pro kolonisty.
No vidíš. A já považuji space shuttle za největší krok vedle v dějinách kosmonautiky, který zbrzdil vývoj o 30 let jen proto, že se z hrdosti nebyli schopni vzdát neschopného konceptu. Nejnebezpečnější, nejdražší (při rozpočtení celkových nákladů stál každý let porovnatelně jako postavení a start Saturnu V), neefektivní (srovnatelně velký stroj vynese 5x tolik nákladu). Chápu kdy vznikl a že tehdy mohli být optimističtí, že časem se bude zvedat ISP do použitelných výšin pro zvedání zbytečného nákladu (=křídla) a přetvoření v pravé SSTO, ale po 10 letech jim snad muselo být jasné, že to nikdy nenaplní a ani se řádově nepřiblíží ke svým cílům.
Naopak to co předvádí SpaceX mi připadá jako správná cesta vpřed. A to přesto (nebo možná proto) že mají relativně jednoduché a neefektivní motory ve srovnání s ruskými.
Tak krokem vedle bych to určitě nenazval. Space Shuttle odvedly obrovský kus práce, spoustu peněz také asi pomohly ušetřit (jako oprava krátkozrakého Hubble přímo na orbitu), protože takové činnosti by z nějakého raketou neseného modulu byly jen těžko možné.
Spíše bych řekl, že nesplnily očekávání zlevnění letů na oběžnou dráhu. Asi to bude i dobou vzniku, dříve se i třeba Concorde jevil perspektivní a dnes je situace úplně jiná. Také bylo nemyslitelné, že by někdo začal dělat vesmírný program a nebyla to státem krmená agentura. Holt doba dozrála do nové situace.
Každopádně to že někdo hledá novou a levnější cestu je skvělé.
Raketoplán nic neušetřil. Rozpočtené náklady na let raketoplánu s veškerou údržbou vycházely podle některých odhadů až na 1,5mld USD. Let rakety schopné vynést HST stojí ve stovkách milionů (řekněme 200-300; dnes i díky SpaceX méně). Samotná stavba HST vyšla odhadem na 2,5mld USD. Jinými slovy 2 starty raketoplánu místo 2 standartních raket koupí nový HST. Tak úžasně neefektivní byl provoz raketoplánu...
S ohledem na to jde chápat důvod, proč SSSR se pustil do neskutečně drahého projektu Energija/Buran, který brali jako primírně vojenský - protože to je jediné rozumné vysvětlení provozování Space Shuttlu (krom hrdosti). Konečně byla to právě armáda, která při návrhu SS požadovala crossrange a tedy křídla (a taky i teď provozují X37).
"Tak krokem vedle bych to určitě nenazval. Space Shuttle odvedly obrovský kus práce, spoustu peněz také asi pomohly ušetřit (jako oprava krátkozrakého Hubble přímo na orbitu), protože takové činnosti by z nějakého raketou neseného modulu byly jen těžko možné."
No tak tady jsou nasnadě dvě otázky:
1) Jaká je opportunity cost 170 miliard dolarů? Obzvlášť když cena srovnatelného nosiče, i "zahazovacího", jak vidno dnes, klidně může snadno být kolem $100M za start (takže všechny starty raketoplánu z perspektivy nosné rakety vyjdou na $14B, a 156 miliard dolarů zbude na užitečný náklad).
2) Proč přesně by oprava Hubblu neměla být možná s něčím jako je Dragon? Ten má navíc tu výhodu, že na rozdíl od raketoplánu by na vyšší oběžnou dráhu, na které se nachází HST, netahal 80 tun mrtvé váhy.
"A to přesto (nebo možná proto) že mají relativně jednoduché a neefektivní motory ve srovnání s ruskými."
Naopak, z hlediska ekonomiky provozu mají motory mimořádně efektivní. Nejen že jsou jedny z nejlevnějších na světě v poměru $/kN (pokud ne vůbec nejlevnější, při současné masové výrobě), ale každý kus je dimenzovaný na čtyřicet zážehů.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.