Rychlosti, o kterých se nám ani nesnilo

Moderní bezdrátové sítě narážejí na limity kvůli různým faktorům. I když optická vlákna poskytují neuvěřitelné rychlosti, největší úzké hrdlo se nachází v posledních několika metrech mezi koncovým zařízením a tímto vláknem. Problémy způsobují například nízká účinnost modemů nebo přetížení sítě. K tomu přistupuje fakt, že bezdrátové spektrum je omezený zdroj. Aby se zabránilo rušení, sítě musí pracovat na relativně malém rozsahu frekvencí.

Tým z UCL se na tento problém zaměřil a zkoušel přenos dat na mnohem širším spektru frekvencí – od 5 do 150 GHz. Díky tomuto přístupu dosáhli rekordní rychlosti téměř 938 gigabitů za sekundu, což je o 30 % rychlejší než předchozí rekordní hodnota.

Tento úspěch byl umožněn rozdělením signálu na dvě části. Nižší frekvence, od 5 do 50 GHz, generují rádiové vlny, které jsou podobné těm, jež dnes využívají sítě 5G. Vyšší frekvence, od 50 do 150 GHz, jsou fotonické – spoléhají na generování světelných rádiových vln, které umožňují bezprecedentní rychlost.

Představte si, že chcete stáhnout 14GB film ve 4K rozlišení. Zatímco standardní 5G signál by tento soubor stahoval zhruba 19 minut, díky tomuto novému systému by to trvalo pouhých 0,14 sekundy!

Zdroj: Shutterstock

Výzvy a budoucí využití

Pro zachování vysokých rychlostí bude nutné udržovat přímou viditelnost mezi vysílačem a přijímačem, podobně jako u nejrychlejších 5G sítí. To ale neznamená, že tato technologie najde své uplatnění jen v omezených podmínkách. Vědci navrhují její použití v hustě obydlených městských oblastech, na stadionech nebo v kancelářských budovách, kde je vysoká poptávka po rychlém připojení.

I když je tato technologie zatím pouze ve fázi laboratorních testů, tým inženýrů pracuje na prototypu, který by měl být brzy připraven k testování v reálném světě.