Automatické brzdové systémy zachraňují životy – a ještě se zlepšují

Automatické nouzové brzdění (AEB) je jedním z nejúspěšnějších technologických pokroků v oblasti automobilové bezpečnosti posledních let. Díky kombinaci kamer, radarů a dalších senzorů dokáže AEB detekovat hrozící kolizi a zabrzdit vozidlo, pokud řidič nereaguje včas. Tento systém již nyní zachraňuje tisíce životů a brání vzniku mnoha nehod. Podle odhadů pomůže zavedení AEB do většiny automobilů v USA zabránit do roku 2025 až 42 000 nehodám a 20 000 zraněním.

Nedávné testy ukázaly, že nové generace AEB systémů jsou ještě efektivnější. Podle zprávy AAA dokážou moderní systémy téměř bezchybně zabránit srážkám při rychlostech do 35 mph (56 km/h) a většina z nich si poradí i při rychlosti 45 mph (72 km/h). Tento pokrok ukazuje, že technologie jde správným směrem – ale zároveň přináší nové výzvy.

Nové regulace zvyšují nároky na AEB

Od roku 2029 budou výrobci automobilů v USA povinni instalovat AEB systémy, které zvládnou zabránit nehodám i při rychlostech až 62 mph (100 km/h). Navíc budou muset detekovat chodce ve dne i v noci a automaticky brzdit při rychlostech až 45 mph (72 km/h) v případě rizika srážky s osobou, nebo dokonce při rychlostech 90 mph (145 km/h) při kolizi s jiným vozidlem.

Podle Národního úřadu pro bezpečnost silniční dopravy (NHTSA) by tyto vylepšené systémy mohly každý rok zachránit 360 životů a předejít 24 000 zraněním.

Výrobci čelí technologickým i finančním výzvám

Automobilový průmysl uznává přínosy AEB, ale zároveň varuje, že splnění nových požadavků nebude snadné. Náklady na zavedení pokročilejších systémů by podle odhadů mohly dosáhnout až 4 200 USD na jedno vozidlo, což je mnohem více než původně odhadovaných 350 USD. Navíc bude nutné překonat i technické překážky.

Aby AEB dokázaly efektivně fungovat při vyšších rychlostech, budou potřebovat pokročilejší senzory, například lidar, který je zatím velmi nákladný. Systémy budou muset „vidět“ dál a rychleji zpracovávat data, což znamená vývoj nových algoritmů a vylepšení brzdových komponent.

Kromě toho existuje riziko tzv. falešných pozitiv – situací, kdy systém omylem identifikuje neškodný objekt jako hrozbu a začne brzdit. To může být nejen nepříjemné, ale při vyšších rychlostech i nebezpečné.

Jaké jsou další kroky?

Přestože nové regulace znamenají významný krok vpřed, stále nejsou dokonalé. Například se nezohledňuje schopnost systémů detekovat cyklisty nebo správně reagovat při zatáčení, což je již standardem u evropských vozidel. Evropský program hodnocení nových vozidel (Euro NCAP) testuje efektivitu AEB při zatáčení od roku 2023 a vyžaduje, aby systémy zvládaly zabránit nehodám i při vyšších rychlostech.

Automatické nouzové brzdění má potenciál významně zlepšit bezpečnost silniční dopravy a snížit počet obětí dopravních nehod. Přesto bude nutné najít rovnováhu mezi technologickými inovacemi, dostupností a spokojeností řidičů. Výrobci automobilů stojí před náročným úkolem, ale dosavadní pokroky ukazují, že jsou na dobré cestě.

I přes výzvy, kterým čelí, je budoucnost bezpečných silnic jasnější než kdy dříve. Jak říká David Kidd z Institutu pro bezpečnost silniční dopravy: „Není pochyb o tom, že tyto systémy naše silnice učiní bezpečnějšími.“ A to je zpráva, která stojí za to.