Hned na úvod je třeba povědět, že hodnotit kvality libovolného MMORPG po pár dnech hraní je prakticky nemožné. Za tak krátký čas dostanete sotva po lžičce ochutnat, co se v hrnci vaří, a přestože vám to může dát představu, jak si (ne)pochutnáte, výsledný pokrm na tom může být úplně jinak. Jak tedy chutnalo první sousto TESO? 

Pokud jako my patříte k fanouškům série, po kapsách věčně nosíte prázdné kameny duší (co kdyby náhodou) a vaše kočka se jmenuje Akatosh, jistě už nějakou dobu sledujete vývoj připravované hry s napětím. Právě vás asi nejvíce může brzy potkat nepříjemné překvapení, když na vás po vytvoření první postavy místo kýženého „Skyrimu s multiplayerem“ dýchne dosti obyčejně se tvářící MMORPG, na které jakoby někdo jen tak mimochodem narouboval celý Tamriel (a ani tohle není tak úplně pravda).

Klasické TES. Tedy tak trochu

Teď ale pěkně od začátku. Při tvorbě postavy se vám dostane víceméně toho, na co jste zvyklí. Na výběr je devět ras (pro majitele sběratelské edice deset), typických pro svět The Elder Scrolls, rozdělených do tří frakcí –  Ebonheart Pact, Daggerfall Covenant a Aldmeri Dominion. Každá z nich sídlí v jiném koutě Tamrielu a právě tam povedou vaše kroky až projdete úvodní část, která je pro všechny společná. Každou frakci spojuje něco jiného, nicméně jednu věc mají stejnou: touhu uchvátit císařský trůn a vládnout.

Dále je potřeba zvolit jedno ze čtveřice povolání (Templar, Dragon Knight, Sorcerer a Nightblade). Každé vám dá přístup k jiným schopnostem a stejně jako při výběru rasy je třeba zvážit, jak moc se hodí k vašemu stylu hry. Jelikož si ale budete moci vybrat jakoukoliv zbraň a brnění, které mají své vlastní stromy schopností, s trochou snahy můžete nasměrovat vývoj své postavy víceméně libovolným směrem, a ve hře tak narazíte i na mágy s obouručním mečem a podobné, méně obvyklé, kombinace.

Po úpravě vzhledu (tady možností oproti Skyrimu značně ubylo) jste konečně připraveni hrát. Oči otevřete ve vězení v říši daedrického prince Molag Bala, ze kterého musíte pokud možno v jednom kuse uprchnout. Po grafické stránce TESO neohromí, ale ani neurazí. Bohužel v tomto ohledu, stejně jako v mnoha jiných, hra trpí možností srovnání se svým předchůdcem, za kterým poněkud zaostává. Přestože v MMORPG těžko můžete očekávat vizuální zážitek rovný singleplayer titulu, člověk nemůže při pohledu na nevýraznou krajinu zavzpomínat, jak se proháněl po, dnes ještě stále krásných (obzvláště po zásahu modařské scény), skyrimských horách.

Nejen grindem živ je člověk

Úvodní lokace slouží k seznámení se s ovládáním a uživatelským rozhraním, za které vývojáři zaslouží rozhodně pochvalu. Ukazatelů a ovládacích prvků na obrazovce najdete opravdu jen nezbytné minimum a dokonce i část z něho mimo boje mizí, takže vás nic zbytečně nevyrušuje při zkoumání světa. Ten se skládá z poměrně velkých, vzájemně od sebe oddělených oblastí, které jsou rozeseté napříč Tamrielem. Projít tak kontinent křížem krážem minimálně prozatím nebude možné, přesto toho k objevování bude dost a dost.

To by také mělo, když vezmete v úvahu fakt, že právě otevřený svět s propracovanou historií byl vždy tahákem TES her, na rozdíl od běžně nevýrazné hlavní dějové linie. K té prozatím nemůžeme příliš povědět, protože její větší část byla během testování uzamčena, takže teprve uvidíme, jestli nás tentokrát nepřekvapí. Co říci můžeme, je, že se vše bude odehrávat asi tisíc let před událostmi Skyrimu. Mimo občanské války se tak vaše herní postavy zapletou i do pokusu Molag Bala zničit a ovládnout Tamriel.

