Budoucnost chytrých peněz: Nechte je, aby se o vás staraly
Začalo to digitalizací peněz, dnes máme bezkontaktní karty, dokonce můžeme platit pomocí chytrých telefonů. Transakce je provedena ve zlomku sekundy, nemusíme u pokladny složitě hledat drobné. Je běžné nakupovat na internetu pouhým zadáním pár čísel z vaší karty, blokace peněz probíhají v řádu minut, zboží tedy můžete mít do pár hodin na stole. Nakupování je rychlé a jednoduché, dokonce můžeme s přimhouřením oka říci, že utratit peníze je dnes to úplně nejjednodušší z celého dne.
Kam se dál peníze můžou vyvíjet? Vizionáři z britské firmy Method zkusili provést interně několik sociálních experimentů a přináší nápady, jak by osobní finance mohly vypadat za 20, možná 30 let.
Experiment 1: Co kdyby vaše utrácení byla věc veřejná?
Boom sociálních sítí odhalil lidskou potřebu sdílet své nejrůznější pocity a zážitky s kamarády. Jak je to ohledně financí? Zaměstnanci Method měli za úkol sdílet všechny nákupy na svých Instagram profilech včetně nákupní ceny a fotografie produktu. Výsledky experimentu přinesly ne příliš překvapivé výsledky - objevily se totiž transakce, které lidé považovali za nevhodné a jejich sdílení by jim bylo nepříjemné. Velká část nakupovaných věcí se přesto na sociální síti objevila.
Zejména v případě plateb přes chytrý telefon je možnost sdílení nasnadě. Pokud bude systém banky a e-shopu více technologicky svázán, je možné, že v budoucnu uvidíme po nákupu možnost obsah košíku sdílet na Facebook. A může to být ten virtuální košík nebo ten fyzický plný rajčat a parmazánu ze supermarketu.
Experiment 2: Chováme se na základě hormonů, měli by s tím počítat prodejci?
Většina dnešních finančních a marketingových institucí již pochopila, že klíč je v analýze dat a vytváření trendů. Často tak dokáží odhadnout naše racionální myšlení a z A si domyslet B. Co ale iracionální a impulzivní chování založené na změnách v lidském těle? Je vědecky dokázáno, že testosteronem napěchovaný finančník na burze bude dělat riskantnější rozhodnutí.
Analytici z Method zkombinovali několik faktorů z různých měřících gadgetů z rychle rostoucího trhu tzv. digitálního zdraví a výsledky potvrdily vliv fyzických změn na finanční rozhodování. Marketing firem by tak v budoucnu mohl ze statistik a dat nasbíraných z těchto zařízení těžit a na základě odpozorovaných vzorců například efektivně cílit reklamu na člověka v různých fázích biorytmu.
Současně by také mohla vzniknout skupina lidí, kteří budou naopak trénovat například důležité osoby ve firmě k odolnosti vůči těmto vlivům. Ti pak budou plánovat různá cvičení pro balancování hormonů v těle pro zajištění finanční stability.
Experiment 3: Chytré peníze.
Poslední experiment je nejzajímavější a částečně si bere něco z experimentů předchozích. Co kdyby se část odpovědnosti za finanční transakce přenesla na chytrou aplikaci? Jinými slovy, co kdyby člověk dal řekněme 50 % svých peněz určených na útratu k dispozici aplikaci, která by je za něj utratila nějakým úžasným způsobem? :-)
V Method vytvořili celkem pět různých osobností s jasně daným finančním přístupem - dobrodružného, finančně dbalého člověka, závistivce, skromného a požitkáře. Na základě vlastností těchto typových osobností pak následně doporučovala aplikace odpovídající obsah během dne. V budoucnu by se tak aplikace mohla učit podle chování uživatele nebo by si člověk mohl přímo zadat, za jaký typ se považuje (například pomocí odpovědí v dotazníku).
Aby člověk žil na základě “chytrých peněz”, musel by mu celý systém přinášet uspokojení. Závistivec musí dostat, co si koupil kamarád podle sociální sítě, skromný člověk nevyužije reklamu na drahé auto, dobrodruh rád koupí zájezd do Amazonského pralesa. Nic však nenasvědčuje tomu, že by v každém člověku nebylo trochu od každého typu.
Pokud bude všechno fungovat, na základě velkých dat vlastně ve finále nebudeme ani žít vlastní život. Nebo ano?