Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Bylo by fajn nepsat jenom o planech, ktere se mozna ani nikdy neuskutecni, ale taky treba o zkusenostech z x-leteho provozu tech autobusu v Koreji. Urcite nekde davaji vyrocni zpravy. A mam pocit ze by to ocenilo hodne ctenaru.
O těch autobusech jsme tu už ale také samozřejmě psali: http://cdr.cz/clanek/v-koreji-jezdi-autobusy-olev-s-bezdratovym-elektric...
Tohle berte jako možný směr rozvoje tématu.
o tom jste psali, ale nepsali jste o tech __zkusenostech__ po nekolika letech provozu. Mala zminka o zkusenostech v Turine je v clanku linkovanem v komentari o vlakno nize:
"Conductix-Wampfler estimates a payback period of less than four years, "
jen mi to zni prilis optimisticky, v tom urcite nebudou zapocitane naklady na nove busy.
Jezus co takhle trochu googlení? V Turíně a Janově to funguje už 13 let. http://wheels.blogs.nytimes.com/2012/05/30/in-italy-electric-buses-wirel...
Tady ale nejde o zastávky, ale celé úseky silnic/dálnic. Zastávky vždycky byly mnohem menší sousto.
Jinak zájem ve VB by mě moc nepřekvapil, podle webu je tam benzín zjevně dražší asi tak o 35-40% než u nás. Elektřina sice o něco také, asi o 20% (podle průměru z Eurostatu), ale absolutní čísla budou zřejmě hodně v neprospěch benzínu, který je na tom několikrát hůře (vůči ceně elektřiny pro srovnatelný dojezd elektromobilu) i u nás. Průběžné napájení na delším úseku jízdy má také výhodu v tom, že snižuje opotřebení baterií, což dále snižuje podíl TCO na ujetý kilometr.
Tak ona by se ani teoreticky nemusela pokrýt celá trasa. Pokud bude dálnice rovná, tak tam by samozřejmě mělo pokrytí být, ale třeba z "prudšího" kopce by nemuselo být až tak nutné, zatímco do kopce by se nasadit mělo určitě. V levém pruhu, jak je to naznačené, je samozřejmě hloupé napájení zavádět. Napájený by měl být především pravý pruh, protože ten je cestovní. Předjíždělo by se na baterky.
Samozřejmě předpokládám, že silnice musí poznat, že po ní jede elektromobil a sepnout se jen tehdy.
Výhody? Ušetřilo by se na bateriích, protože elektromobilům by stačil dojezd už jen, plácnu, sto kilometrů. Pokud by se účtovala cena blízká ceně benzínu, ale samozřejmě nižší, pak z rozdílu ceny benzínu a elektřiny by se úprava dálnice poměrně rychle zaplatila. Zároveň by zlevnily elektromobily i jejich provoz, protože by nemusely mít tolik drahých baterií a zároveň by byly lehčí, takže by méně žraly.
Ještě zajímavější by bylo, kdyby tuto technologii využívaly kamiony. Ty se totiž pohybují hlavně v pravém pruhu a navíc by měly být směřované především na dálnice. Takže pokud se například na elektrokamiony uvalí nižší daně, tímto způsobem je snadno stáhneme na dálnice. Ze začátku by se to sice využívalo jen na cesty mezi překladišti u dálnic, ale to by znamenalo, že tyto kamiony by potřebovali minimum, nebo dokonce žádné baterie.
Drobná potíž je v tom, že se to musí energeticky zajistit, takže tím hlavním problémem nemusí být nutně přestavba dálnic, ale spíš zajištění energetických zdrojů a rozvodné soustavy. Pokud by se elektřina vyráběla z uhlí, tak by šlo z ekologického hlediska asi o blbost. Takže to bude chtít jaderné elektrárny. Druhá věc se má tak, že to skutečně bude chtít posílení přenosové soustavy.
A ještě dodatek - takového projektu by se měly účastnit všechny státy EU, aby vzniknula shoda ohledně technologie. Když už něco takového vzniká v EU, tak by novou normu měly odsouhlasit všechny státy, aby v případě, že se daná věc osvědčí, používali všichni stejné technologie. Důležité je vyhnout se stavu, který je na železnici - různé státy mají různé soustavy a tak mezinárodní vlaky musí mít několik typů transformátorů.
