Dead Island: Riptide totiž tak nějak vypadá jako první díl, stejně se hraje, RPG systém taktéž změn nedoznal. Prostě to celé působí dojmem původního Dead Islandu. A občas až příliš. Prakticky nic ve hře není změněno, vše zůstává věrné prvnímu dílu a dokonce některé prvky, které dříve excelovaly, zde chybí.

Příběh Riptide začíná přesně tam, kde původní Dead Island končí. Vlastně předtím hráče čeká kompletní shrnutí předchozích událostí, aby byla odtajněna zápletka nového pokračování. Hrdinové sice doletí na vojenskou loď, ihned jsou ovšem zavřeni, aby o chvíli později ona loď ztroskotala na ostrově Palanai, který sousedí s ostrovem Banoi, kde se odehrával příběh jedničky. Palanai je, jak jinak, také zdecimován zombie virem a naši svěřenci se tak musí opět vypořádat s návalem nemrtvých. A to je první z mnoha „nečekaných“ situací.

Kromě původních postav přibyl nováček John, voják původem z Austrálie. Toho původní parta přijme poměrně bez problémů, přestože je Johnovi kolegové ještě před pár momenty vlekli do kajut, kde jsou vězněni. Podobných nelogičností je bohužel hra plná, takže je dobré se na to připravit.

Opakujeme úspěšné

Je pravda, že ani první Dead Island nestavěl své kvality na příběhu. Hlavní klady stály na soubojovém systému doplněném o RPG prvky a otevřeném světě. Ani zde se však změny nekonají. V tomto případě se jedná ale spíše o klad, protože vše opět funguje jak má, souboje jsou efektní, systém únavy nutí taktizovat a obtížnost se zdá oproti předchozímu dílu vyšší.

O likvidaci oživlých mrtvých se postarají všudypřítomné hasáky, pádla, páčidla, nože a jiné nástroje a zbraně. Ty se časem opotřebovávají, takže je třeba je opravovat (zcela nelogicky postava za vlastní opravu stále platí poplatek) nebo likvidační prostředek nahradit jiným. Tentokrát přibylo střelných zbraní, což trochu hýbe s atmosférou. Ta bohužel celkově nedosahuje zajímavosti a hustoty původního Dead Islandu, což je škoda.

Zvyšujeme úrovně

S názvem Dead Island je pevně spjaté zařazení mezi RPG tituly. Hrdinové sbírají zkušenosti, díky kterým si zvyšují úroveň a následně nakupují schopnosti, jež usnadňují život na zamořeném ostrově. Zpočátku je tedy třeba počítat s faktem, že díky nízké úrovni se nelze dostat všude, protože někde jsou nepřátelé zkrátka mnohem silnější.

Úkoly, které se v průběhu hry plní jsou neskutečně stereotypní. V naprosté většině se jedná o přesun z bodu A do bodu B. Hráči tak sice využijí auta a nově i lodě, po chvíli si nicméně člověk uvědomí, že samotný styl hry se příliš nemění. Ve výsledku nic nezachraňují ani mnohem zajímavější vedlejší úkoly nebo obranné mise, které jsou variací na mód Horde.

Zpracování z let minulých

Čeho si na první pohled všimne každý, kdo hrál první díl, je to, že Riptide vypadá naprosto stejně. Nikdo nečekal grafickou pecku jako například Crysis 3, ale nulový posun se moc ocenit nedá. Jedinou výhodu vidíme v tom, že Riptide lze spustit i na starších strojích. Bohužel bez změn v technické části se do pokračování přesunuly i bugy a chybky, které tu byly už dříve. Jedná se například o doskakující textury nebo neskutečně rychlý respawn, a to nejen nepřátel.

Tvůrci naštěstí zapracovali alespoň na kooperativní části, takže matchmaking je mnohem rychlejší a hlavně dohazuje ostatní hráče na obdobně vysoké úrovni. Kooperace je opět zábavná, nicméně celkové hodnocení nijak zvlášť nezachraňuje.

Verdikt

Dead Island: Riptide není druhým dílem v klasickém slova smyslu. Bohužel se ale prodává za cenu, jako by jím byl a to jeho kvality sráží, protože kromě nového prostředí nepřináší nic, co by ho od svého předchůdce odlišovalo.