Tak ty ses s tím tehdy šíleně patlal. Já bych to dnes dělal asi jinak, napadá mě třeba tohle: Otestovat (s vhodným časovým odstupem těch testů) zápis 1 - 2 - 4 - 8 - 16 - 32 - ... X-GB souborů. Pěkně ve stylu "date && cp /run/media/xxxxx/soubor_X_GB.mkv ~/ && date" a třeba grepem si z toho vyzobal časy, který bych třeba rovnou hrnul do csv nebo tak něco (to teď fakt nezapíšu zhlavy, běžně to nedělám). Tím zjistíš, kde je ta hranice, po které to vyhnije a dá se to propočítat do hezkého grafu. Celkem bezbolestný postup, který proběhne sám

Jméno SanDisk mám spojené s jedním odešedším SSDčkem krátce po záruce, jen tak, z ničeho nic, bez varování, nehlásí se více. Mám sice ještě jedno, to samé, koupené prakticky ve stejnou dobu, zatím drží, ale nevěřím mu ani vorta :D.

Kingstona mám takovou tu tlustou USB3 flešku (nějakej DT bumbrlíček, přesně nevím), pilu to dělá i u kratších souborů (pár desítek MB). Děsnej krám. Čte to sice rychle, ale zápis je hroznej. A fakt mě nebaví ten kolotoč "koupit - zkusit - vrátit". Asi budu kupovat jen ty drahý a tam mě ten kolotoč bude muset bavit :).

Ještě mám Kingstona DT Ultimate 16 GB, fakticky SATA SSDčko s USB3 převodníkem, ten mastí výborně, ale brutálně se přehřejvá, po chvíli jen připojení se nedá vzít do ruky, bez nadsázky se člověk spálí.
A pak Kingston DT Workspace a ten je úplně super :). Ten se i tváří jako pevný disk (ne výměnné médium), což je jedna z podmínek pro provoz Windows To Go.