"Napájený by měl být především pravý pruh, protože ten je cestovní. Předjíždělo by se na baterky."
Tam to maju opacne... V UK jazdia vlavo...
tak jasně no... použijeme tedy terminologii vnější a vnitřní
z ekologickeho hlediska to neni blbost ani kdyz se to napaji z uhlene elektrarny. Porad je jednodussi cistit zplodiny z jednoho komina na jednom miste nez z milionu aut rozptylenych po republice, ale hlavne smrdicich pred barakem.
"Pokud by se elektřina vyráběla z uhlí, tak by šlo z ekologického hlediska asi o blbost. "
Pozor, tohle není tak úplně jisté, z několika důvodů...
1) Dokonce i uhelná elektrárna, je-li dostatečně moderní, je účinnější než automobilový spalovací motor. Siemens je někde na 47% (prý s výhledem na 50% tak do pěti nebo deseti let). I kdybych započítal dvacet procent ztrát z přenosu do automobilu, tak to pořád bude účinnější než spalovací motor přímo v automobilu.
2) Elektřina z uhelné elektrárny se také dá regenerovat, takže i absolutní energetické náklady na určitý úsek jízdy klesnou už jen z tohoto důvodu.
3) Elektrárny mohou svůj "výfuk" čistit centralizovaně a víceméně stranou od lidí, kdežto u automobilů by tohle byl asi problém. Do nějaké míry se výfuky vozidel samozřejmě čistí i tak, ale elektrárna má výhodu v tom, že je to stacionární zařízení, které nemusí brát ohled na hmotnost, takže k tomu čištění lze používat libovolně komplikované a těžké (a účinné) soustavy.
4) V moderní rozvodné síti nebude uhlí tvořit 100% vstupů, takže je do ekologičnosti jízdy takových elektromobilů třeba započítat jen odpovídající podíl. V Británii je v současné době podíl uhlí na výrobě elektřiny momentálně asi 35% nebo tak nějak.
Tedy nepoužívat v takovém systému elektřinu z uhlí je sice velmi žádoucí, ale pokud to (dočasně?) nejde, používat ji je pravděpodobně pořád menší tragédie než rozšiřovat automobilové emise ve městech a poblíž dálnic.
1) No spalovací motor je 25 % pro úplnost. Ale nevím jestli byste se do těch 20 % ztrát vešel. Něco na přenos v síti, ztráty v nabíjení baterek, samovybíjení baterek, ztráty za vyšší hmotnost baterek vs benzinu, ztráty při převodu na kinetickou energii. No a toto indukční udělátko navíc má ještě asi třetinové ztráty.
2) Co tím myslíte? Rekuperaci při brždění?
3) Na druhou stranu používají hnědé uhlí, což je větší svinstvo. A samozřejmě nikdo také nebude (stejně jako u aut) čistit, pokud to nedostane příkazem a není kontrolovaný každý den (kucky kucky čína ech kuck).
4) Obávám se, že bude. Stavba jaderky může trvat až 20 let a žádná se nestaví a životnost stávajících klesá. V Německu a Rakousku asi nějakou dobu taky ne dokud je v tomto nepřestane selhávat základní školství(typu "Temelín nám způsobuje rakovinu" - a to nepřeháním, tak to tam skutečně je). Takže asi dojde na to, že spálíme všechno, dokud bude co pálit.
No jak se říká, nejúčinější je ta energie, kterou nespotřebuješ. Taky se to dalo řešit sociálně-politicky, ale to nikdo nechce, že?
Zapomínáte na to, že elektromobily se budou pravděpodobně dobíjet v noci, kdy je elektřiny nadbytek a mohou tak fungovat jako významný stabilizační prvek v rozvodné síti při současné implementaci chytrých sítí.
Takže zase indukce, tentokrát ve velkém. K tomu všemu elektromagnetickému smogu by přibyl další. Nic moc o magnetické indukci nevím (základy ze školy), ale někde jsem slyšel/četl někoho mluvit o známém z Honneywellu který dělal na něčem spojeném s magnetickou indukcí a ten údajně říkal, že indukční sporák by si domů nikdy nekoupil (vím jeden známý má známého který slyšel ...). Teď přibývají další srandy jako indukční nabíjení mobilů, ...