Když se právě nebudete věnovat ústřednímu příběhu, přijde řada na samotné "expení" a plnění vedlejších úkolů. Ty jsou, jako ostatně celá hra, velmi rozporuplné. Některé jsou zde spojovány do jakýchsi lokálních dějových linií, díky často pěkně napsaným rozhovorům působí přinejmenším zajímavě a jejich provázanost vás nutí k dalšímu hraní (i s ohlédnutím na fakt, že jsou přímo narvané fantasy klišé). Navíc je vše plně a velmi kvalitně nadabováno, takže i v tomto ohledu jsou vedlejší úkoly v pořádku. Jejich průběh už ovšem tak zajímavý nebývá, velmi rychle totiž zjistíte, že ač se to hra snaží všemožně maskovat, pouze vás jen někdo posílá od čerta k ďáblu a plníte jen naprosto klasické mise jako zabij, přines, nasbírej. Na těch pár dní to byla zábava, jestli to ale bude stačit na udržení hráčů ve hře na delší čas, se teprve uvidí.

Naštěstí se mimo klasických úkolů můžete těšit i na oblíbené spolky, jako je cech válečníků nebo mágů. Mimo svého vlastního levelu tak polezete i po úrovních jednotlivých společností, což vám bude odemykat nejen přístup k cechovním schopnostem, ale i dalším výhodám. Mimo těchto dvou jmenovaných se budete moci přidat i například k upírům nebo vlkodlakům, slíbený je pak i cech zlodějů a Temné bratrstvo (které ale při spuštění ve hře ještě nebudou).

Samotné levelování působí velmi povedeně. Při dosažení každé další úrovně dostane vaše postava jeden bod k rozdělení mezi životy, manu a výdrž, plus jeden bod k přidělení do některé schopnosti. Těch budete moci najednou využívat pouze šest a že bude z čeho vybírat (mimo třech vývojových stromů daných vaším povoláním má vlastní skilly i rasa, cech, pvp, všechny druhy zbraní a zbrojí, …). Všechny vývojové větve navíc levelujete jejich používáním, stejně jako jednotlivé schopnosti, které pak můžete dále vylepšovat.

Bojem ke slávě

Co už ovšem tak dobře nedopadlo, je boj. Ten se bohužel i přes možnost uskakování a krytí řadí k naprostému průměru, kdy jen stále dokola mačkáte vybranou sérii tlačítek, dokud vy nebo váš soupeř neležíte v krvi. Příliš tomu nepomáhá ani možnost kombinovat své schopnosti s ostatními hráči a vylepšovat tak jejich efekty, což zatím působilo celkem neintuitivně. Otázka tak zní, jak moc bude s tímto systémem zábavné PvP, od kterého si minimálně vývojáři hodně slibují. Nám se ho bohužel díky extrémně dlouhému načítání (které by ale mělo do vydání zmizet) nepovedlo příliš vyzkoušet, nicméně svými možnostmi působí pěkně.

Hráči mezi sebou budou pod záštitou svých frakcí zápolit o post císaře, dobývat a ovládat hrady, zabírat Prastaré svitky soupeře (Elder Scrolls) a všemožně se snažit co nejvíce uškodit ostatním. Dobře působí i fakt, že se bitev budou moci účastnit až stovky hráčů a využívat přitom budou i různorodé obléhací zbraně (během chvilky v PvP jsme si zastříleli z balist, katapultů a trebuchetů).

Pokud se vám zdá, že tyto první dojmy působí spíše negativně, musíme zopakovat, že jsme nestihli vyzkoušet zdaleka všechno a také ne vše musí v současné podobě dojít i do finální verze. Věci jako crafting, skupinové questy, dobrá late game nebo už pořádně funkční PvP mohou povznést The Elder Scrolls Online nad moře průměrnosti, revoluci od něj ovšem nečekejte. Když totiž odečteme samotnou značku TES, zbývá už spíše ničím nevyčnívající MMORPG, které nenabízí nic, co bychom už stokrát neviděli jinde. Hra vychází 4. dubna na PC a Mac, v červnu pak i na next-gen konzole, vývojáři tak stále mají nějaký čas zapracovat a dám nám více důvodů, proč se znovu upsat k platbě měsíčních poplatků a opět se potopit do rozlehlého Tamrielu.