Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2225.
Tady asi nikdo nepochybuje o tom, že SSD dokáže i s líným počítačem udělat zázrak. Mám cca rok rok starý 64GB Kingston v desktopu a ten bude silně v pohodě. Na něm vytvořené oddíly mají 12GB je tam tak 8 GB dat. Používám to jen na systém. Mám tam Gentoo a kompiluji na druhém disku. O ten disk nemám sebemenší obavy.
Už ovšem nevím, co mám čekat od dva roky starého Kingstonu, který mám v notebooku. 128GB, kde mám tak 15GB volných, ale už jsem to párkrát zapral úplně. Je tam taky Gentoo. Programy raději kompiluji v RAMdisku. Když potřebuji přeložit jednou za čas něco většího, tak k tomu připojím USB disk.
Zatím oba v pohodě, ale nemám sebemenší představu, kolik to má nalítané. Navíc tu 128GB jsem asi půl roku používal bez TRIMu. Chybička při konfiguraci se vloudila.
Proto volám po testu v reálných podmínkách, protože mne zajímá kdy a jak to začne chcípat.
Reálné podmínky je co? Pro mě je to test jak probíhá dosud. Ubuntu i s daty mi dává okolo 8GB a zbytek je volný. Denní zápis mám tak 1,5 MB, tak dáme 1TB za rok. Takže pro mě test splnil informační hodnotu, že za 12 roků bude furt fungovat rychlostně jako nový a konec životnosti v nedohlednu za tohoto stylu používání.
A pak kdybys sledoval Wiftovy texty v diskuzi, tak zítřkem počínaje mění metodiku a bude disk zaplňovat více a modelovat reálné podmínky pro jinou skupinu userů.
Tomáš má u mě velké nesmazatelné +, že řekl na plnou hubu hned v úvodu, že jistí jedinci by rádi nechali test nastavit z hlediska jejich zájmu, ale aby jim disky k tomu poskytli jiní.
Reálný v tom, že disk nijak nešetřím, jako že bych si lámal hlavu, jestli disk moc často swapuje, nebo co se děje když pc uspávám, a spoustu věcí se na disk překlápí.. Na druhou stranu disk nedrásám, že bych na něm kompiloval linuxový kernel, nebo kódoval h.264. Prostě jej normálně používám, a neřeším. A jak vidíš, taky jsem na ten disk udělal 1TB zápisu za rok a něco...
Za + děkuji :) Poskytnul bych 32GB mSata disk Samsung, ale WIFT ho neměl kam zapíchnout.
Reálné podmínky jsem nemyslel na tebe, ale na ty diskutéry, co se jich domáhají. U každého jsou reálné podmínky jiné. Já jsem extrém, že na mé nekalé rejdy vystačím s 8GB obsazeného místa. Samozřejmě woknaři na to samé potřebují 5x víc místa v základu a hned máš úplně jiné měřítko pro definici reálné podmínky. Ale Wift k tomu směřuje, že bude zvětšovat obsazenost disku a tím navodí stav zajímavý i pro woknaře. Tím pádem bude výsledkem testu, jaký overprovisioning bude vhodný zachovat, aby neklesla výrazně rychlost a opotřebení, pak zjistíme jak dlouho bude žít po oficiálním ohlášení smrti SMARTem a možná se ještě dobereme i jiných užitečných poznatků.
Taky si myslím, že disk nemá cenu šetřit při dnešních cenách. Při běžném používání se rýsuje podle testu, že těch 3-5 let dá bezpečně.
Jop. Já do toho šel s tím, že za 3 roky už budou ty disky zase někde jinde. Takže se pak koupí nový, pravděpodobně s novým počítačem/notebookem. V IT je něco nové zítra už staré a pomalé.
Pohled můj, i mého bratra na věc je primárně herní, ale tak dnes používá počítač opravdu hodně domácích uživatelů. Hry hraje asi skoro každý, kdo má počítač a čas. A je asi cekem jedno, jestli máš read-only data u hry, nebo programu typu 3DS Max, Adobe, CAD... Rozdílnou kategorií jsou programátoři a video editoři - pro ně je lepší test by WIFT, který ukazuje nejhorší možnou variantu - kompilovat/konvertovat něco furt. Tací se nachází někde mezi jím a mnou.
úplné vs. ů
Hehe, nemám tušení, jak se mi to povedlo, první úplně je dobře. Je to asi stejné, jako jsem původně napsal "čtení k rychlosti slibovaných 500 MB/s, čtení se drží pod 200 MB/s". :)) Bohužel to opravit nemůžu.