Nevíte někdo něco detailnějšího jestli existuje negativní vliv elektromagnetické indukce na živý organismus?
Tak do spuštěné mikrovlnky bych asi hlavu nestrkal, ale obecně jde o to, jaká je u přenosu použita frekvence. Různé frekvence interagují jinak s různými typy hmoty. Mikrovlnná trouba třeba používá frekvenci kolem 2.4 GHz, která dobře ohřívá vodu. Proto bych hlavu do mikrovlnky nestrkal - jsem tvořen především z vody.
Takže pokud použijeme jinou frekvenci, můžeme se vyhnout nepříznivým vlivům. Předpokládám, že pokud se použije jako napájecí soustava klasická síť, bude pro jednoduchost převodu výhodné použít frekvence o násobcích padesáti, ne-li přímo 50 Hz. Vzhledem k tomu, že všude kolem sebe máte dráty, které mají 50 Hz, a dá se v klidu říct, že to na vás asi žádné následky nezanechalo (ony ty dráty taky indukují magnetické pole), tak asi můžeme v klidu prohlásit, že to žádné velké následky mít nebude.
Bude použitá větší frekvence z důvodu "hustoty" přenosu a hlavně nikam neproniká
Násobky se nepoužijou protože vytváří rušení, stejně jako se posunulo 16,7 Hz pro napájení vlaků kousek od 1/3 50 Hz, aby netvořilo rušení
A jeden dodatek, vystavení 50-60 Hz silnému magnetickému poli (transformátory a stovkách kVA a víc) je škodlivé pro lidi, ale rostlinám mírně zlepšuje růst
Jaký rušení? Rušení čeho? V televizi se taky používá 25 Hz právě z toho důvodu, že je v síti 50 Hz a stejně tak každý asynchronní i synchronní elektromotor využívá 50 Hz. Nevidím důvod, proč by se nemohly používat násobky u indukčního přenosu.
No ona mikrovlnná trouba používá 2,4 GHz hlavně proto, že po druhé světové válce Raytheonu zbyla hromada magnetronů na podobné frekvenci, které nikdo nechtěl, a už to tak nějak zůstalo (a poměrně úzké pásmo kolem 2,4 GHz bylo nakonec mezinárodně rezervováno). Ten rozsah fyzikálně použitelných frekvencí je o dost větší, ale zase je v praxi diktován geometrií trouby a technologickou schůdností výroby.
Je treba si uvedomit, ze intenzita pole klesa se ctvercem vzdalenosti, a elmag pole se da dobre odstinit kusem plechu. Takze pokud je clovek v aute, a nabijecka pod nim oddelena plechem, neni problem. A adekvatne domaci nabijecky mobilu Qi maji maly vykon, takze pokud si ji clovek nestrka do pusy, aby ji mel co nejbliz mozku, a nepousti v kuse, taky bych to vubec neresil. Indukcni sporaky to same.
Vliv elmag zareni na organismy je primo umerny intenzite, a take frekvenci. Pri podobnych amplitudach: 50 Hz cloveku nic neudela, ale 2.5 GHz muze "uvarit" mozek. Indukcni nabijeni Qi funguje mezi 110 and 205 kHz, coz je dle mych skrovnych informaci v pohode. Indukcni sporaky pouzivaji jen desitky kHz, coz je uplne v pohode.
Polovina techle dojmu se zaklada na starych kauzach, kdy lide zalovali energeticke spolecnosti ze dostali leukemii protoze bydleli primo pod vysokonapetovym vedenim. Jenze co vim se spojitost neprokazala (po cca 30 letech lekarskych testu). Dalsi zdroj jsou prvni mikrovlnky, ktere se tehdy vyrabely bez te mrizky v celnim skle. A hospodynky, nadchnute novym varenim, staly kousek od te mikrovlnky a celou dobu do ni cucely. Ten kilowatt vykonu odrazeny zbytkem mikrovlnky primo do tvare hospodynky 10 cm od toho zpusoboval bolesti hlavy.
