Tento článek se věnuje výhradně kvalitě zpracování HD edice. O samotné sérii a tomto díle doporučujeme přečíst rozsáhlé téma Hry od počátků po současnost: Série Heroes of Might & Magic. 

Před měsícem přinesl Ubisoft velice nečekané zprávy, které mohly potěšit nejednoho fanouška. Nejslavnější díl ze strategické tahové série se tehdy chystal na comeback ve formě HD konverze, aby přinesl podporu vysokého rozlišení, širokoúhlých monitorů a nové textury, ale zároveň zachoval vše, co činilo původní díl tak slavným. Netrvalo dlouho a dílo bylo dokonáno. Jak si tedy titul stojí v porovnání se sebou samým?

Už i v samotném menu je nový grafický kabát znát, přestože jsme nikdy nepovažovali původní SD font za nějak nemoderní či jakkoliv znatelný. Někdy je však nový vzhled písma trochu na škodu, v případě čísel totiž bije do očí nepravidelnost formátu – některá vypadají tučnější než druhá a mezery se zdají být občas nepravidelné. To je ovšem malá estetická záležitost, která po pár minutách přestane rušit.

Nově příchozí hráče je možná vhodné upozornit, že nízký framerate animací zůstal nedotčen a jedná se skutečně jen o grafický přebal. Přephotoshopování textur je ovšem znát každým coulem. Jedinou výjimkou jsou cutscény, které vás ovšem budou trápit jen v příběhové kampani. Ty si zachovaly své původní nízké rozlišení a nedošlo ke změně. Jinak je přepracováno vše od objektů na mapě až po prostředí hradů.

Náhled na grafické přepracování jsme dostali už při oznámení konverze, kdy jsme se mohli podívat na HD lifting jednotek hydry do nového rozlišení. V akci vše působí fantasticky a daleko lépe než původní titul – a že jsme nikdy nepochybovali o jeho vzhledu. Prostředí hradů jsou po liftingu skvostná a vyjímala by se i jako tapety na plochu.

V malém rozlišení se spousta maličkostí vytratila a na povrch vyplula až teď. Zejména co se vzhledu jednotek týče. V několika případech jsme se dokonce pousmáli nad tím, kolika detailů jsme si při hraní staré verze nikdy nevšimli. Pro ověření, zvědavost či nostalgické chvilky nabízí hra i plynulé přepínání mezi oběma verzemi vzhledu, takže si změny můžete porovnat finálně i sami.

Dokud nebudou datáče, nebudou koláče

Kritickým problémem celého titulu je, že se jedná pouze o základní hru Restoration of Erathia, nikoliv o Complete Edition. Absence Confluxu, pár typů jednotek a dvou kampaní by se ještě dala oželet, ale datadisk Armageddon’s Blade přinesl do původní hry velice stěžejní funkci – náhodné mapy. Ty v této verzi nenajdete, takže máte na výběr pouze ty samé, co před 15 lety. To může být problém, zejména pokud se řadíte mezi znalce a každou mapu už máte projitou nesčetněkrát; případně váš soupeř.

Zkusili jsme ze zvědavosti vygenerovat náhodnou mapu ve staré verzi a tu poté přesunout do adresáře verze nové, ale neúspěšně. Starý editor map byl schopen přečíst soubory vytvořené v editoru HD verze, ale naopak ne, takže zatím neexistuje možnost si náhodné mapy vygenerovat alespoň v původní hře a do nové je importovat manuálně. Tuto situaci by mohl zachránit Steam Workshop, kde si hráči budou moci sdílet navzájem mapy. Ale jak aktivní bude komunita a co bude plodit, prozradí až čas. 

Už jen tento problém výrazně podkopává nohy celému konceptu HD edice. Fanouškovská modifikace, která hře vnutí vyšší rozlišení, si proto stále zasluhuje větší míru pozornosti. Sice výsledná hra není ani z daleka tak hezká, ale účel efektivního gameplaye plní lépe než remake. Přeci jen, proč se omezovat z hlediska obsahu jen kvůli vzhledu. 

Současný stav hry na PC platformě zkrátka nemotivuje dostatečně na to, aby si znalci nadobro odškrtli původní verzi ze svých hard disků. Až se dostaví i zbylé expanze, pak ano. V takovém případě se ale už musí vzít v potaz i výsledná cena všech tří částí, protože se stále jedná o hru, která tu je už  mnoho let. Tři cenovky v součtu srovnatelné s AAA titulem by zkrátka hře neslušelo, ať už je její základ jakkoliv úžasný. 

Těžko ale říct, zda se datadisků vůbec kdy dočkáme. Ubisoft sdělil informaci, že zdrojové soubory se jim podařilo získat pouze z původní hry, ale datadisky byly ztraceny.

Potulní hrdinové v kapse

Verze pro tablety se systémem iOS a Android je už ovšem jiná pohádka a pravděpodobně ten hlavní trhák nového vydání. Heroes of Might & Magic III jste doposud měli možnost si zahrát na každém Androidu za pomoci aplikace VCMI. Určitou náhražku to sice splňovalo, ale byla to spíš taková kuriozitka na chlubení se, než na nějaké pravidelnější hraní. Ovládání bylo tristní. 

Podpora dotykového ovládání jde ruku v ruce s HD portem pro obě platformy. A tentokrát se i jablíčkáři konečně dočkají. Jedná se v podstatě o totožnou verzi, co na počítači, liší se pouze chováním při klikání, aby se vynahradila absence pravého tlačítka a přesnost. 

Při putování na mapě není tato podpora až tak znatelná, protože jste beztak každý pohyb vždy museli potvrzovat druhým poklepáním. Důležitější jsou souboje, které by bez správného ovládání byly poněkud frustrující. V mnoha případech si dosavadní VCMI pro Android příliš netykalo s myšlením hráče – bylo složité donutit jednotku zaútočit správně, poslat ji na příslušné políčko a získat přehled o situaci na bojišti.

V HD remaku jsou souboje vyřešeny výborně. Při najetí kurzoru na nepřátelskou jednotku původní hra poskytla informace přesnosti střelby, a při útoku zblízka orientaci, ze které měl být útok proveden. Ani jedna z těchto možností, ze zkušeností z VCMI, na dotykových zařízeních nebyla možná. Verze pro tablety tedy došla ke kompromisům a jednotky na dálku i na boj zblízka mají odlišné způsoby potvrzování akce. Dochází tak k méně přehmatům a konečně vaší strategii nic nebrzdí. 

V případě střelby se vám informace zobrazí po prvním poklepání na nepřátelskou jednotku, zjistíte tedy, o jak přesnou střelbu se bude jednat. Druhé kliknutí vám rozevře informační okénko o konkrétní jednotce, abyste si mohli přečíst její statistiky, buffy a debuffy. Dvojité poklikání naráz teprve zahájí útok.

Útok zblízka je vyřešen drobet složitěji a úplně jinak. Nejprve si nepřátelskou jednotku označíte podržením prstu, čímž se vám rozevře kruh s nabídkou orientace útoku. Bohužel je opravdu velmi otravné, že si musíte u každé jednotky pamatovat, kdy je třeba zaútočit dvojitým poklepáním a kdy naopak prst podržet. Když totiž poklepáte dvakrát s jednotkou na boj zblízka, přeskočíte tah. Je náročné si zvyknout, ale ve výsledku se jedná o ideální způsob, jak zamezit nesprávným tahům, což je v této hře stěžejní. 

Kámo, jsi na tahu

Pokud si budete chtít zahrát s kamarády, poslouží vám všechny tyto verze skvěle. Remake pro PC frčí přes platformu Steam (žádný uPlay), se kterým si samotné multiplayerové lobby tyká. Oživení online hraní by tedy konečně mohlo vyjít opět na slunce a nebýt tou složitou záležitostí, na jejíž zprovoznění musíte vynaložit nemalé úsilí.

Režim horkého křesla (hot-seat) je samozřejmě také přítomen. Zejména verze pro tablety má teď slušné vyhlídky na to stát se klíčovou složkou každé dobré lanparty, kde si zařízení budete jednoduše přehazovat mezi rukama. V případě tabletů na druhou stranu není možnost hrát s nikým online, na výběr je pouze hot-seat. Takže s kamarádem, který vlastní také tablet, si na dálku nezahrajete. Alespoň zatím. 

Verdikt

HD remake Heroes III by jednoho dne mohl být dostatečnou náhradou původní verze. Herně se stále jedná o dokonalost, ale bez datadisků nedává její hraní oproti původní verzi žádný smysl. Verze pro tablety je tím jediným trhákem, který vítáme s radostí. 

Poděkování

	Apple iPad Air