Nuže, rozhodně to není propadák. Hned z fleku je vhodné říci, že Dragon Age: Inquisition si užijí i ti, kteří první dva díly nehráli. Ti zkušení budou mít samozřejmě výhodu orientace v postavách a termínech, se kterými příběh operuje, ale děj na nich nelpí do takové míry, aby si nováčci nemohli souvislosti dát dohromady za chůze.

Tvůrci si ke hře navíc připravili webovou aplikaci Dragon Age Keep, ve které je možné si veškerá rozhodnutí z prvních dílů naklikat a následně uploadovat do hry, což ocení nejvíce hráči, kteří například hráli první díly na X360 a Inquisition na PS4. Nutno ovšem upozornit, že aplikace je stále v beta verzi, tudíž občas pozlobí. Po sestavení vašeho příběhu v Dragon Age Keep vám hra odvypráví příběh, ve kterém stručně vysvětlí, co se stalo po konci druhého dílu.

Příběh a zápletka třetího dílu je vcelku standardní. Templáři a Mágové jsou ve válce, nicméně se blíží mírové ujednání. Summit je však napaden, celé sídlo odpáleno, všichni zabiti a přežívá pouze hlavní hrdina. Po světě se navíc začínají otevírat trhliny, kterými mohou procházet démoni. Vše by měla urovnat nová frakce zvaná Inkvizice, které se hlavní hrdina stává součástí. A shodou okolností je jediná osoba, která díky jizvě zanechané po útoku může trhliny zavírat.

Přestože příběh vypadá jako jedno velké klišé, Bioware opět ukazují, v čem tkví jejich síla dělat skvělá RPG (klidně se hádejte, ale základní kostra Mass Effect série byla ve své podstatě také velké klišé). Ve hře jsou totiž přítomné politické problémy, nutnost činit ne zcela jednoduchá rozhodnutí, mnoho zajímavých a propracovaných postav, velmi dobré dialogy a opravdu bohatá historie světa.

Samotná rozhodnutí navíc nejsou zcela jednoznačná. Naopak, jejich důsledky se projevují později, a o to více jsou vidět. Ovlivnění světa je velmi znatelné, zasahuje do života i stovek NPC postav a je mnohdy těžké rozlišit dobro od zla. Nad svými volbami se musíte opravdu zamýšlet, zda je lepší ta či ona odpověď a důsledky vzít v potaz. I přesto je ale možné svou postavu držet v pozici dobrák / padouch.

Vašeho hrdinu je možné před vnořením do hry utvořit k obrazu svému. Klasicky si hráč vybírá rasu (člověk, trpaslík, elf, nově i qunarijec), povolání (válečník, mág, zloděj) a následně i vzhled. Zde jsou možnost úprav natolik bohaté, že se hráči od vydání hry pokouší v editoru napodobovat různé postavy z filmů či seriálů. Kombinací je opravdu požehnaně, což je jedině dobře, když na svoji postavu máte v dialozích koukat desítky hodin. Veškerá nastavení jsou ovšem shodná pro mužské i ženské avatary, je tedy možné své pihaté sexy zrzce nasadit plnovous. No, proti gustu…

Dragon Age: Inquisition má vcelku pomalý rozjezd a navíc se vůbec netváří jako nějaké větší, zajímavější RPG. První odemčená oblast s názvem Hinterlands slouží jako takový tutorial. Už zde je mapa poměrně obsáhlá a nejedna hra by si vystačila s takovou rozlohou po celou herní dobu, zde jde o první z mnoha míst. Do Hinterlands přivede hráče jeden hlavní úkol, a během chvíle se deníček plní desítkami vedlejších aktivit.

Ty jsou z počátku klasické, zabij 10 vlků, zavři trhlinu, dones mé nemocné ženě léčivý lektvar… Taková klasika sloužící k seznámení se hrou, jejími mechanikami, vylepšení postav a uvelebení se do světa. Časem se ale naštěstí úkoly podstatně zpestří, oživí je velmi dobré dialogy a povedený scénář. Mimo to je hráči k dispozici tzv. válečný stůl, přes který se odemykají další lokace a získávají prostředky. Zde se dostává do popředí už politika, kde s vašimi poradci řešíte situace buďto diplomaticky, s pomocí špionů nebo vojensky. Vše opět ovlivňuje další průběh hry.

