Most je 12 metrů dlouhý a slouží pouze pro chodce. Výroba trvala 6 let. Během náročné testovací fáze byly vytištěny a zničeny části mostu a celý most byl vystaven extrémním nedestruktivním silám. Vědci budou v reálném čase analyzovat data ze senzorů v mostu a monitorovat jeho stav. Konstrukce má simulované digitální dvojče. Simulace sloužila k výrobě a s reálnými daty bude důležitým pomocníkem pro analýzu mostu a do budoucna pro další stavby.

"Data nám pomohou zjistit, jak se na něm lidé budou chovat a analyzovat jeho opotřebení," uvedl radní Micha Mos. Podle všeho by data měla být veřejně dostupná každému, kdo se chce podílet na jejich analýze a vědecké komunitě.

Vědecký tým se skládá z inženýrů, matematiků, programátorů, statistiků a dalších z Královské univerzity v Londýně a z institutu Alana Turinga. Vedený je profesorem Markem Girolamim, který prohlásil: "3D tisk bude významnou technologií a pro dosažení maximálního potenciálu musíme najít a zvolit správný přístup. Využitím digitálního dvojčete můžeme urychlit design a navrhnout optimální stavby s ohledem na životní prostředí, svobodu designu a náklady."

Most navrhl designer Joris Laarman a postavil ho nizozemský startup MX3D ve spolupráci s vědci. Most byl vytvořen pomocí svařovacích robotů. Stojí v centru města ve čtvrti červených luceren. Byl slavnostně otevřen královnou Máximou a pásku symbolicky přestřihl robot.

Ocel není jediný materiál, který se využívá pro 3D tisk ve stavebnictví. Jiná nizozemská firma v dubnu představila betonové domy vytištěné pomocí 3D tiskárny.