#1 Složení vesmíru

Vesmír podle posledních odhadů tvoří 74 % temné energie, 22 % temné hmoty a 4 % baryonové hmoty.

Zdroj: Wikipedia (volné dílo)

Temná energie (skrytá energie) – Tajemná síla, která působí proti gravitaci a způsobuje, že se vesmír rozpíná stále rychleji. Její přesná podstata zůstává neznámá, nicméně významně ovlivňuje kosmický vývoj.

Temná hmota (skrytá hmota) – Hypotetická forma hmoty, která díky svému gravitačnímu působení udržuje galaxie ve vesmíru pohromadě a ovlivňuje jejich pohyb.

Baryonová hmota – Hmota skládající se z „baryonů“, což jsou těžké subatomární částice (protony a neutrony) tvořící atomy. Baryonická temná hmota se vyskytuje v objektech, jako jsou planety, černé díry, neutronové hvězdy, bílí a hnědí trpaslíci.

#2 Stáří vesmíru

Na základě četných vědeckých studií a výzkumu kosmického vývoje, kterému výrazně pomohlo měření evropského kosmického dalekohledu Planck mezi lety 2009 a 2013, se stáří vesmíru odhaduje přibližně na 13,8 miliardy let ± 0,021 miliardy let. Tento údaj označuje dobu, jež uplynula od události zvané Velký třesk (anglicky Big Bang), tedy vzniku našeho vesmíru. Je přibližně 1000× starší než věk naší sluneční soustavy.

Nejnovější studie Rajendra Gupty, profesora z University of Ottawa, dokonce naznačuje, že by stáří vesmíru mohlo být na základě tzv. rudého posuvu až dvojnásobné.

#3 Nejstarší hvězda je starší než vesmír?

Hvězda s označením HD 140283, která má přezdívku „metuzalémská hvězda“, je považována za nejstarší známou hvězdu ve vesmíru. Podle odhadů je její stáří 14,46 ± 0,80 miliardy let, což by znamenalo, že je starší než samotný vesmír. S největší pravděpodobností však musela vzniknout velice brzy po Velkém třesku.

#4 Životní cyklus hvězdy

Existence každé hvězdy ve vesmíru prochází několika fázemi. Prvním stádiem je mlhovina, z níž vznikne hvězda, která postupně roste až do fáze tzv. rudého (červeného) obra. Jakmile dojde ke spotřebování vodíku, v jádru stoupne tlak a teplota. Hvězda následně odvrhne své vnější vrstvy, které vytvoří planetární mlhovinu, a z jádra se stane bílý trpaslík.

Mluvíme-li o velké hvězdě, z ní se stane červený veleobr, v jehož jádru probíhají fúzní reakce do té doby, než dojde k jeho zhroucení a vznikne supernova vyzařující ohromné množství energie. V závěrečné fázi se supernova dle velikosti původního obra promění v pulsar, nebo černou díru. Každá změna v životním cyklu hvězdy trvá miliardy let.

#5 Nejbližší galaxie

Galaxie Andromeda (známá také jako M31) je nejbližší spirální galaxie vzdálená od naší Mléčné dráhy cca 2 500 000 světelných let. Ke střetu Andromedy s Mléčnou dráhou má dojít přibližně za 4,5 miliardy let.

Zdroj: Wikipedia (CC)

#6 Délka dne na planetách

Zatímco na naší modré planetě Zemi trvá jeden den 24 hodin, na jiných planetách je tomu samozřejmě jinak. Záleží na především na rychlosti rotace planety, tedy za jakou dobu se otočí kolem své osy.

Merkur: Jeden den na první planetě naší sluneční soustavy trvá přibližně 59 pozemských dní.
Venuše: Tato planeta potřebuje více času na otáčení kolem své osy než na oběh kolem Slunce. Jeden den na Venuši trvá 243 dní, přičemž na oběh kolem Slunce potřebuje 225 dní.
Země: 1 den na Zemi uplyne standardně za 24 hodin. Ve skutečnosti je to přesně 23 hodin 56 minut a 4,1 sekundy.
Mars: Den na rudé planetě je skoro stejně dlouhý jako na Zemi. Je dlouhý něco málo přes 24 hodin a 39 minut.
Jupiter: Největší planeta naší sluneční soustavy má den velmi krátký a to jen 9 hodin a 56 minut.
Saturn: Saturn se otočí kolem své vlastní osy za cca 10 hodin a 34 minut.
Uran: Jeden den na Uranu trvá 17 hodin 14 minut a 24 sekund. Když však vezmeme v potaz jeho extrémní sklon osy rotace, na pólech uplyne den za 42 let a po něm následuje stejně dlouhá noc.
Neptun: Neptun potřebuje na otočení kolem své osy 16 hodin a 6 minut.

