Zdroj

Pro mnohé se to může zdát jako slovíčkaření, ale ve skutečnosti je mezi těmito pojmy velký rozdíl. Byt poskytovaný v rámci ubytovací služby nabídne i doplňkové služby, které nejsou u pronájmu obvyklé, jako je toaletní papír, vyprané povlečení či káva v kávovaru. Rozdíl pro majitele těchto bytů bude především v daních.

Pokud totiž máte jen pronájem, vztahuje se na tento typ ubytování pouze daň z příjmu. Pronajímatel také nemá povinnost registrovat se k dani z přidané hodnoty či u správy sociálního pojištění a zdravotní pojišťovny. Pokud však poskytujete ubytovací služby, již tato povinnost automaticky vzniká, čímž se logicky zmenší i výše příjmů.

Zdroj

Podle naší legislativy je totiž ubytovací služba oficiálně zařazená jako podnikání a tím pádem na sebe váže hned několik nepříjemných povinností. Daňový poradci se pak jednohlasně shodují, že jde o správný krok, protože pokud někdo poskytne svůj byt několika lidem týdně, jde z logiky věci o ubytovací službu a nikoliv pronájem. Výjimkou by pak mohl být leda případ, kdy někdo jednou ročně nabídne svůj byt, zatímco je na dovolené – to by se mohlo klasifikovat jako pronájem.

Podle odborníků by tato změna neměla nijak závažným způsobem ovlivnit trh, protože velké část majitelů bytů již spolupráci s Airbnb provozují jako živnost. Pokud však někdo stále bral spolupráci s Airbnb jako pronájem, bude muset podat dodatečné daňové přiznání a doplatit daň, která vznikne jako rozdíl v původním a novém daňovém přiznání.