No, ja bych to shrnul tak, ze SSD je nutnost, je jedno jake SSD, proste SSD. Vsem co kecaji neco o zivotnosti bych doporucil na zivotnost zapomenout a nebrat ji v uvahu. SSD jsou vsechny stejne rychle, nema smysl se divat na rozdily. Mam SATA2 a kdybych prepl desku do SATA3 (prisel bych o linky na grafiku), tak verim, ze bych si vubec nepomohl. Cca 200MB/s a cca 500MB/s je naprosto irelevantni a nedulezite. Dulezita je spis rychlost odezvy, ale ta se stejne pohybuje kolem 0.1-0.2ms (coz je celkem dost). Takze zalezi jenom na cene, cim levnejsi, tim lepsi!!! Koupil jsem za poslednich 14dni dva kingstony 120GB po dvou litrech a verim, ze budou slouzit velmi dobre.
Sam mam v pocitaci uz 3/4 doku 120GB 520ku Intel, jsem kolem 2TB, zaplneny byval az po okraj a nejake snizeni vykonu jsem nezaznamenal, protoze je to beztak fama. Intel utilita hlasi, ze je vsechno na 100% (zdravi i zivotnost), takze zadny problem. Tenkrat jsem chtel intel, protoze intel, dneska bych uz ani nedychal a vzal ten nejlacinsi. Mam tam system, svoje data, vycvakany byval tak na 95%, coz je uplne jedno, jestli je 1 nebo 100 procent, protoze ten disk ma fyzicky 8GB na opotrebeni, takze je to uplne fuck.
Verim, ze jeste nejaky ten patek fungovat bude. Intel na nej dava zaruku 5 let a to o necem svedci, proste je to disk jako kazdy jiny, jenom se rychlost vseho zvysi o dva rady. A poruchovost (zjisteno treba na softcomu) je 0%, kdo to muze rict o HDD?:o) I kdyz dojdou sektory na prepis, ten disk pujde prece precist (a wowowowotomtoje), takze se o data neprijde, navic to zacne uz pul roku predem hazet warningy ze smartu (doufam, ze windows tohle fakt delaji:). Realna poruchovost bude asi stejne jako poruchovost u elektroniky HDD.
Dva litry, to je dneska za hubicku, clovek nejde 3x do kina nebo do hospody a ma to zpatky:o) Rychlost je nesrovnatelna. Smulu maji samozrejme notebookari, protoze za normalni prachy se jeste da sehnat tak 240GB a na zbytek potrebujou externi disk, ale i tak se da.
Akorat jsem ve windows vypl automatickou defragmentaci, coz ve W8 asi nedela vubec nic (pozna, ze jde o SSD), ale ve W7 to neco delalo, kdyz jsem to zapl rucne. Uplne super by bylo, kdyby se knihovny nacitaly paralelne, protoze tak by se opravdu docenila ta rychlost, mam pocit, ze ani W8 to tak nedelaji nebo mozna jo, ale urcite i tak je ten rozdil megabrutalni a nelituju ani jedine koruny za SSD. Uvazuju, ze si koupim jeste druhe do PC na vmware image, protoze poustet virtualni system z HDD, to je jak z jineho sveta:o)
Co se korporátního nasazení týká...
Všude kde se to řešilo, vymysleli admini stejné řešení. Home je na síti, zápis kamkoliv jinam je zakázaný. Výsledkem je, že vůbec nezáleží na tom, jaký má enduser hardware, protože ho zabila adminská lenost. Ale být tam SSD, tak má 80% volno na wear levelling a tím i více než dostatečnou životnost :-D
No flame ;-)
Sakra... To měla být odpověď na komenář od TyNyT...
Rozumím - toto jde praktikovat u userů co sedí v kanclu. Ale co road warriors? :-)
Už se mi stalo, že na mě Win vybalil, že disk je ve špatném stavu, ale zas tak bych na to nespoléhal, raději to občas zkontrolovat. Horší je, že některé SSD odmítnou fungovat uplně, a to neni jako s HDD, že vyměníš elektroniku a data vycucneš. Tady máš peška uplně, leda bys čipy vyndal a sestrojil speciální overdrive okruhy, které by se pokusily data přečíst natvrdo. Hodně štěstí a dostatek kávy.
Tak ja mam uz 2 roky a 3 mesice Corsair Force F120 do SATA2, kapacita 120GB. Uptime 14033 hodin. Kazdy den preventivne zalohovany. Dle programu SSDlife precteno 14,8 TB, zapis 5,6 TB. Jak se temto udajum da moc verit, tezko rict, jelikoz program Hard Disk Sentinel, ktery jsem nainstaloval 13.11.2012 ukazuje od tohoto dne zapis 1,9TB a cteni 3,2TB. Dale oba programy ukazuji nejaky procenta - tezko jim verit, ale ukazuji 100%. Jinak volneho mista zachovavam minimalne 15%, ale nejaky vykonnosti pokles, pripadne jine problemy zatim nezaznameny. V dobe, kdy jsem jej kupoval, jsem za nej dal 5100 Kc.