#7 Pluto bylo považováno za planetu 76 let

Někteří z nás se ve školních lavicích učili, že sluneční soustava má 9 planet. Dne 18. února 1930 americký astronom Clyde Tombaugh ve svých 25 letech objevil vesmírné těleso Pluto, které bylo až do roku 2006 považováno za devátou planetu sluneční soustavy. Tehdy došlo ke změně definice planety, Pluto jí přestalo vyhovovat a dne 24. srpna 2006  bylo Mezinárodní astronomickou unií v Praze oficiálně vyřazeno ze seznamu planet.

Zdroj: Wikipedia (CC)

#8 Nejvyšší hora

Nejvyšší známá hora sluneční soustavy je k nalezení na planetě Mars. Jmenuje se Olympus Mons a tyčí se do výšky 21 287 metrů, takže je skoro třikrát vyšší než Mount Everest se svými 8 848 metry.

#9 Největší exoplaneta

Za největší exoplanetu, tedy planetu nacházející se mimo naši sluneční soustavu, je považována planeta WASP-17b. Najdeme ji obíhat kolem hvězdy WASP-17 v souhvězdí Štíra. Exoplaneta WASP-17b je dvakrát větší a lehčí než Jupiter. Byla objevena 11. srpna 2009, o čtyři roky později vědci pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu zjistili, že její atmosféra obsahuje vodu.

#10 Největší černá díra naší Galaxie

Astronomům se v prosinci 2018 podařilo detekovat největší černou díru Mléčné dráhy, která je vzdálená 15 000 světelných let od planety Země. Černá díra s označením LB-1 má hmotnost asi 70× větší než Slunce.

#11 Neobvyklý déšť

Většinu atmosféry Jupiteru tvoří vodík a hélium. Vědci při experimentu zjistili, že když tyto dva prvky stlačí velkou silou a směs zasáhnou silným laserem, prvky se v jistou dobu od sebe oddělí. Na povrch Jupiteru pak „prší“ už jen helium. Podobným způsobem na Venuši prší kyselina sírová a na Neptunu diamanty.

#12 Superenergie supernovy

Na konci životního cyklu hvězdy dochází k masivní explozi. Vznikne tzv. supernova, jež vyzařuje během určité doby více energie než naše Slunce za celý svůj život.

#13 Zpívající hvězdy

Neutronové hvězdy (známé také jako pulsary) rotují různými rychlostmi kolem své osy a přitom produkují periodický signál. Když jej převedeme na zvuk, dalo by se říct, že „zpívají“. Některé typy pulsarů jsou přesnější než atomové hodiny.

#14 NASA multimédia

Národní úřad pro letectví a vesmír (v angličtině National Aeronautics and Space Administration), známý pod zkratkou NASA, má vlastní online knihovnu NASA Image and Video Library, která obsahuje fotografie, videozáznamy a zvukové nahrávky skutečných kosmonautů z vesmíru. Všechny materiály jsou volně přístupné veřejnosti na webové stránce https://images.nasa.gov.

NASA má i vlastní Youtube kanál (https://www.youtube.com/@NASA), kde najdete nejen zajímavé pořady o vesmíru, ale také několik živých vysílání, například z Mezinárodní vesmírné stanice (International Space Station).

#15 Nejdelší volný pád přinesl řadu rekordů

V březnu 2012 se uskutečnila unikátní akce Red Bull Stratos, jejímž cílem bylo, aby člověk dosáhl rychlosti zvuku (1 Machu, což je cca 1 235 km/h) bez letadla. Oním vyvoleným se stal rakouský parašutista Felix Baumgartner, který vystoupal ve speciální kapsli do nebes ze základny Roswell v Novém Mexiku a skočil ze stratosféry. Cíl byl splněn a s ním padly i další rekordy.