Lokace nepůsobí prázdně a nachází se v nich plno postav. Klasická NPC reagují na hráče i jeho činy – zprvu mu nevěří a pochybují, stačí ale uzavřít blízkou trhlinu a hned ho blahořečí a oslavují. Hlavní jsou ale postavy, které se k hrdinovi přidávají, jako tomu bylo i v předchozích dílech. Bojovná Cassandra, narcistický Dorian, qunarijec Iron Bull, Šedý strážce Blackwell. Všechny mají zajímavé dialogy, historii a hlavně osobní úkoly, které vám dají nakouknout pod pokličku jejich životů.

Alfa omegou vašeho úspěchu začíná už při volbě vaší party hrdinů. Komando mágů sice působí dobře, ale na blízko toho moc nezmůžou. Následně je už na hráči, zda zvolí akční styl, kdy se souboje odehrávají ve skutečném čase a vše je efektní jak v druhém díle, nebo raději taktický režim po vzoru Origins.

Souboje si můžete pozastavit a připravit postavám další kroky. Je k dispozici i úprava chování, neboli umělá inteligence, kdy společníci dodržují určité priority, aby nemusel hráč řídit každý jednotlivý krok. Například silný válečník může věnovat veškeré úsilí k lákání nepřátel na sebe v moment, kdy začnou útočit na mága a podobně. Možností je opravdu mnoho a milovníci prvního dílu si přijdou na své. Dosáhl tedy Dragon Age: Inquisition svých slibů? Po poměrně vlažném druhém díle panovaly obavy. A nepotvrdily se.

Ve vybavení se topit rozhodně nebudete, odměn z nepřátel nepadá mnoho, o to cennější ale pak jsou. Sází se spíš na to, že důležité předměty si hráč vytvoří sám, případně i zlepší v kovárnách. Místo klasického lootu je tedy nutné sbírat suroviny jako železo, dřevo, bylinky a podobně. Tento systém například připomíná druhý díl Zaklínače, kde bylo craftování prakticky jedinou cestou k získání kvalitních věcí. Nám takový styl velmi vyhovuje.

V případě, že se hráč zaměří převážně na hlavní linku a jen občas si splní nějaký ten vedlejší úkol, dohraje Dragon Age: Inquistion odhadem za 40-60 hodin, což je i v tomto žánru dnes nadprůměr. Bez vedlejších aktivit se ale připravíte o poměrně velké množství zajímavých informací a zážitků. Herní doba se pak při pořádném hraní vyšplhá klidně i na dvojnásobek či trojnásobek původní doby.

Jedním z hlavních překvapeních byl multiplayer, který je s třetím dílem nově k dispozici. Nedá se říct, že by byl odfláknutý či působil jako pěst na oko. V něm se ujmete úplně nové postavy a vaší partu nahradí živí hráči. Může se zdát, že se jedná o spíše akční vložku, ale na vyšší obtížnost je kooperace opravdu nezbytná. Náplň misí je taková klasická - procházíte lokací, kterou zakončuje souboj s bossem. Jen je škoda, že map není více.

Technické zpracování je i na dnešní dobu velice slušné. O grafickou stránku se stará nejnovější Frostbite engine, takže vás čekají nádherné scenérie. Občas se sice objeví nějaký ten malý bug, nebo problém, ale nic, co by kazilo dojem ze hry. Hudební stránku snad nemá cenu zmiňovat, ta je opět profesionální, jak je u Bioware her zvykem. 

Verdikt

Dragon Age: Inquistion je naprostou povinností pro hráče RPG titulů a fanoušků série. Obrovský svět, množství možností, skvělé zpracování, to vše hra splňuje. Sliby o snaze vytvořit skvělý mix prvních dvou dílů nebyly tentokrát prázdné.