Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
"V realitě tak lidské oko dokáže při jediném pohledu uzřít detaily na sluncem osvětlené věži a zároveň v temném podchodu domu pod ní." - Tak to bohužel není pravda, jediným pohledem zvládá oko nějakých 6 EV. Finta je ve změně pohledu, rychlém přizpůsobení scéně a filtraci mozkem, případně s využitím krátkodobé paměti. Kouknete na věž, pak přeostříte do podchodu, oko okamžitě změní citlivost a mozek vám promítá to, co jste viděli předtím pohledem na věž.
Oko je schopné rozlišit osvětlení s rozdílem cca 32 EV - ale nikdy jediným pohledem, prosím.
Wikipedie uvadi 10-14EV "staticky" a 20 "dynamicky" https://en.wikipedia.org/wiki/High-dynamic-range_imaging ... nevim co presne tim mysli, ale neverim ze oko zvlada i tim "jedinym pohledem" mene nez LCD. Samozrejme ten rozdil pri zmene pohledu bude podstatne vyssi, prestoze oko nezvlada adaptaci na rozdilne svetelne podminky ani zdaleka tak rychle jako preostreni.
Dobrý den, děkuji za odborný komentář a detailnější osvětlení této problematiky čtenářům i mě samotnému. Přeji hezký den.
A stym HDR v TV to tiez nie je take jednoduche. Nedavno som hladal vhodny 4K TV s HDR a narazil som na velmi dobry web (hdtvpolska.com), kde testuju aj kvalitu HDR a z tych standartne ponukanych TV(do 1000E) ziadna nemala taku kvalitu, aby to za to stalo. Najblizsie sa ku kvalite priblizil panasonic dx900 resp. potom uz oled panely.
Ano, je to tak jak říkáte. HDR televizor dnes zatím nemá příliš cenu kupovat pod nějakých 30.000 Kč (prosím, brát toto s rezervou). Cokoliv pod totiž v sobě skrývá větší či menší kompromisy, které v konečném důsledku mohou celý zážitek z HDR zruinovat nebo zcela znemožnit.
Uvidíme, jak se budou v budoucnu cenově vyvíjet ty OLEDy, ale zatím je to opravdu jen pro fajnšmekry.
Včera krátce po zveřejnění článku jsem posílal „hlášení chyby“, ale bezvýsledně. Proto to napíšu zde.
Autore, „nit“ není jednotkou SI (ale jednotkou odvozenou). Pro jas se používá mnohem zavedenější a obvyklejší SI jednotka svítivosti Kandela (cd, cd/m²), která patří v soustavě SI k sedmi základním jednotkám. Použití „nit“ je podobné, jako kdyby jste uhlopříčku monitoru udával v loktech, asi tak nějak.
Chápu, že to vzniklo někde na cestě překladu, ale když samotní (v podstatě anonymní) autoři tohoto tzv. standardu tvoří „standardy“ tak nějak od stolu (fakt dobrý kšeft, když pak dostávají prachy za udělení „certifikátu“), nelze u nich očekávat nějaké hlubší vzdělání a korektnost v definicích jejich „standardu“…
Ale ta správná a hodně šťavnatě vybarvená nálepka na televizi dává tomu výrobku ve výkladní skříni obchodu ten správný šmrnc (aby se obhájila cena výrobku). A čím víc nálepek, tím víc adidas, že…
No a co se týče dalších specifikací, pak barevná specifikace je „musí být schopen zobrazit aspoň 90 % barvového rozsahu barevného prostoru DCI-P3“. No a ohledně minimálního jasu (respektive kontrastu) je to poněkud jinak. Tam jsou dvě možnosti, přičemž musí být splněna vždy alespoň jedna z nich:
1) jas musí být vyšší než 1000 cd/m² a hodnota černé je pak maximálně na 0,05 cd/m².
2) jas musí být vyšší než 540 cd/m² a hodnota černé je pak maximálně na 0,0005 cd/m².
A já jen dodám, že součástí balení monitorů a televizí aby byla sada hodně tmavých slunečních brýlí. Aneb jaké to je koukat se rovnou do projektoru nechráněným okem? Řekl bych, že autoři těchto standardů jsou evidentně mimo realitu. Jas vyšší než 1000 cd/m² je už fakt na sluneční brýle a opalovací krém min. fa5! Ono také změřit minimální jas okolo 0,0005 cd/m² není žádná legrace a běžně dostupné měřicí přístroje to ani zdaleka nezvládají (0,01–0,05 cd ještě ano). Docela rád bych dostal do „svých pracek“ oficiálně certifikovaný monitor/TV, abych si jeho certifikaci právě na té černé ověřil, neb mi to poněkud připomíná tzv. dieselgate aférku, kdy hlavně že výrobce zaplatí UHD Allianci za tu podstatnou bumážku a právo nalepit kýženou barevnou nálepku na výrobek s tím, že není běžného uživatele, který by si to byl schopen ověřit. A se slunečními brýlemi na frňáku si běžný spotřebitel rád ten příplatek doplatí, aby se pak mohl sousedům či na ksychtoknize patřičně pochlubit. A to hlavně jde, že ano… :-)
Jestli jsi toto posilal do hlaseni chyb, tak si myslim, ze to bylo spatne, to bude spis na pravopisne chyby ci preklepy. Autor ma clanek dobre a pekne napsany. To ze cele HDR je klasicka ochcavacka, jak sam perfektne v prispevku vystihujes, je druha vec.
No, já ty „nits“ viděl spíše jako v kategorii „pravopisných chyb“ a to ostatní jen jako upřesnění článku, nechtěl jsem to vůbec řešit přes diskusi. :)
Děkuji za podnětný komentář, pane Navrátile. Dovolte krátkou reakci.
