Kecy. Šikmo opřená okenní tabule se za pár desítek let vlivem gravitace prohne tak, že je to vidět pouhým okem.

V tom případě si dávali dávní sklenáři tu práci a skla otáčeli tlustší stranou dolu. Jelikož jsem tekutosti skla nevěřil tak jsem si to byl asi před 7mi lety při jedné příležitosti oměřit - a skutečně všechny náhodně vybraná skla v jednom hodně starém objektu byla dole tlustší.

Nooo, přestože je taková možnost nepravděpodobná, není nevyloučitelná. Nejstarší památky po lidské civilizaci jsou staré pár tisíc let. Pak už člověk moc civilizovaný nebyl, tak je to slabé. Každopádně třeba egyptské pyramidy, pár tisíc let, řekněme +-5000. Ať se hezky dělají násobky. :-) Za 50 000 let, desetinásobek doby, tam bude jen hromada kamení, za 500 000 let už to bude k nenalezení a nerzopoznání a za 5 0000 000 let se začnou projevovat tektonické a geologické vlivy, kdy se Egypt může ocitnout v moři nebo v "Himálaji", prostě terén se přetvoří a zmizí pod novými vrstvami nebo zajede do hlubin zemské kůry když dosáhne tektonického zlomu. Do doby vyhynytí dinosaurů je to ještě 12x tak dlouho. V tomto měřítku se schovalo lecos z čeho nenajdeme zkamenělé kosti (jakože z dnešních lidí zkamení málokdo).

To jen taková abstraktní úvaha beroucí v potaz čas na téhle neustále morfující planetě. :-)

Wow, ty mas dost .....

Jenže v čem bude uložen ten návod? Návod jsou také data. Také v 5D úložišti? :-)

Něco podobného jsem napsal ve svém předešlém příspěvku.

Každá látka v průběhu času mění své vlastnosti, to není nic nového. Fyzikální vlastnosti skla se začínají formovat při jeho zpracování, ještě když je v "horké" fázi. Myslím, že kvalitu skla, co se týče výdrže, určuje zejména proces chladnutí. Kdysi dávno skláři neměli tak kvalitní komorové nebo dlouhé pásové chladící pece, jako je tomu dnes. V těchto pecích sklo chladne velmi, velmi pomalu. Kdyby výrobek ze skla chladl rychle, vydržel by ve stabilním stavu pouze velmi krátkou dobu. Samozřejmě, že na kvalitu skla má vliv i jeho složení.

V současné době je technologie na úplně jiné úrovni, než před stovkami let. A to se týká jak chemického složení, tak i tepelného zpracování. To, že se staré sklo nedá řezat, je možná pravda, ale nikdy jsem neviděl žádnou praktickou ukázku, která by porovnala řezání skla zcela totožného složení o stáří několika století a skla "mladého". Takže si myslím, že pokud je pravda, že staré sklo se špatně řeže, tak je to primárně díky tepelnému zpracování při jeho výrobě. Velice pochybuji o tom, že naše současné pozemské technologie umožňují měření tečení skla, pokud k němu vůbec dochází. Jsem v tomto ohledu velice skeptický, protože sklo je amorfní hmota.