Finské herní studio Housemarque figuruje na herním trhu už pěkných pár let, nicméně žádným titulem zatím neprorazili do světa tolik, jako se jim to nyní daří s Returnalem. Namísto klasických open-world akčních adventur, na něž se Sony doposud více zaměřovalo, se rozhodli vydat vlastní cestou a stvořit originální sci-fi roguelite střílečku. Přes vyšší obtížnost hry danou částečně právě specifičností tohoto žánru se jim však povedlo zaujmout značné masy hráčů, kteří lačnili po novém exkluzivním titulu na PlayStation 5.

Returnal začíná havárií astronautky Selene, která se navzdory svým nadřízeným rozhodne vydat na Atropos, a najít zdroj signálu o „bílém stínu“. Velmi brzo však zjišťuje, že na této silně nehostinné planetě něco není v pořádku – po každé smrti se totiž vrátí zpět do momentu havárie a (téměř) vše začíná od znova. Postupně se vynořují ještě záhadnější detaily o této planetě, o naší protagonistce a její historii.

Nutno však zmínit, že na většinu vyvstanuvších otázek hra příliš jasně neodpoví, a naopak vše ještě víc zamotá – udělat si obrázek o tom, co se děje si za pomocí fantazie a skládání jednotlivých střípků, bude muset nejspíš každý hráč sám. Vzhledem k žánru je však vyprávění i rozuzlení celého příběhu adekvátní. Atmosféru navíc výborně dokresluje temný hudební podkres i výborné grafické ztvárnění světa plného podivných mimozemských struktur a tvorů.

Je dobré počítat i s tím, že ne každému se povede se dostat až na konec hry, a každému to zabere jinak dlouho – od deseti hodin až po bezmála padesát. Bez notné dávky trpělivosti a špetky štěstí se rozhodně neobejdete. Celkem vás čeká ve hře šestice specifických biomů (s jistými podobnostmi) rozdělenými do dvou aktů. Třetí dějství už je jen nepovinná součást end-game obsahu pro nejotrlejší, ale pokud vás láká dozvědět se o příběhu ještě něco navíc, určitě jeho zahrání zvažte.

V každém cyklu (tedy v čase mezi poslední a nadcházející smrtí) se před námi rozprostře trochu jiný (částečně) náhodně generovaný svět a postaví nás před nejbližší výzvu – jež se v zásadě vždy nachází za zástupem mimozemských monster inspirovaných řeckou mytologií. Soubojový systém je v zásadě velmi jednoduchý a svižný, a skoro každou novou mechanikou nás Returnal provede po jejím odhalení.

Zásadní je se neustále hýbat, díky čemuž je ústředním prvkem celého systému bezpochyby dash, s nímž můžeme díky krátké imunitě prolétnout skrz mnohé z všudypřítomných nepřátelských projektilů a zasadit rozhodující ránu. Na začátku cyklu taky vždy dostaneme do rukou základní střelnou zbraň, jež můžeme vyměnit za jakoukoliv jinou, které po cestě sem tam potkáme, tedy pokud nám její typ a atributy padnou do noty. Vyjma klasických pistolí a brokovnic je zde i pěkná řádka originálních kousků, jejichž podstatu vám ale nebudeme zbytečně prozrazovat.

Zbraně ve hře obvykle disponují dvěma režimy, mezi nimiž budeme přepínat díky nové vlastnosti Dualsense ovladače – adaptivním spouštím. Pokud L2 stiskneme asi do poloviny, narazíme na citelný odpor, který označuje hranici mezi mířením klasického režimu zbraně a přepnutím do silnějšího alternativního režimu (alt-fire). Tím ale Returnal s využitím vlastností nového ovladače i samotné nové konzole rozhodně nekončí. Dualsense také při dešti vibracemi simuluje dopadající kapky vody, 3D zvuk zase notně napomáhá k určení pozic nepřátel okolo hrdinky a téměř nulové načítání po každé smrti i přesunu mezi světy potvrzuje schopnosti nového SSD.

Otevírání nových biomů je nejčastěji spojeno s poražením neúprosného bosse, tedy všech třech jeho fází. Naštěstí pro nás je odemknutí nové lokace spolu s vzácnou měnou Ether a pár specifickými nástroji (většinou souvisejícími s překonáváním environmentálních překážek) jednou z mála věcí, jež zůstane i po smrti (nemusíte se tak obávat, že byste ten úmorný boss fight museli absolvovat znovu – pokud tedy sami nebudete chtít). Všechno ostatní vybavení – veškeré zbraně, vylepšení, artefakty a parazité a nasbírané Obolites (jedna z herních měn) – je ztraceno v nenávratnu.

Ze začátku jsou cykly o trochu kratší, ale postupem času zabere jeden průběh před smrtí přibližně okolo dvou hodin – o to otravnější může být ale naprostá absence jakéhokoliv ukládání (postupu v jednotlivých cyklech, ne v celé hře). Po každém vypnutí hry se vrátíme zpátky na začátek nového cyklu, stejně jako kdybychom v předchozím běhu umřeli.

Nemůžeme tím pádem Returnal kdykoliv opustit a zapnout jinou hru, pokud nechceme přijít o dosavadní postup. Možným řešením je sice alespoň uložení konzole do Rest módu, ale pokud máte zapnuté automatické aktualizace (jako většina hráčů), může se vám stát, že ráno přijdete k PlayStationu, jež vám s potěšením oznámí, že hru v noci kvůli aktualizaci zavřel. Občas se také stávalo, že hra spadla, což mělo za následek nejednu zatlačenou slzičku za ztracený postup v současném cyklu. Vzhledem k těmto neduhům je nutné také vzít na pováženou trochu vyšší cenu, jimiž jsou PS5 tituly opatřeny.

Verdikt

Returnal je vynikajícím zástupcem roguelite žánru, s povedeným soubojovým systémem, padnoucím příběhem a bravurním využitím mnohých možností PlayStationu 5. S přihlédnutím k vyšší ceně a menším technickým nedostatkům doporučujeme hráčům tímto typem her nepolíbené patřičně rozmyslet případnou koupi, ostatní však nemají důvod váhat.