Patříte-li mezi hráče, co si dobře pamatují počátky série Grand Theft Auto a s tím spojený přechod do 3D, určitě si budete pamatovat i hru True Crime: Streets of L.A., popřípadě o kapku horší druhý díl True Crime: New York City. Příběh policisty zasazený do reálného města (které plus minus odpovídalo skutečnosti), s větším důrazem na kontaktní souboj, filmově pojatým příběhem a hvězdným obsazením se však nijak zvlášť neprosadil a plánovaný díl True Crime: Hong Kong byl puštěn k ledu. Naštěstí se titulu ujalo studio Square Enix, hru přejmenovalo a vypustilo do světa. A tak se zrodilo Sleeping Dogs.

Všude dobře, v Hong Kongu nejlíp

Začneme popořadě, tedy příběhem. Hlavním hrdinou je Wei Shen, mladý policista pracující v utajení, který má za úkol infiltrovat hong kongské Triády a zajistit dostatečné důkazy pro zatčení nejvyššího bosse. Wei má práci o poznání snažší, poněvadž se v Hong Kongu narodil, a pokud by se jeho rodina nepřestěhovala do USA, nejspíš by skončil jako jeden z členů gangu. Příběh je poměrně nápadně inspirován filmem Volavka, případně americkým remakem Skrytá identita, ale k poznání tu jsou i další filmové předlohy, převážně asijského původu. Není tedy nouze o zvraty, akční chvilky a Weiovo zjišťování, že nic není tak černobílé, a bloumání nad tím, zda nepatří spíš mezi Triády, než strážce zákona.

Příjemným faktem je, že příběh se snaží být reálný. Samozřejmě se najdou momenty, které mají s realitou opravdu málo společného, ale oproti sérii Grand Theft Auto, která je známá tím, že je příběh brán s jistou nadsázkou, a hra si tak tím pádem dělá víceméně srandu sama ze sebe, se Sleeping Dogs snaží držet reáliím, jak to jen jde a udržet dějství v co největší míře uvěřitelnosti.

Batman v Hong Kongu

Ruku v ruce s příběhem jde i hratelnost. S důrazem na věrné přiblížení se skutečnosti je nejčastější aktivitou kontaktní boj. Souboje jsou svým zpracováním velmi podobné těm z Batman: Arkham Asylum. Takže Wei se poměrně často potýká s přesilou, mlátí protivníky hlava nehlava, a jakmile nepřítel zčervená indikací k útoku, lze provést protiúder. Zpracování bitek je dynamické a svižné, ale občas se stane, že na sebe údery nenavážou dostatečně plynule, což lehce kazí dojem z jinak skvělé řežby. Nepřátel je několik druhů, od klasických pěšáků, přes silné frajery, kterým nelze zastavit útok jinak, než protiúderem, až po zavalité „obry“, kteří nemají problém s pocucháním nervů už pouhou fackou. Co je zajímavé, je fakt, že je není možné uchopit, což je kompenzováno jejich neschopností se bránit přicházejícím úderům.

Uchopení protivníka je poměrně klíčová vlastnost. Krom výhody, že přidržovaný protivník nemůže nikterak bránit, je po bojišti rozmístěno několik míst, které je možné použít pro rychlou eliminaci. Jedná se o vskutku efektivní, a občas značně brutální, formu zpacifikování. Jednou nepřítele Wei odstrčí na rozvodnou skříň, jindy ho zahodí do popelnice. To jsou způsoby eliminace vcelku neškodné.

Občas se ale najdou momenty, kdy nějakého toho týpka nacpete do větrací šachty, jejíž součástí je i větrák, který se postará o poměrně silné zabarvení okolí, či je oponentova hlava vymáchána ve vroucí vodě. V takové chvíli se ze Sleeping Dogs stává vskutku brutální hra. Implementování okolních objektů při kontaktním souboji hře znatelně prospívá. Časem přichází na řadu i střelba, která je v pozdějších fázích hry častější. Střílecí pasáže jsou klasické TPS s krycím systémem alá Gears of War, plus je občasné užívání bullet-time, například když se Wei vrhne do skluzu. Střelba je poměrně svižná a příjemná, ale ne tak zábavná jako boj zblízka.