Maximální rychlost volného pádu: 1 357,6 km/h (1,25 Mach)
Maximální výška v momentě seskoku (nadm. výška): 38 969,4 m
Vertikální vzdálenost volného pádu: 36 402,6 m
Maximální výška balónu s posádkou: 39 068,5 m
Největší balón, který kdy letěl s člověkem na palubě: 8,3450 miliónů kubických metrů
Nejvyšší pozemní rychlost osazeného balónu: 218,39 km/h

Zkrácený záznam Felixova skoku:

#16 Největší diamant?

V roce 2004 byla objevena mrtvá hvězda BPM 37093, o jejímž složení se vedou spory. Bílý trpaslík o průměru 4 000 kilometrů vzdálený asi 50 světelných let od planety Země má ve svém jádře obří krystal. Podle vědců se může jednat buď o diamant, nebo o pevný kyslík. Pokud by byla pravdou první možnost, nad hlavami nám létá obří diamant velikosti Měsíce.

#17 Extrémní teploty

Za nejchladnější místo ve vesmíru je považována mlhovina Bumerang v souhvězdí Kentaura. Od Země ji dělí jen 5 000 světelných let. Vědci pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu objevili uprostřed mlhoviny hvězdu, která vystřeluje velké množství plynu rychlostí 590 000 km/h. Jak se plyn od hvězdy vzdaluje, snižuje svou teplotu až na −272°C, což je pouze o 1 stupeň více než absolutní nula.

Naopak nejteplejším známým místem je oblak horkého plynu v souhvězdí Panny, jenž obklopuje skupinu galaxií RXJ1347. Místo pět miliard světelných let daleko od Země má dle rentgenových měření observatoře Chandra minimálně 300 milionů stupňů.

 #18 Měsíc se zmenšuje

Vědci zjistili, že se Měsíc vlivem chladnutí svého jádra smršťuje. Za stovky milionů let údajně zmenšil svůj průměr zhruba o 50 metrů, což dokazují i krátery na jeho povrchu. Kvůli tomuto procesu dochází na Měsíci k zemětřesením. Otřesy půdy byly zaznamenány už v 60. letech v rámci programu Apollo.

#19 Alkohol ve vesmíru

V mezihvězdném prostoru se nachází několik desítek miliard litrů alkoholu. Jedná se o obrovské molekulární mračno Sagittarius B, jež je vzdáleno 26 000 světelných let od Mléčné dráhy.

#20 Víno ve vesmíru

Když už jsme u toho alkoholu. V lednu 2021 se z kosmu vrátil rovný tucet lahví vína, které pobývalo necelých 439 dní na Mezinárodní vesmírné stanici. V porovnání s pozemským časem víno zestárlo místo 14 měsíců o tři roky. „Vesmírná vína“ z oblasti Pomerol patřící vinařství Château Petrus následně degustátoři porovnávali s lahvemi, které zůstali na Zemi. Podle nich bylo na víně z vesmíru cítit, že má v sobě méně tříslovin, chutná po růžových lístcích a má lehce kouřový nádech.

#21 AI detekovala první supernovu

Umělá inteligence očividně najde své uplatnění i v kosmonautice. AI nástroj BTSbot (Inteligence Bright Transient Survey Bot) zvládnul letos v říjnu objevit první supernovu  SN2023tyk bez lidské asistence. Pokročilý algoritmus strojového učení ji sám detekoval, identifikoval a klasifikoval. Do budoucna tak může BTSbot pomoci astronomické komunitě urychlit hledání těchto vesmírných těles.

#22 Konec vesmíru

Vesmír se neustále do nekonečna rozpíná. Podle vědců je nejpravděpodobnějším scénářem zániku vesmíru jeho „zamrznutí“.  Vesmír bude tak velký, že nebudou vznikat žádné nové hvězdy. Veškerá hmota mimo černé díry se bude miliardy let rozpadat, až zaniknou i samotné černé díry. Přestanou existovat hvězdy i galaxie. Suma sumárum, vesmír se promění v černočernou tmu bez energie.

Simulace konce vesmíru: