Abychom začali pěkně popořádku, Dragons and Titans je titul původně určený pro Facebook, kde také už před nějakou dobou vyšel a kde si také stihl vybudovat poměrně slušnou hráčskou základnu. Nyní se pokouší prosadit i skrze platformu Steam. Rozhodli jsme se tedy vyzkoušet, jestli mu na tamní konkurenci stačí dech.

Přestože má hra vpravdě dračí plíce, jde o snahu celkem rozpačitou. To je zjevné už po prvním spuštění, kdy na vás vyskočí nepřehledné UI, které je tak nějak nesmyslně velké a vše působí dojmem, že se na obrazovku prostě nevejde. Otázka zvyku, říkáte si. Věřte však, že při dvacátém spuštění to vypadá stejně nepěkně, jako při tom prvním. Nepotěší ani fakt, že možnosti nastavení jsou v podstatě nulové.

Dračím jezdcem snadno a rychle

Nejdříve je třeba projít krátkým prologem a seznámit se s ovládáním svých okřídlených mazlíčků. Už to by mohlo být pro některé hráče kamenem úrazu, titul se totiž neovládá klasickým systémem „click and go“, ale draky je třeba přímo řídit, jsou schopni dokonce i couvat. To je praktické zejména v momentech, kdy chcete během ústupu své pronásledovatele ještě zahrnout troškou žhavé pozornosti, nicméně často vše končí nechtěným zaseknutím o nějaký objekt a rychlou smrtí. Nasměrovat tedy draka, aby letěl vždy tam, kam chcete, tak může vyžadovat trochu cviku.

Po seznámení se s ovládáním je na čase se konečně vrhnout do boje. V případě, že se necítíte na soupeření s dalšími hráči, je zde přítomna i singleplayerová kampaň, jež se skládá ze tří aktů a slušného počtu misí, které navíc pro plné splnění můžete hrát i několikrát s různými podmínkami (čas na dohrání, určitý druh draka, celková obtížnost). Celou kampaň bohužel doprovází nezajímavý příběh, který je zde spíš nutným zlem, než aby sloužil jako motivace k dalšímu hraní.

Jádrem každé správné MOBA hry je ale multiplayer a zápolení s dalšími hráči. Na výběr je ze tří módů, nicméně cíl je vždy stejný – osvobodit nepřítelem drženého titána. O to se pokoušíte v pětičlenném týmu buď na mapě s klasickými třemi cestami (jak to známe například z LoL), zabíráním a držením oblastí v „capture the point“ nebo na menší mapce s jedinou cestou, ale zato náhodným výběrem draků.

Všechny mapy jsou tvořeny tak, aby to nikam nebylo příliš daleko. Hra díky tomu pěkně odsýpá a jeden „zápas“ zabere přibližně deset až patnáct minut. Nápadité je i sbírání zlata během bitev, kdy z každého zničeného nepřítele vypadne pár mincí, jež poté můžete odnést ke zbytku pokladu (co by byl drak bez nastřádaného jmění). Při určitém bohatství je do světa vypuštěn mocný titán, který se postaví na vaši stranu, nebo je spuštěno silné globální kouzlo.

Draci, to je oč tu běží

Draků je ve hře několik desítek a každý disponuje dvěma unikátními schopnostmi, které během hry samotné můžete dostat až na třetí úroveň. Výběr je dostatečně různorodý, najdete zde tak tvory všemožných tvarů i velikostí a usednout můžete na draka z papíru, který útočí vysíláním origami ptáčků, stejně jako na obřího Dreadnaughta nebo mechanického Autodrake s jeho obrannými drony.

Každý z draků se hodí k něčemu trochu jinému, v zásadě se ale jedná o klasické role, jaké známe z jiných MOBA her (support, tank, nuker, …). Stejně rozdělené jsou i zbraně, jež si váš dračí jezdec může vzít do bitvy. S výběrem létajícího avatara si tedy vybere i zbraň, která se podle vás ke zvolenému drakovi nejvíce hodí. Ta vám pak přidá další dvě schopnosti; spolu s pasivní abilitou zvyšující životy a manu tak máte při každém klání přístup k pěti kouzlům a skillům k levelování. K tomu jsou pak ještě k dispozici dvě kouzla dračího jezdce, která si také volíte před hrou a která si postupně odemykáte hraním.

Od začátku nicméně nemáte přístup ke všemu, za herní měnu je proto potřeba kupovat vejce či truhly, z nichž se poté líhnou náhodní draci, nebo v nich objevujete další zbraně. S tím se pojí velká slabina Dragons and Titans, a tou je model free to play. Sbírání draků je jedna z nejzábavnějších částí hry a pozorovat, jak vaše přehlídka různorodých netvorů roste, je vyloženě radost. Tu ale kalí právě způsob, jakým ji rozšiřujete – díky náhodnému líhnutí draků nemáte zaručeno, že se vůbec dostanete k těm, za které by vás bavilo hrát. Procházet pak bitvami s něčím, co vás nebaví, bez zaručeného zisku něčeho lepšího není příliš motivující.

Pro mnohé by pak mohlo být snazší si kýženého draka zkrátka zaplatit „tvrdou měnou“, což ostatně můžeme konstatovat i o zbraních. Mimo to lze svůj profil vylepšovat tzv. runami, které zvyšují atributy vašich svěřenců a samozřejmě i ty jdou mimo náhodných balíčků po třech kupovat za reálné peníze. Ve hře, která chce přežít v tvrdé konkurenci MOBA titulů, bychom čekali o něco promyšlenější platební model, takto se těžko zbavuje pocitu, že jste omylem zapnuli facebookovou aplikaci.

To je ostatně problém celé hry. Nápad posadit hráče do dračího sedla je skvělý a funguje, stejně jako tempo a nenáročnost samotných her, které díky zjednodušeným principům (žádné nakupování předmětů, zdlouhavé levelování, atp.) přináší uvolněnější atmosféru než konkurence. Vše sráží zpět levné zpracování, platební model a nepříliš promyšlená změna platforem. Nepomáhá pak ani nevýrazné zvukové a grafické provedení, kde pěkně vypadají pouze draci samotní.

Verdikt

Nenáročná hra, která je ideální pro odreagování se, bez nutnosti věnovat jí půlku
odpoledne. To ale mohla plnit už na Facebooku, zatímco na Steamu působí poněkud nepatřičně a veskrze průměrně.