Tady bych trochu protestoval. Plech sice magnetické pole utlumí, ale rozhodně neodstíní. Naopak dojde k jeho magnetizaci a vytváří se sekundární a terciální pole. Pokud uděláme stínění tak, že bude indukovat vířivé proudy, pak sice bude magnetické pole (a změna jeho vektoru) velmi dobře odstíněno, ale zároveň se nám bude stínění nepřijemně zahřivat.
Tak to máme štěstí, že se k tomu přenosu energie nebudou používat indukční sporáky z Honeywellu, že? ;-)
Nemyslím že tam dotyčný pracoval na sporácích ;) Bylo to myšleno tak, že po tom co zjistil jaká (asi) může být indukce svinstvo by si domů žádnou nepořídil.
<i>Nevíte někdo něco detailnějšího jestli existuje negativní vliv elektromagnetické indukce na živý organismus?</i>
Já vím, a líbit se Vám to nebude.
<b>Vědecký experiment školáků zjistil, že rostliny u Wi-Fi routeru nerostou, ale umírají</b>
http://s15.postimg.org/gyroxhn0b/semena_rerichy_verzus_Wi_Fi.jpg
http://nwoo.org/view.php?nazevclanku=vedecky-experiment-skolaku-zjistil-...
Začalo to otázkou vzniklou z pozorování. Jedna z dívek si všimla, že když spala se svými mobilními telefony v noci u hlavy, tak měla potom následující den ve škole potíže se soustředěním. (...) Semena řeřichy umístěná u routeru nerostla. Mnohá z nich byla úplně mrtvá. Na druhou stranu semena řeřichy zasazená v jiné místnosti daleko od routerů prospívala.
Pokud shlédnete tyto videjka, tak pochopíte proč:
WAKE UP CALL from electrosmog expert Olle Johansson
http://www.youtube.com/watch?v=cczGVhd63pM
Prof. Olle Johansson on WiFi - "Irreversible sterility within five generations"
http://www.youtube.com/watch?v=BH3gJctqKk4
Bio-Effects of Electro-Smog
http://www.youtube.com/watch?v=nSWDsgdgb88
Tak ve VB jsou celkem pro elektro-cokoli celkem friendly, například společnost Ecotricity tam vybudovala na hlavních tazích dobíjecí stanice, které jsou zatím tuším zdarma. Nebo aspoň po nějakou dobu byly. Pokud by někdo chtěl vědět víc o elektromobilitě obecně, tak doporučuju https://www.youtube.com/user/fullychargedshow/videos . Je to kanál herce Roberta Llewellyna (známého například ze seriálu Red Dwarf/Červený trpaslík v roli Krytona) Je tam vysvětleno dost věcí polopatickým způsobem, hlavně z hlediska normálního uživatele.
Ja nevim ale ten benzin je drahej hlavne kvuli extremnimu zdaneni. Kdyby vyznamna cast dopravy presla na elektro tak z ceho ten stat bude platit stavbu a opravy silnic. Nebo zavede spotrebni dan na elektrinu? To uplne pomijim otazku kde se ta elektrina pro automobily vezme. Samozrejme par Tesel sit nezatizi ale stovky tisic uz ji spolehlive posle do blockoutu nehlede na to ze vykon elektraren ktery je k dispozici neni na takovy pozadavek vubec dimenzovan.
A navíc energetická účinnost přenosu energie "transformátorem s otevřeným jádrem" není nic moc...
Výsledkem bude, že celková účinnost celého cyklu bude o dost nižší než u spalovecího motoru, ale určitě to bude ekologické :-)
u tech turinskych busu uvadeli ucinnost kolem 85%. Pravda je ze prenos energie benzinem ma ucinnost skoro 100%, ta jedna kapka co ukapne pri tankovani je zanedbatelna. Jenze spalovaci motory maji ucinnost hodne pod 50%, narozdil od elektromotoru. Tohle vubec nejde takhle pausalizovat a pokud se nenapise cely retezec ucinnosti od zdroje po spotrebic tak vubec nema smysl dal diskutovat.
To je možné, ale nedávno byly pokud vím objeveny způsoby, jak přenést ("vzduchem") velmi podstatné množství energie i na několikanásobek průměru cívky. Pokud vzdálenost vzduchové mezery bude řekněme v průměru polovina až jednonásobek průměry cívky, bylo snad dosaženo devadesát procent i více.
stat muze zavest poplatky, nebo jine dane.
nastup elektromobilu nebude ze dne na den, spis potrva desitky let, trh se prizpusobi. samozrejme to bude chtit investice, a bude to drahe, jako kazda zmena. no a co? vyhoda bude ze za oknem neuvidis smog a neuslysis randal z motoru.