Jednotku "nit" jsem v článku použil z prostého důvodu, neboť se jedná o široce používanou jednotku pro vyjádření jasu displejů. A to nejen v cizojazyčné literatuře, ale i v češtině (nejedná se tedy o chybu v překladu). Zejména při řešení právě HDR se nit používá zcela běžně a bylo pro mne tedy důležité, aby se čtenáři seznámili s tím, na co mají největší pravděpodobnost narazit ve specifikacích produktů.
Uznávám však, že by bylo správnější zmínit i oficiální System International jednotku (kandela na m2), jejímž je ekvivalentem a která se samozřejmě rovněž používá.
K měřením jasu..., na internetu se tím zabývá hned několik autorů (společností), jejichž výsledky jsou komunitou (a někdy po vyhrocenějších diskuzích i samotnými výrobci) akceptovány a brány jako reálné schopnosti displejů v tomto ohledu. Doporučuji např. Rtings, ale jsou i další, některé již v této diskuzi dokonce zmíněné...
No a co se týče reálného dopadu jasu při HDR... Osobně mám certifikovaný televizor, který v peaku (krátkodobě a při použití lokálního stmívání) dosahuje až 1500 nitů (cd/m2) a uznávám, že v plně zatmavené místnosti to dokáže být už nepříjemné. Ovšem za dne je to skvělé a o nějakých brýlích a krému nemůže být vůbec řeč...
Každopádně ještě jednou díky za komentář.
Klidně se nechám rád poučit — v oboru dělám skoro 30 let a tak každá nová informace je vždy vítaná.
No, já už bych to tedy dál nerozpitvával pane kolego. Koneckonců musím ještě dnes odpoledne vyrazit na služební cestu, naštěstí ne moc daleko, nějakých 60 mil a každá ztracená přesýpací hodina může býti drahá. Ještě dopiji půl pinty osvěžující chlazené malinovky — přeci jen venku je bez mála 90°F, tak ať je co odpařovat — a hlavně abych nezapomněl svůj tří loktový stíněný USB kablík, na standardním osmi loktovým mají už některé moje měřáky problémy s komunikací a hlavně s napájením … :-)
https://www.panasonic.com/cz/consumer/ploche-televizory-learn/4k-tv/what...
http://computerworld.cz/aktuality/philips-uvadi-novou-led-televizi-na-tr...
https://avmania.e15.cz/tv-samsung-pro-rok-2017-qled-a-kompletni-prehled-...
To je jen kratičký výběr ukázek z českých oficiálních webů, ne žádných fór apod. Stačí CTRL+F. A přesně z tohoto důvodu používám nit a snažím se jej v článku vysvětlit.
Ale máte pravdu, přestaneme se v tom už babrat. Ještě jednou uznávám, že správně jsem měl použít minimálně obě dvě jednotky a vysvětlit jaký je mezi nimi vztah, přičemž Vám děkuji za upozornění. Dám si příště větší pozor. Mějte se a pozor na tu vychlazenou malinovku...hrozí angíny ;-)
Mňo, že na našich i zahraničních webech lze najít nejednu perlu, když si autoři pletou termity, to bych jako za vzor zrovna nedával. Dodnes kupříkladu novináři nechápou rozdíl mezi „vraždou“ a „popravou“. Měl jste použít jednotku jednu — a tu správnou a dál už v tom prosím netancujte :-))
Podivej se.
Jakej mas monitor? Ja mam 24". Je to spravne? Neni, u nas se jednoznacne pouziva jednotka cm pro oznaceni uhlopricky displeju. Palce se pouzivaji pouze v anglosaskych zemich. Jenze kdyz po mne tata chtel vedet, jestli ma koupit TV 108cm nebo mensi, tak jsem mu nebyl schopen bez prepoctu na palce odpovedet.
Proste jakoli je to spatne, tak se u monitoru a posleze i televizi rozsirilo pouzivani palcu a pomerne znacna cast lidi (mozna az polovina) to i u nas pouziva.
Takze ano, pokud chce byt autor precizni, muze pouzivat obe jednotky a druhou dat vzdy do zavorky, aby uspokojil vsechny ctenare, ale pokud je neco treba i spatne zavedeno, tak CDR urcite neni technologicky lidr mezi odbornyma casopisema, aby si mohl dovolit situaci napravovat a proste se musi prizpusobit. Autora timto za clanek chvalim.
Děkuji, vážím si přízně. Mějte pěkný den.
Já bych si dovolil Vás poopravit. Stačilo by uvést jednu jedinou a správnou veličinu. Uvádět do závorky všechny odvozené je již nesmysl. Nebo jste měl na mysli nikoliv ovocné müsli, ale např.:
„1) jas musí být vyšší než 1000 cd/m² (1000 nt, resp. 1000 nit; 0,1 stilb; 0,3142 La; 295,858 ft-L; 3142 asb; …)“
No, moc krásné, ale oč jednodušší by bylo prostě použít mnohem používanější (nejen v odborných kruzích) „cd“. Jinak s tou uhlopříčkou máte svým způsobem pravdu. I když u počítačových monitorů je běžnější používání anglických palců (a myslím si, že oba dobře víme proč a jakou to má historii), tak přece jen u televizí se u nás mnohem více používají centimetry. A prodejci dobře ví proč. U běžného člověka nemůžete chtít, aby přepočítal palce. No a s tím Vaším otcem jste to napsal přesně — prostě nikdo si nekoupí televizi, která má jen 42 palců, když si může koupit televizi s uhlopříčkou přes metr — 106 cm! :-)
Jinak proti článku jako takovému už nic nemám a autora bych též pochválil (ale ne moc nahlas, aby nám tu nezpychnul)…
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.