O vodíkovém pohonu se mluví již řadu let jako o vhodné alternativě pro fosilní paliva. Pokud se podaří vyvinout efektivní vodíkový pohon, mohlo by to pomoci nejen životnímu prostředí, ale řada průmyslových odvětví by se mohla posunout vpřed. Své o tom ví švýcarský start-up Destinus, který se snaží vyvinout letadlo na vodíkový pohon.

Takové letadlo by pak dokázalo urazit trasu Londýn – New York za pouhých 90 minut. Jen pro porovnání to na běžném komerčním letu trvá 20 hodin a legendárnímu Concordu to trvalo okolo 4 hodin. Společnost Destinus je sice poměrně mladá, ale má poměrně ambiciózní cíle.

Chce totiž realizovat komerční hypersonický let, který překoná pětinásobek rychlosti zvuku. Prozatím má Destinus za sebou testování svého prototypu Eiger. Na základě těchto úspěšných zkušebních letů pak Destinus dostal investici ze strany Španělského ministerstva pro vědu.

Svůj vlastní vodíkový pohon pak zároveň vyvíjí ve spolupráci se španělskou společností ITP Aero. Postupně se Destinu podařilo získat od minsiterstva i od soukromého sektoru několik desítek milionů dolarů. Podle Davida Bonettiho, viceprezidenta společnosti Destinus, jsou tyto granty naprosto nezbytné pro urychlení vývoje vodíkových motorů. Destinus vyvíjí zároveň několik modelů letadel.

Jeho prvním modelem je Destinus 1 – Eiger. Dalšími modely je Destinus S, což je hypersonický letoun na vodíkový pohon. Posledním z řady letadel, které Destinus vyvíjí je Destinus L, což by měl být také hypersonický letoun schopný přepravit až 300 – 400 lidí a jehož letová výška by měla být více než 13 km.

Zkušební lety pro Destinus S budou probíhat mezi lety 2032 a 2035 a pro Destinus L zhruba o deset let později. Vedoucí pro rozvoj společnosti Destinus, Martina Löfqvistová, uvedla, že se jedná o mix mezi raketou a letadlem. Podle ní je tento druh paliva až třikrát účinnější než tradiční tryskové palivo a navíc místo uhlíkových emisí uvolňuje pouze teplo a vodu.

V Destinu zkrátka věří, že vodíkový pohon je budoucnost nejen letectví. V tuto chvíli se letadla Destinu testují při podzvukových rychlostech, ale všichni se obávají, že v případě nadzvukových letů bude problém s „tvrdým přistáním“. Každopádně jde důležitý projekt, který má sice potenciál, ale zároveň nesmíme zapomenout, že vše je v podstatě ještě v plenkách.