Tak jako samozrejme ze pokud budeme chtit vyznamne mnostvi elektromobilu, tak se musi stavet nove elektrarny - a bud atom, nebo spalime v elektrarnach skoro tolik benzinu kolik se usetri na tech autech.
"a bud atom, nebo spalime v elektrarnach skoro tolik benzinu kolik se usetri na tech autech"
Falešná dichotomie? ;) Nemluvě o tom, že velké tepelné stroje jako elektrárny jsou mnohem účinnější. Ale *cokoliv* je lepší než dovoz surovin z Ruska nebo arabských zemí (a obrovské platby těmhle středověkým společenským zřízením). Je úplně jedno, co to bude.
Jinak tak tragicky bych to neviděl, protože podle nějakých statistik ujede průměrný Čech ročně kolem 7000 km, což je asi tak 700 kWh v úsporném elektromobilu (každý vlastním vozem, o něco méně podle procenta spolujízdy, pochopitelně). Takže s 80 GWh vyrobených u nás za rok se při stoprocentním pokrytí osobní jízdy elektromobilismem bavíme o nárůstu výroby elektřiny asi o devět procent.
Jinými slovy to máme pokryto. Teď ještě postavit to vedení kolem D1.
Je to samozrejme uzasny, jak uz tu pisi jini, vyresi to problem s kapacitou baterii, nebude potreba kdyz budou dobijene na "kazde" silnici (hlavni).
A souhlasil bych i s tim, ze tohle je presne vec, ktera by se mela resit na urovni EU. Jenomze se obavam, ze to se nikdy nedockame, EU dokaze resit kraviny, ale kdyz jde o neco potrebneho, tak je EU casto zcela mimo.
Prikladem, ktery je primo z oblasti cestovani jsou vlaky. EU je uzemi, kde by se milionkrat vyplatilo maximalne rozvijet mezistatni zeleznicni dopravu, vlaky jsou energeticky tak levne, ze nikdy asi nic levnejsiho vymysleno nebude. Nejdrazsi je budovani tunelu a ty jsou potreba predevsim na uzemi Alp, kde uz to Rakousko a Svycarsko stejne zbudovane ma. Uz tu byl zminen problem s transformatory a to nani zdaleka jedina prekazka, ktera je na dopravu vlakem kladena. Misto toho EU podporuje neuveritelne drahe a zcela neekologicke letecke spoje mezi clenskymi staty, kdyby se misto toho vybudovala rychlodraha treba Viden - Pariz, vratila by se ta investice do mozna deseti let.
Zajímalo by mě, jak by to snášeli lidi s kardiostimulátorem nebo defibrilátorem. V autě při odstínění to, věřim, bude v pohodě, ale kdyby zrovna museli vystoupit na krajnici vedle dobíjecího pruhu a kolem projel třeba kamion...
Např. výše zmiňovaný indukční vařič dokáže tyhle přístroje slušně zmást, když se nad ně člověk nakloní.
Měla by pomoct jiná konstrukce kardiostimulátorů. Zároveň by mělo stačit sjet mimo onen pruh, popřípadě označit automobily uživatelů těchto zařízení, aby v případě nutnosti lidi věděli, co se děje. Je to to samé, jako když máte u sloupů vysokého napětí cedulku - nedotýkejte se ani drátů na zem spadlých. Všichni to vědí a tak to nedělají.
Především ale samozřejmě musí být vzdělaní lidé, kteří takovým zařízením disponují, a měli by vědět, jak se vyhnout riziku.
Mimochodem, existuje ještě jednodušší řešení, které ale jistě spoustu lidí ihned napadne:
http://www.mobility.siemens.com/mobility/global/en/interurban-mobility/r...
působením silného magnetického pole... Co takové silné magnetické pole udělá s notebookem v kufru? s komapasem v telefonu? a vůbec s člověkem pokud je mu vystaven několik hodin v kuse...Já bych nad obří mikrovlku nelez :(
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.