Největší vesmírná kamera na světě — Vera C. Rubin Observatory — poslala první snímky vesmíru. A během pár hodin zvládla to, co jiným teleskopům trvá roky: zachytit miliony galaxií, tisíce asteroidů a jevy, které jsme dosud nikdy nespatřili. Otevírá se tak desetiletá mise, která může přepsat naše chápání vesmíru, temné hmoty i galaktického vývoje.

První snímky, které berou dech

Rubin Observatory, která se tyčí vysoko v chilských Andách, není běžný teleskop. Je vybavena největší digitální kamerou na světě a jejím cílem je pravidelně snímat celou jižní oblohu v nevídaných detailech — každých pár nocí.

První zveřejněné snímky, které byly představeny ve Washingtonu, ukázaly, co všechno tohle technologické monstrum dokáže. Během pouhých 10 hodin testovacího provozu kamera zachytila:

• miliony galaxií a hvězd
• tisíce asteroidů, včetně sedmi nových blízkozemních objektů (žádný zatím není nebezpečný)
• a jevy, které astronomové teprve začínají analyzovat.

Pro představu: video složené z těchto prvních záběrů začíná detailním pohledem na dvě galaxie a při oddálení odhalí přes 10 milionů galaxií — a přitom je to jen pět setina toho, co observatoř za svou desetiletou misi plánuje nasnímat.

Jak funguje Rubin Observatory

Srdcem observatoře je LSST kamera, technologický zázrak, na kterém se pracovalo téměř dvacet let. Celý přístroj váží přes 2800 kg (tedy zhruba jako menší auto), ale dokáže pořizovat snímky tak široké, že na jeden zabere oblast odpovídající 45 úplňkům na noční obloze.

Během každé noci zvládne kamera uložit přes 20 terabajtů dat. Na konci desetileté mise bude databáze čítat víc než 500 petabajtů — to je víc než všechny dosavadní optické teleskopy dohromady.

Co může observatoř odhalit?

Rubin Observatory není jen o hezkých fotkách. Její hlavní cíle jsou mnohem ambicióznější. Vědci doufají, že se jim díky této misi podaří:

• lépe pochopit temnou hmotu a temnou energii, které tvoří 95 % vesmíru
• sledovat vývoj galaxií v průběhu času
• mapovat galaktické haló kolem Mléčné dráhy
• a také odhalovat nové asteroidy, které by mohly potenciálně ohrozit Zemi.

Proto bude observatoř snímat celou jižní oblohu každé 3–4 noci. Už během prvních dvou let se očekává objev milionů nových asteroidů a sledování pohybu komet i interstelárních objektů. Výsledkem bude unikátní časosběrný „film“ vývoje našeho vesmíru.

Nová éra astronomie

„Vstupujeme do zlatého věku astronomie,“ uvedli zástupci amerického ministerstva energetiky a Národní vědecké nadace, které projekt Rubin Observatory dlouhodobě podporují.

Poprvé v historii budeme moci sledovat dynamický vesmír v pohybu. Supernovy, vznik a kolaps hvězd, pohyb galaxií — to vše teď uvidíme v reálném čase. Výzkum, který by dříve trval desítky let, zvládneme díky Rubin Observatory během několika roků.

Několik čísel o projektu

Observatoř je umístěna v chilských Andách a využívá teleskop s průměrem zrcadla 8,4 metru. Kamera, která váží více než 2800 kg, zachytí na jeden snímek plochu jako 45 úplňků.

Projekt samotný trval 20 let a náklady přesáhly 700 milionů dolarů. Výsledek? Teleskop, který podle odborníků změní pravidla hry v současné astronomii.

Kamera, která fotí jiný vesmír

Jak říká Aaron Roodman, ředitel vývoje LSST kamery: „Je to trochu jako když vezmete mobil a jen tak zamíříte a fotíte — jen v úplně jiném měřítku.“

Až bude observatoř plně v provozu, vědci po celém světě budou moci v reálném čase analyzovat biliony datových bodů. A část těchto dat bude volně dostupná i běžným uživatelům přes veřejnou online platformu.