Nic proti, ale ten "rámeček" na konci blogu je silně vypovídající. Student, který "nasadí" SSD do herního počítače a neřeší zálohy atp.není dle mého názoru zcela vypovídající - jedná se o nasazení "na doma."
Nemám nic proti takovému použití, i já mám v HTPC systémový SSD, protože se tam hodí a případná obnova dat je otázkou rozbalení statického image disku. Nicméně autor blogu jaksi pozapomíná, že v případě nasazení v korporátním segmentu je třeba u SSD zvážit i aspekty spolehlivosti. Ten rozdíl je totiž v tom, že tomto případě se na discích nacházejí firemní data, která je potřeba chránit. Nevím, jaké reálné a praktické zkušenosti autor má, ale běžní uživatelé nezálohují. A pokud zálohují, tak velmi sporadicky, což v určitých případech je témř rovno nezálohování. V souvislosti s tím, že případné "úmrtí" SSD je v podstatě rovno ztrátě všech dat na něm (zatím mám tuto zkušenost 4x a ani jednou nebylo možné získat ani byte dat zpět), je nasazení SSD v korporátním segmentu podmíněno automatizovaným zálohovacím systémem. To je signifikantní rozdíl oproti plotnovým diskům, kde je riziko ztráty všech dat daleko nižší (a na rovinu říkám, že v poslední době jsou havárie plotnových 2,5" HDD velmi sporadickou záležitostí) - pokaždé jsem byl schopen data získat zpět, jen v jednom případě bylo třeba zásahu specializované firmy (a obnova byla 100%). Pro úplnost dodávám, že samozřejmě zálohování je nutné v každém případě, protože vždy hrozí ztráta dat krádeží, vlastní blbostí apod., nicméně neúměrné zvyšování rizika překotným nasazováním nových a časem neprověřených technologií bez jejich začlenění do bezpečnostního profilu firmy není z hlediska fungování firemního IT dle mého názoru správný postup.
Rozhodně se nechci do autora navážet, nicméně jsem si dovolil upozornit na aspekty, které naprosto nevzal do úvahy. Teorie je krásná věc, praxe pak věc jiná a ti, kdo nesou určitou zodpovědnost musí zvažovat i tyto aspekty a rizika. Tím spíše, je-li v mnoha firmách IT ve vleku managementu (tohle se mě osobně naštěstí netýká, ale viděl jsem už za ty roky hodně).
Mohu tě ujistit, že nasazení SSD v mém desktopu i notebooku je celkem praktické.
Odpovědí na tvou otázku je například RAID-1. Takových dat, která jsou citlivá a vyžadují rychlost, nejsou petabajty. Jasně, že si musíš vybrat, co chceš. Já tedy bohužel moc nevím, co bych měl očekávat, ale nemusím se tajit tím, že hraju World of Warcraft na českém free serveru, a tam jsou rychlé SQL operace vcelku klíčové. Ovšem databáze celého serveru (a to je v té DB opravdu hodně informací) se na jedno SSD vleze s klidem. Zaloha se provádí jednou denně.
Navíc existují možnosti jako write-back, kdy se všecko natahá z disku do ramdisku, nebo do levnějšího SSD, a write-backuje se to na HDD v případě, že data překáží, nebo session končí. Pro případ výpadku proudu je tu pak UPSka.. A pak je tu selhání procesoru/OS, při kterém tak jako tak dojde k nedokončení transakce a ke ztrátě integrity. A už je asi jedno, jak velká ta ztráta integrity je - to se nedá rozpoznat.
SSD se hodí tam, kde je vyžadována rychlost. Kde je na prvním místě bezpečnosti/integrita, měl by být přinejmenším 3x jištěný systém, a rychlost by neměla být (a není) prioritou - například banky a bankovní transakce. Tudíž mi řekni, kde by mělo ve firmách smysl nasadit SSD, ale bylo by to bezpečnostním rizikem, protože já nevím. Já bych řekl, že snad nikam :)
RAID1 do notebooku? Většina dnešních uživatelů používá standardní byznys notebooky (nikoli tzv. "herní" stroje), které mají místo pouze na jeden disk, RAID1 je tedy naprosto nerealizovatelný. Nehledě na fakt, že softraid řešený na platformě Windows zrovna velkou spolehlivostí neoplývá. A na závěr bych zdůraznil, že zdvojnásobení ceny za SSD-RAID ti nejspíše přes rozpočet taky neprojde ;-)
Znova opakuji: SSD je z hlediska výkonu jistě velký krok vpřed (mj. umožňuje opravdu drsné zacházení s běžícím notebookem), nicméně je třeba krom adorování jeho dobrých vlastností uvažovat i negativa této technologie. I proto jsem na DIITu navrhoval změnu testovací metodiky, protože tato aktuálně použitá je v podstatě jen nicneříkající test celkové odolnosti disku, už ale nijak nereflektuje zvýšené nároky na wear leveling v okamžiku, kdy je k dispozici jen (menší) volný prostor. V tom okamžiku totiž pro korektní wear level opotřebené buňky je třeba sáhnout buď do spare, NEBO přehodit s méně opotřebenou, zato AKTUÁLNĚ POUŽITOU (alias obsazenou) buňkou. To ale znamená další zápisový overhead NEBO, je-li algoritmus nastaven až na samotný kraj životnosti buněk, podstatné zýšení rizika.