Silniční kung-fu

Co by to bylo za městkou akci, bez možnosti usednutí za volant, či řídítka a pořádně se projet. Ve hře se najde spousta vozidel. Ty jsou inspirovány skutečnými modely a i jejich názvy jasně odkazují na druh auta, jež Wei řídí. Ta jsou mimochodem rozdělena na různé třídy. Jednoduché pravidlo říká, čím vyšší třída, tím vyšší rychlost. Tato vlastnost najde využití hlavně při výběru závodu. Zpočátku má Wei v garáži pouze jednu motorku, s příběhem ale přibydou další stroje, a pokud to je stále málo, není nic lehčího než zajít k dealerovi a vytoužený dopravní prostředek zakoupit. Jen je třeba mít dostatek peněz.

Auto je samozřejmě možné sebrat jen tak na ulici. Ale jako správný policista Wei ví, že něco takového není správné, a právě proto využívá garáží, kterých je Hong Kong plný. Stačí přijít k hlídači, vybrat si vlastněný vůz, případně upravit barvu, nasednout a jet. Možné je využít i místní taxi službu. Bohužel taxikář zná město očividně dost omezeně, protože trefí jen k pevně daným bodům a příběhovým úkolům, na vyznačená místa hráčem dojet neumí. Během honiček je možné provést speciální náraz bokem, který ostatní vozy značně poškodí. Navíc umí Wei poměrně akčně přeskočit z auta na auto, ale ukočírovat tuto akci na klávesnici vyžaduje chvilku praxe.

Navíc tu máme… prvky RPG?

Přesně tak, Sleeping Dogs obsahují určité prvky RPG. Celkem tu jsou čtyři stromy, které je možné si postupně vylepšit a každý takový přináší určité bonusy. První větví je Cops, neboli policejní. Body do této větve, která se ještě dělí na dvě další, Wei získá plněním policejních misí a zátahů nebo co nejmenším blbnutím během úkolů – to znamená nebourat, nezajíždět lidi, nekrást auta. Podle počtu plných odznaků, kdy maximum jsou tři, je přiděleno určité množství bodů. Policejní větev obsahuje bonusy jako je lepší střelba, rychlejší přebíjení nebo odemknutí auta bez spuštění alarmu. Další je větev Triády, která se plní bojem. Čím delší kombo nebo brutálnější eliminace, tím více bodů. Stejně jako u policejní se tato větev dělní na dvě skupiny a získaným maximem během mise jsou tři trojúhelníky. Za ty je možné uštědřit silnější údery, lepší obranu a jiné bonusy využitelné převážně v boji.

Třetí větev Wei plní nacházením sošek zobrazující zvířata čínského horoskopu. Pokud sošku Wei najde, donese ji svému mistrovi, který ho za odměnu naučí nové kombo. Dostane-li se Wei ke všem soškám, odemknou se veškerá dostupná komba. Jediné, co hráč ovlivní, je pořadí v jakém se odemykají. Poslední větví je ta s názvem Face, do níž se body získávají plněním vedlejších misí. Vyšší úrověň Face přináší pasivní bonusy, v nichž můžeme najít i takové, při kterých kurýr doveze Weiovo auto z garáže kamkoliv po městě, ale nechybí ani možnost kupovat lepší oblečení, jež přináší nějaká ta vylepšení. Dále se po Hong Kongu nachází spousty svatyň, u kterých se Wei může pomodlit a navýšit své vlastnosti. A pokud toho není stále dost, je možné hledat skryté kufříky, které obsahují peníze a občas i nějaké hadry.

