Mnoho zemědělců má řadu problémů, o kterých běžní lidé ani neví. Jedním z problémů je, když úrodu napadne plíseň. To se právě poměrně běžně děje v jihovýchodní Asii a západní Africe při pěstování rýžových plodin. Patogen, který toto způsobuje, se nazývá Xoo, což je zkratka pro Xanthomonas Oryzae Pathovar Oryzae.

Xoo reaguje spolu s molekulárním efektorem, který se váže na DNA poblíž genů SWEET (Sugars Will Eventually be Exported Transporters) a aktivují je. Tyto SWEET geny transportují proteiny a sacharózu přes buněčnou membránu. Podle vědců by úprava těchto SWEET genů, které jsou pro Xoo klíčové, mohla způsobit jakousi odolnost vůči těmto patogenům.

Vědci proto identifikovali 33 kmenů Xoo z Asie a 30 z Afriky a zkusili pomocí metody CRISPR upravit DNA u rýže Kitaake. Výsledek byl překvapující, protože se zjistilo, že geneticky modifikovaná rýže byla odolná vůči všem známým kmenům Xoo. Samotní vědci však zůstávají prozatím ještě chladní.

Vědí totiž, že v tuto chvíli není jisté, zda změna DNA nepoznamenala rýži jiným způsobem. Nikdo totiž nedokáže odhadnout důsledky genetické mutace. Musí se proto ještě učinit rozsáhlé pokusy při pěstování přímo v terénu či ve větším množství. Jednou z variant je i obava, že se některé z kmenů Xoo této genetické změně přizpůsobí a modifikovanou rýži v budoucnu napadnou.