BTW: Zrovna v bance bych se SSD nasadit nebál, protože drtivá většina tamních PC jsou desktopy, které fungují jako klient centrální aplikace. Navíc desktopy není problém zálohovat, nikdy necestují, leží stále na jednom místě. Ale představ si třeba obchodníka, který cestuje s notebookem po celém světě, do firmy se připojuje v drtivé většině jen přes VPN a na svém počítači má důležitá obchodní data. A právě takový uživatel by SSD ocenil nejvíce, protože počítač startuje i několikrát denně, pracuje v autě a letadle (tj. běžný disk dostane docela zabrat), atd.
A jak už jsem řekl - nejde o praktičnost, ale o rozumnou míru rizika.
:-) Ber to tak, že jsi teprve ve druhém ročníku vysoké školy. Jednou dostuduješ a dostaneš se do praxe a narazíš na realitu (tj. osobní zodpovědnost, nutnost podporovat tebou nasazené řešení a tak dále). :-)
Když ty tak motáš páté přes deváté. O tenkých klientech se nikdo nebaví, ty žádná data neuchovávají, a klidně mohou SSD mít. Bavím se o místech, která to potřebují - SQL servery v bankách určitě musí být udělané tak, aby nikdy nedošlo k neobnovitelné ztrátě integrity - třeba že by se jediná jedna transakce za 100 let nedokončila a banka by někam převedla 100 miliard...
U takových serverů pro bankovní SQL zase nepotřebuješ rychlost. Transakce se stejně nevyřizují realtime, ale ve vlnách, sekvenčně... Na druhou stranu bankovní klienty mrznou hlavně na síťovém přístupu k centralizovaným datům. Disk nepotřebují vlastně vůbec - stačí jim ráno natahnout OS po síti, a běžet v RAM. Přecijen, moc toho neumí, moc místa to nežere.
Jenže takový obchodní cestující zase nebude mít terabajty dat. I kdyby šifroval, nebude to nějaká enormní zátěž pro disk.. Může využít firemní sync se serverem, může mít cache ssd, může mít hybrid hdd, může mít Win7 s režimem spánku... Většina bussines notebooků navíc místo pro 2 HDD má. Takže já nevím. Říkáš tady o top-end bussinesu s přísně tajnými daty, na notebooku, který má každý středoškolák. WTF?
Nemá smysl řešit, jestli zbytečný zápis navíc provede WIFT, nebo LRU algoritmus. Ten LRU si spokojeně běží v postranní flash paměti, výběr konkrétního je konstantní operace a zápis jako zápis..
Tzn pokud je tu něco nicneříkajícího, není to testovací metodika na DIITu, ale jsi to ty.
Hm.. tak já motám páté přes deváté? :-)
1. Banku sis vymyslel ty. ;-)
2. Servery v bance velmi pravděpodobně na SSD (ovšem enterprise) už dávno běží. Jenže to není jeden server, ale celý cluster s failoverem plus k tomu zálohování, většinou navíc ještě s jednou offsite kopií.
3. Bavíme-li se pak o bankéřích, tedy klientech (o žádných tenkých klientech jsem opravdu nepsal - to si jen tak trochu vymýšlíš), pak jsi jaksi "pozapomněl" na to, že takový běžný uživatel používá office suite, poštu, komunikuje se zákazníky (klienty banky). Pokud je mi známo, tak bankovní domy moc terminálservery nepoužívají (nicméně je fakt, že do bankovního sektoru nedělám, jen mám určité informace)
4. ad Obchodní cestující: připadá mi, že vůbec netušíš, která bije. Šifrování je samozřejmě standard, ale o tom to přece není - ztracená data jsou ztracená data (a zde přece nejde o "terabajty", ale o to, že ta data v určitém okamžiku mohou existovat jen na tom vzdáleném notebooku). "Firemní sync" se serverem je hezký nápad, realita je opět někde jinde (zkus si to nasadit a management tě právem sežere zaživa, protože člověk v terénu má vydělávat peníze a ne hodinu synchronizovat se serverem). Přiznám se, že nevím, co si představuješ pod pojmem "business notebook", ale já znám jedinou možnost jak do běžného 13" nebo 14" modelu dostat druhý disk - pomocí redukce místo optické mechaniky. 12" modely ODD ale nemají vůbec. Pokud se domníváš, že nějaký blázen bude tahat 15,6" nebo dokonce 17" cvalíky, jsi na omylu. Buď tedy tak laskav a navrhni mi business model, který má dvě pozice na HDD (standard je u nás Dell Latitude - nevím o tom, že bych tyhle počítače běžně potkával u studentů, nemohou si je dovolit ani běžní menší podnikatelé)
ad nemá smysl: já tvrdím opak. Má to smysl, protože se vliv takového používání evidentně projevuje alespoň u části modelů SSD na jejich spolehlivosti a výkonu. A opět: nejde o to, kde se děje rozhodování o tom, kam se zapíší data (je hezké až dojemné, že se umíš ohánět LRU), ale o to, že dojde k dvojnásobnému zápisu, ergo zpomalení, ergo potenciálně dvojnásobnému "užití" média. Ale s ohledem na to, že jsem pro tebe "nicneříkající", mám pocit, že veškeré pokusy o diskusi jsou naprosto zbytečné; třeba ale jen nerozumíš psanému textu. ;-)
TyNyT: "BTW: Zrovna v bance bych se SSD nasadit nebál, protože drtivá většina tamních PC jsou desktopy, které fungují jako klient centrální aplikace."
->
TyNyT strikes again: tvé body 1 a 3...
Já se bavím o těch počítačích, u kterých sedí tlustá brejlatá bába a ptá se, kolik chceš vložit na svůj účet. Tyhle počítače defacto disk ani nepotřebují.
Bankovní servery nejspíš SSD využívají, a ano, nejspíš Enterprise, a nejspíš rovnou dvojitý RAID-1, protože ty accountové SQL nejsou zas tak enormně velké. Bohužel nedělám v bance, abych měl informace o jejich velikosti, ale když vezmo vpotaz, kolik dat obsahuje jeden character sheet postavy ve WoW, a kolik těch postav na serveru je, a jak velká je DB... Informace o zákazníkovi jsou ani ne promilí tohoto sheetu co do velikosti. Takže tam z finančního hlediska opravdu do terabajtů nejspíš nejdeme, pokud si banka nevede seznam všech luživatelem lifetime-used ponožek; tudíž nějaká částka za taková redundantní enterprise SSD je celkem směšná.
Naopak v místech, kde se pracuje s enormním nožstvím dat - já nevím, třeba biometrické údaje, DNA vzorky, vědecké věci atd... Tam opravdu není vyžadována rychlost čtení - všecko se to nasaje do ram a pak to tisíce procesorů hodiny chroupají, a pak to zase uloží, nebo dělají write-backy...
Nenapadá mě teď využití/sféra, kde by bylo potřeba velké rychlosti čtení (ideálně ještě přímo a náhodně, nikoliv sekvenčně), a zároveň enormní kapacitu ve spojení s 100% bezpečností dat, tj aby cena SSD RAID-1 pole byla nějak enormně vysoká...
4) věřím, že jednou přijde den, kdy výrobce umístí na desku 2 mSata konektory s podporou RAIDu. Zatím se to dá řešit on-the-fly zálohou z mSata SSD na HDD, a předpokládám, že většina 13" notebooků už to mSata mít bude, a pokud ne, není to moje chyba.
Stejně tak ten online sync může být on-the-fly. Nikdo neříká, že se má na hodinu zastavit, a začít syncovat. Navíc, určitě bude u sebe měnit TB dat za hodinu... Jestli změní nějaký ten MB (nebavíme-li se o fotkách)...
Stále však nechápu, na co narážíš. Je jedno, jestli uděláš 2 zápisy sám, nebo uděláš jeden, a disk kvuli tomu udělá 2. Opotřebuje ho to stejně. Takže nevím, jak moc se tvůj "způsob" liší od toho WIFTovo kromě toho, že by trval déle. Co se vlivu na výkon týče, stačí zastaovit přepisování a udělat "speed test". Spolehlivost je ovšem něco, co se otestovat ani spočítat nedá. Cokoliv může selhat kdykoliv. Můžeme spočítat pravděpodobnost z dlouhodobého pozorování, ale stejně jako maso neuvaříš za sekundu, ani dlouhodobý test disku nezrychlíš na minutu... Ovšem i v sérii nejkvalitnějších komponent se může najít zmetek, takže je to pořád jako ruská ruleta. Větší zásobník, více hráčů, ale na 100% někdo jednou umře.
"Stále však nechápu, na co narážíš. Je jedno, jestli uděláš 2 zápisy sám, nebo uděláš jeden, a disk kvuli tomu udělá 2."
Jenže to je právě ono. Jde o to, zjistit, zda opravdu běžné použití (tedy nikoli laboratorní "tutus brutus") na hranici obsazené kapacity má zásadní vliv na životnost disku. Je mi jasné, že z jednoho kusu se toho moc vyvodit nedá, ale bylo by to alespoň vhodné vodítko. Bylo by např. vidět, zda odpovídá objem na úrovni OS reálně zapsaných dat s daty reálně zapsanými na úrovni firmware, což by nemělo být pravděpodobné, zajímal by mě případný overhead a samozřejmě životnost takového disku. Současný test testuje výdrž disku za ideálních podmínek, které nikdy nenastanou. Proto jsem to okomentoval jako obrazoborectví, je to zbytečně vynaložené úsilí, které nakonec vyplyne ve výsledek, který nebude nikomu k užitku.
Zbytek diskuse, promiň, už nebudu komentovat. Je zcela OT a z mého pohledu "úplně mimo mísu, v podstatě na zádech vedle močícího."
Já ti nevim, ale pokud v "tutu brutus" testu vydrží "opravdu dlouho", tak v jakémkoliv menším loadu vydrží "věčně".. Přinejmenším vydrží déle. Spočti si, kolik TB zapíšeš za rok (normální využití = 1-2 TB, což prokazuje i můj "test"), a kolik ten disk vydrží. Podělíš, a dostaneš orientační roky výdrže.
Pokud jde o snížení výkonu, tak už bylo prokázáno, že i staré a "ojeté" SSD si drží celkem slušně hodnotu IOPS, takže start systému a aplikací je stále stejně rychlý. A životnost bude risk vždycky, ale ty 3 roky to myslim s klidem vydrží...
Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody..
jenže vtip je v tom, že onen tutus brutus NENÍ menší load. Ono to totiž jen tak vypadá zvenčí. To se ti snažím celou dobu sdělit, ale ty si stále meleš svou.
Jenže vtip je v tom, že v tom vtip není. Tutus brutus JE VĚTŠÍ load. Rozhodně jako menší load nevypadá, ani zvenčí, ani zevnitř. Po pravdě je to load maximální. Všechny ostatní loady jsou menší, tudíž při nich disk vydrží déle, než při tutus brutus. Got the point?
Enterprise diskova pouzivaji RAID5. A co se tyce velikosti DB .. male nejsou :)
jak která. Třeba na SQL se kvůli penalizaci zápisu u R5 používá typicky R10. V podstatě se dá říct, že jsem viděl nasazeny už skoro všechny režimy raidu, včetně R50 a R60 ;-)
Studenti mají docela často macbooky a ultrabooky. Živnostníci a studenti si je často nekoupí, protože se běžně v reatil obchodech ani neprodávají :). Plus velké firmy je kupují za podstatně nižší ceny, než za kolik je člověk vidí v Alza (za cenu v Alza a spol bych si taky latitude nekoupil a vybral něco jiného :)).
Plně souhlasím, že byznys standard jsou 12, 13, 14 nic většího by většinu lidí nenapadlo koupit (kromě některých informatiků, kteří mají rádi "kár" book, a je jim jedno jak je to velký a jak to má velký a těžký trafo - taková 120Wtová cihla u workstation modelů to je docela masakr tahat denně :)).
Bankovni transakce se vyrizuji i realtime .. a to dokonce s garantovanou odezvou do 10 sekund pro kartovni operaci /nebo i rychleji, presne cislo ted si nepamatuju/.
Servery pro banky SSD pouzivaji .. v diskovych polech, prevazne jako mezicache. Enterpsise SSD jsou cenovo jeste porad nekde moc vysoko :) Ono SSD disky jako takove se pouzivaji v enterprise delsi dobu, nez vubec bezni lide zacali pouzivat flash karty o kapacite 8MB :) .. sveho casu je delala firma Quantum a par mega stalo snad vic, nez cihla zlata. Ale ne na vsechno se SSD hodi .. neni to absolutni nahrazka klasickych disku.
Co se tyce rychlosti .. enterprise diskova pole s 15k otackovymi plotnovymi disky jsou vykonem nekde jinde...
Jeste doplnek .. paskove kniznice, kde se zalohuje, jedou tak rychle jako tyhle home SSD disky :)
Sekvenčně.... Požádej takovou knižnicu o data na druhé straně pásky. Zítra nashle.
Jak které. Také jich není mnoho, a navíc, 10 sekund není asi nic, k čemu by bylo potřeba SSD diskové pole :)
Zislo by sa tu od nejakeho odbornika nahodit par statistikych cisiel ohladne potrebnej spickovej kapacity vo velkych bankach. Z mojho lajckeho pohladu bezneho pouzivatela databaz asi bude docela problem zarucit vybavenie 95 % transakcii do 10 sekund (pri velkom enterprise zatazeni...)
Což pak o to, mít SSD jako systémový disk a HDD na data je fajn. Jenom by mě zajímalo, jak to snadno a spolehlivě vyřešit na Windows? Složky "Documents and settings", nověji "Users", stejně jako primární instalační složka "Program files", jsou narvané na primární disk.
Z pohledu SSD + HDD v jednom počítači by bylo optimální, mít složky s instalacemi a daty na HDD a SSD vhodným způsobem automaticky na vyhraženou část HDD. Při zhebnutí SSD by se SSD jenom vyměnil za nový...
přesunout tyto složky jinam je samozřejmě možné - sice to je trochu laborace v audit režimu s WAIK (popř. znásilnění registrů), ale dá se to. Vhodné je samozřejmě udělat linky na původních místech, "pro sichr", protože spousta psavců installerů ještě dodnes nepochopila účel registry a systémových proměnných. :-)
Co je horší, že v okamžiku, kdy druhý disk bude odpojen nebo zahyne, tak chcípne celá instance Windows a já bych tento postup moc nedoporučoval.
Presunout slozky Dokumnety, Obrazky, Hudba, Video a Plocha neni vubec slozite. Staci se dostat do vlastnosti dane slozky v c:\users\uzivatel a u kazde zmenit umisteni.
S Program files zkusenosti nemam - je to slozka programu, takze pro me neni tak dulezita.
jistě. Jenže to musíš udělat u každého uživatele (profilu) zvláště. To určitě není řešení, které by šlo nasadit hromadně.
Dávať zložku Program Files na druhý disk je blbosť. Keď systém odíde, odídu aj registre a aj tak bude potrebné nainštalovať všetky programy znova.
Na druhý disk dávam len portable aplikácie a ostatné veci ako temp, internet cache, knižnice (dokumenty-foto-download atd.), e-mail, pagefile.sys
Jde o to, že velké programy žerou hodně místa, a jsou-li užity sporadecky, je pro ně SSD škoda.
Není ale potřeba přesouvat složku pFiles, stačí prostě nainstalovat program jinam :)
Jak už jsem zmínil v reakci na šarik, toto neřeším. Nemá to smysl. Malé programy nechám, kde si přejí být, a ty velké, jenž používám (např. 3DS max) také ocením, když běhají rychle, takže klidně na SSD taky. Zas tolik jich není.
Na HDD nechávám skutečně jen data statická (D:/), a hry (E:/), u nichž jde jen o načtení, hra jako taková pak diskem moc ovlivněna není. Zatímco program typu 3DS Max, neustále šátrající v pluginech ovlivněn je.
Co se dat týče, Win7 umí knihovny - něco, co se tváří jako Dokumenty, ale je to klidně na D:/ a je to klidně z více složek. Moc fajn věc. Malé papíry mám ovšem stejně na C:/ a pokud jde o zálohu, vcelku věřím Dropboxu, který to dělá za mě v reálném čase. Žádné superconfidental informace nemám, takže je to vcelku funkční model.
Na D:/ pak láduji filmy, instalátory programů, hudbu - prostě data, u nichž rychlost není klíčová.
Ja mam SSD intel a zadne zrychleni nepozoruji, na desktopu mam 2x500GB v RAID1 a na data 2x RAID5 +LVM2 na data.
Ty testy rychlosti jsou cira blbsot, testoval jsem iozonem na opravdu velkych souborech a vysledek je takovy, ze zapisuje pomaleji nez dobry SATA disk, ale cte rychleji ... jenze SW_RAID1 cte stejna data ze 2 disku soucasne ... no a linux je tak maly, ze proste rozdil 160MB/sec vs 220MB/sec proste nepoznam ;-))
A samozrejme ze SSD v linuxu setrim, tmp je v RAM, noatime/relatime, vhodnejsi scheduling pro HDD a opozdeny zapis + zapnuty TRIM, coz da rozum a pri dnestni cene mam 60GB HDD jen na system ... takze obsazeno tak 4GB ... domaci server a k tomu 3TB disky v sw_RAID5
SWAP samozrejme nemam, 8GB RAM je 90% reserva ;-))) ... buffery i quee pro LAN jsem zvedl no a linux sam si ze zbytku volne RAM udela cache
Jo a VAR jsem nepresouval na HDD, rikam si, ze je to zbytecne, ten log uz to utahne na dlouho, kdyz mam tolik volneho mista ....
Nečetl jsi poslední odstavec zmíněného textu.
Primární výhodou je nulový seek -> více IOPS.
Zápis je u viceméně read-only dat nepodstatný údaj.
Čtení, to je oč tu běží. A to je málokdy sekvenční.
Nevím, jak je to výhoda pro linux, ve kterém nic není.
Pro multitasking ve Windows je to výhoda k nezaplacení.
když ti tučňák bootuje z ramdisku, tak je ti seek celkem k ničemu, navíc fragmentace /boot (ale prakticky všeho kromě /var a někdy /home) je prakticky nulová.
Linux je typ operačního systému, jehož význam nechápu, a raději to neřeším, nechci flamovat. Je to jednoduché - jen proto, že je mi linux k ničemu ho nezpochybňuji. Jen proto, že je SSD linuxákům k prdu bys ho neměl zpochybňovat.
Mohu tě ujistit, že pod Windows je SSD "sakra cítit" :-)
já, přiznám se, ač uživatel Windows, někdy pochybuju nad účelem a významem Windows. ;-)
A jinak se opět projevuje tvé naprosté nepochopení psaného textu, nikde není psáno, že Linux není schopen využít SSD. Je to přesně obráceně, Linux má dlouhou historii práce s flash médii, "umí" několik specializovaných filesystémů, které u "hloupých" flash nahrazují řadič "velkého" SSD atp. Je to jen a pouze o správné aplikaci v okamžiku, kdy to má význam. SSD není třeba k bootu jádra a initrd, protože dohromady mají do 150MB, s X-ama a nějakým windowmanagerem pak dejme tomu do 500-600MB maximálně (jednoduše proto, že Linux neobsahuje pana Sponku a jemu podobné bastardy). Jenže pak přijdou ke slovu aplikace, a tam se může SSD velmi dobře uplatnit, pokud se využívá diskových I/O operací.
Že jej nepotřebuje Izák, to je druhá věc, třeba si libuje v shellu a vokenní systém vůbec nestartuje...
P.S.: nechápat Un*x (matku i taťku všech moderních OS), co vás v té škole učí?! ;-)
O Aplikacích se izák neplatil, a jak jsem řekl - "pro linux, ve kterém nic není" - tím jsem vyloučení aplikací potvrdil. Never mind, meleš si svou a vytrháváš z kontextu.
Jako BFU linuxák na kancelářském desktopu potvrzuji, že SSD je ještě víc poznat než u woken. Načítá menší objemy dat než wokna. S HDD mám čas se rozhlížet kde co letí, ale se SSD je vše mrknutím oka. A žádné optimalizace nedělám, protože u sebe jsem shledal, že zápisová režie je z hlediska zapsaných dat bezvýznamná. Možná nějakým Linuxovým guru je SSD k prdu, ale pro obyčejný linuxí lid je to stejně úžasná věc jako pro woknaře.
Zkušenost s hybridem
Přidám své zkušenosti s hybridem Seagate momentus XT 500 GB. Pro ty co nevědí tak má 4 GB SLC flashe a automaticky do ní umisťuje nejčastěji čtené sektory z plotny.
Jedu na ubuntu 10.04 (HW: C2D + 2GB DDR2) a kompletní boot (když nepočítám datlování hesla) mám za 28 vteřin. Podobná čísla, která uvádí autor, jsem měl předtím s obyčejným pomalým diskem.
Když odhlédnu od faktu, že se mi v počítači stále něco točí tak je to pro uživatele notebooků nejlepší možnost jak za málo peněz zrychlit start. Za cenu jednoho 120GB SSD si pořídíte 6x víc kapacity na plotně a systém běhá špičkově.
Bohužel nemám možnost zjistit jak na tom to interní SSDčko je a doložit to relevantními daty.
Tyhle dnešní notebooky "střední a vyšší střední třídy" mají typicky HDD a mSata SSD, nebo místo pro něj. Tady byla původně 32GB Cache řízená Intelem, která fungovala stejně, jako na tom hybridu - jen je teda rychlejší, větší, a dá se vyměnit (i v případě havárie). HDD tu pak taky je. Co do kapacity toho SSD je to možná i levnější, jak hybrid. Ale ne všechny notebooky to mohou mít.
Neodvážím si bohužel srovnávat mezi sebou čas startu Win7 a Ubuntu. Nicméně na HDD to na stejném systému byly rozhodně minuty. Ale u SSD je hlavně spíš o multitasking aplikací a náhodný nesekvenční přístup k datům na disku. To ani Cache neošetří, to už musíš mít na SSD všecko, i když je fakt, že nejdůležitější jsou asi ty nejčastěji používané sektory/soubory... 4GB je ale podle mě celkem málo - to zbaští tak ten systém, jeho základní části. Ale asi ne uplně všechno, co ti ovlivňuje "user experience"...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.