Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Tak do toho určitě jdu. A napadá mě, že bych možná mohl oprášit i svůj SETI účet :-)
Poprvé lituji, že nemám smartfoun. Kosmíky (tak jsme tomu v labině říkali) jsme na CCDčkách spektrometrů chytali běžně. Že na to stačí CMOSy bych taky čekal. Ale zapojit do práce všechny smartfouny, na to musí být fakt nápaditý člověk.
Klidne bych se zapojil, ale to by napred museli udelat apliakci i pro WP :-)
Jo a jak se to teda detekuje - to je uplne fuk, ze telefon bude v kapse? Nebo je potreba mit otevrenej fotak namirenej na oblohu?
Telefon můžete mít i v kapse a namířen může být podle prvních informací jakkoliv - senzoru prý nezáleží odkud částice zachytí, což je oproti principu zachytávání světla čipem rozdílné.
Jak padlo v článku, primárně bude aplikace aktivní v době nabíjení zařízení, kdy na něm většinou uživatel není aktivní. Šetřit se tak bude i baterie. :-) Ideální. A věřím, že pokud projekt zafunguje, WP bude následovat.
Malokdo nabiji telefon ktery ma zaroven v kapse. :)
Takze ano muze byt v kapse ale musi byt pripojen k nabijecce a par minut neaktivni.
Ono pro gizmochy tam jiste bude nastaveni, kde to pobezi porad:o)
nedokazu si predstavit jak to muze u mobilu fungovat, kdyz to nema mechanickou zaverku - mam za to ze podminkou detekce je aktivni snimaci chip ktery ale snima pouze "tmu" - je kryty pred viditelnym svetlem a vybudi ho / s nabojem pohne az ta castice co proleti skrz.
kosmiky jsou dobre odlisitelne od normalniho obrazu - vybudi jeden jediny pixel ccd/cmosu na vysokou hodnotu. vyrazne to vystupuje vuci sumu. tedy pokud bude kamera snimat bezny obraz, kosmik se projevi jako velmi svetly ojedinely pixel jen v jednom jedinem snimku.
Názorná ukázka je nejlepší - tohle je snímek z Hubblu -=PŘI ZAVŘENÉ ZÁVĚRCE=- prolétajícím SAA - tedy oblastí u pobřeží Argentiny, kde magnetický štít Země pustí víc Sluneční radiace blíže (kolem 500km spodek) k Zemi - je tam 2,5 remu/h:
http://postimg.org/image/pylqfzdlv/
(vybrán snímek, na kterém jedna částice letěla přesně rovnoběžně s polohou CCD snímače)
http://postimg.org/image/pb9n32i3h/
(s textem)
Tak brutálně se projevuje na CCD čidlu jen 2,5 remu. Vysoce energetické částice budou ještě jasnější a snadno detekovatelné.
Oni chtějí ještě GPS na zjištění, kde bylo to záření detekováno. Jenže v tom je problém, telefon si nabíjím vždy uvnitř místnosti, v nějaké budově, kde mi to GPS nechytne.
neboj polohu preda tvoje wi-fi
Jj, taky mě to zajímá. Až bude WP verze, rád se zapojím.
Jj, az to bude na WP, tak proc ne...
Vtipne, ze lidi furt broji proti smirovani a nechaji si zaplou kameru a aplikace, ktera bude nekam neco posilat:) Treba na androidu bych se docela bal, ze by se za validni aplikaci pak schoval nejaky vir, takze by se tim maskoval a snimal zajimave veci:)
Mam doma stary android telefon, tak jestli jeste funguje, hodil bych ho treba nekam na pudu, kde me neuslysi ani neuvidi:)
To, ze to neni na WP to mi vubec nevadi, protoze bych si to stejne ani tak do primarniho telefonu nedal ...... jak rikam, maximalne vyrazene zarizeni nekam na pudu (taky tam bude mit asi i nejlepsi "signal":) a ze tech vyrazenych androidu (pocitam, ze iphony a WP lidi nevyhazujou:)) bude, kdyz je jich uz udajne pul druhe miliardy vyrobenych a uzivatelu smartphonu neni ani pul miliardy. Nakonec se ten telefon i bude hodit .... bal jsem se ho vyhodit, protoze neverim, ze z androidu jdou smazat vsechny osobni data (bez roota tezko), tak se nakonec jeste uplatni:o)))
Pro detekci radiace je zapotrebi zakryt kamerku necim nepruhlednym, tusim se doporucuje hlinikova folie nebo dve vrstvy cerne pasky. Tohle bude vicemene to same. Jen netusim, jak chteji odfiltrovat pozadi.
Hliník rozhodně NE. Hliník produkuje při zásahu radiací celou spršku sekundárních částic (particle fragmentation: http://youtu.be/t3rCxw4T26g?t=37s ) a výsledky jsou špatné. Nedávno nějakej "odborník" udělal na ISS stínění z hliníku. Výsledkem byla 10x zvýšená radiace oproti vnějšímu prostoru (!)...
Tož asi tak s hliníkem. Raději jen tu černou pásku, s tou to bude v pohodě :) Polyetylén je nejlepší, nefragmentuje se.
Jakou radiací? Třeba fotonům nad pár desítek keV je nějaká tenká hliníková fólie ukradená, nemluvě o tom, že i kdyby ke sprškám docházelo, pár milimetrů nad senzorem je nějaká sprška ukradená, prostorové rozlišení to už neovlivní, na detekční schopnost to vliv nemá. To už spíš mi jako praktičtější důvod přijde to, že páska je samolepící a člověk se s tím připevňováním nemusí otravovat.
Jj, sakra dobrej nápad využít vyřazené, ještě funkční mobily, je jich miliony. Do vlastního telefonu bych si to ale taky nedal. Jinak celoroční spotřeba trvale zapnutého mobilu na nabiječce je cca 20 ÷ 40 kWh. Krát ty miliony, slušná spotřeba v globálu. Jdu shánět starý tlf :§)
No nevím, ale to máte asi hodně neúsporný model. 20 kWh ročně, to je tak dva a půl wattu trvalé spotřeby. Pokud nevíme přesně, jak velké nároky ta detekce bude mít (zřejmě ani snímač nemusí běžet na plné rozlišení, takže detekce by mohla pracovat s pár desítkami nebo stovkami kilopixelů), pak mi přijde neopodstatněné předpokládat, že SoC pojede na plné koule (což by tak nějak odpovídalo těm dvěma wattům).
Je to SG Note I. Při zapnuté wifi, GPS, kameře se příkon (po nabití AKU) pohybuje od 2,5 až do 5,5W kolísavě než usne. Bude to silně záležet na apce, která to bude analyzovat. Jde o porovnávání každého nového snímku kamery s předchozím a vyhodnocení změny v obraze. Pak ještě změnu analyzovat zda se jedná o průlet oné částice. Otázkou je kolik toho ve svém okolí částice ovlivní. Jestli jeden subpixel (ppd. asi jenom při kolmém průletu), tak pak musí snímač pracovat v plném rozlišení. Nechám se překvapit jak to vymyslí.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.