Co dělat, když není co dělat

Tahounem Sleeping Dogs je příběh. Není to však jediná věc, kterou lze ve městě dělat. Občas se na mapce objeví ikonka vedlejší mise, jindy možnost zátahu. Vedlejší mise jsou různorodé, občas musí Wei donést věc z bodu A do bud B, jindy je požádán, aby zničil auto podvádějícímu závodníkovi. Zajímavé jsou pak takové úkoly, v nichž hrají hlavní role přítelkyně. Bohužel jejich přítomnost ve hře je minimální, většinou se objeví jen dvakrát a po zbytek hry už ne. Taktéž se můžeme těšit ze závodění, navštívení hráčského doupěte, nebo kontroverzních kohoutích zápasů. Jako policista může Wei připravit místo na zátah. To znamená, že přijede na místo, které sleduje městská kamera, vyžene z prostor členy gangu, což znamená boj, při němž musí porazit určitý počet protivníků a napíchnout kameru, díky níž označí dealera, který je zatčen.

O hackování kamery se stará Weiův smartphone, s kterým jsou spojené minihry. Vše spočívá v nalezení čtyřmístného kódu, na jehož zjištění má Wei jen osm pokusů, ale žádné číslo se neopakuje a hra napoví, zda se dané číslo v kódu objevuje jinde, je na správném místě nebo v kódu vůbec není. Při umisťování štěnic se s jeho pomocí hledá frekvence a nastavuje blokace rušení, při otevírání trezorů se hledá správná západka. Jindy ho požije Wei pro vyhledání signálu a lokalizaci cíle. Samozřejmě se s telefonem dá i fotit, volat nebo procházet záznamy o lidech, které Wei potkal. Kromě toho je možnost navštívit i pouliční bojovou soutěž. A také tu je karaoke, oblíbená to asijská kratochvíle.

Je to port, nebo není?

Co se zpracování týče, je hra na skutečně vysoké úrovní. Grafika je opravdu skvělá, detailní zpracování postav i města je úžasné. Příkladem za všechny je zakrvácení hlavního hrdiny, když utrží několik ran. Jelikož recenzujeme PC verzi, stáhli jsme volně dostupný balíček obsahující HD textury do hry, který posouvá grafiku o kus dál, než v základní verzi. HD textury jsou společně s DX11 nejvíce vidět v noci, ideálně při dešti, ale to si samozřejmě vybírá svou daň na hardwaru.

Stejně kvalitní je i ozvučení a dabing, o který se postarali poměrně známí herci, samozřejmě většinou asijského původu. Namátkou zmíníme Lucy Liu, Tom Wilkinson, Tzi Ma nebo Robin Shou. V autech je pochopitelně k dispozici rádio, kde si každý najde svého favorita, ať už máte rádi hip hop, rock, pop (vše v amerických i asijských verzích), nebo vážnou hudbu. Co se týče ovládání, je znát na co je hra primárně stavěná. I když si dali vývojáři práci s namapováním klávesnice, je třeba si trochu pohrát a rozvržení upravit tak, aby hra zkrátka sedla, jak má. Trochu horší je zvyknout si na kameru, která je ve chvíli chození po městě děsivě líná, naopak při usednutí za volant se z ní stává zběsilá a přecitlivěla včela. I to se dá naštěstí v nastavení upravit, ale první chvilky s kamerou jsou opravdu nepříjemné.

Verdikt

Od Sleeping Dogs se čekalo, že budou jen jakýmsi odreagování při čekání na Grand Theft Auto V. Square Enix nám ale naservíroval titul, který tu není jen za účelem kratochvíle, ale slušným konkurentem zmiňované série. Dobrý příběh o policajtovi v utajení, skvělé bojové sekvence, parádní grafika. To vše tvoří obraz skvělé hry. Takřka jediné, co snižuje hodnocení, je nepříliš přátelská kamera a občas nepohodlné ovládání na klávesnici s myší.