Podobných "plánů" už tu bylo...
Je třeba se zamyslet nakolik má podobná věc řešení.
1. Kde by musel podobný objekt být aby odrážel paprsky slunce na jednoi místo na zemi
2. Jak veliký by musel být aby pokryl dostatkem světla celé velké město
3. jak by udržoval směr a polohu
4. kolik by to stálo
problém vidím už v té velikosti, kdy to chce parabolu o průměru toho města a tu mít tak aby ji neclonila země ani měsíc a nemusele se s ní moc hýbat a taky ji udržovat správně natočenou.
Moc ekonomicky realizovatelné mi to nepřijde.

No neviem.
Scott Manley k tomu spravil celkom slusne video s vysvetlenim, ako narocne to moze byt.
Som si isty, ze vedci, ktori to chcu dosiahnut, to zvladnu, otazka ale je, za aku cenu...
A ci je to lacnejsie ako nocne osvetlenie je otazne - staci, aby bolo v noci trochu zamracene a cely plan je v kosi ;)

Čtu o tom už několikátý článek, ale to nikomu nedochází, že to v první řadě znamená další pěkný příspěvek ke globálnímu oteplování?
My nepotřebujeme, aby na Zemi směřovalo víc Slunečních paprsků, my potřebujeme pravý opak!

Ono kdyby se povedlo na oběžnou dráhu Země umístit nějaké stínění, tak nás pak nejen nebude trápit nějaké oteplování, ale nebudou nás ani tolik trápit emise CO2, protože když na skleník nic nesvítí, tak se nemá jak ohřát.

Mimochodem, už někdo spočítal, o kolik sluneční energie víc zachytí solární panel, než stejně velký běžný povrch Země? Tedy o kolik víc zahřívají Zemi solární panely? Nevěřím, že by toho odrazili víc, než ostatní povrch. Ale nikdo s tím nepočítá.

No takže číselně se to má asi takto.

Za jasného slunečného dne dopadá na zemský povrch cca 1500W. Za jasné měsíční noci je to asi 5W/m2 (v tom je celé spektrum – tedy i to co není vidět). Na geostacionární dráze (tam totiž takový satelit bezpodmínečně musí být) na jeden m2 dopadne asi 3000W. Uvažujme tedy, že potřebujeme osvítit 1km2 = 100ha = 1.000.000 m2 tak aby na každý jednotlivý m2 dopadlo záření jako za úplňku. Tak to máme: 1.000.000 m x 5 W = 5.000.000 W. Při průchodu atmosférou se cca polovina záření ztratí (3.000W – oběžná dráha vs 1.500W povrch). Takže z toho plyne že pokud potřebujeme aby na 1 km2 dopadlo záření ekvivalentu 5 MW tak musíme odrazit 10 MW = 10.000.000 W. Víme že na 1 m2 nám na oběžné dráze připujuje 3.000 W takže plocha odrazné plochy musí být 10.000.000 / 3.000 = 3.333 m2. Když to odmocním tak zjistím že rozměry plachty na osvícení 1km2 musí být cca 60x60m. To nevypadá tak strašně… ale – řekněme že máme město o 100.000 obyvatelích – něco jako Hradec Králové. Rozměry takového města jsou třeba 35km2. Pak musím mít plachtu o ploše 3.333 x 35 = 116.655 m2 – tedy necelých 12hektarů. To je pokud bych bral v ůvahu čtvercový tvar rozměr cca čtverec o straně 450m. Takže k ozáření města velikosti Hradce Králové potřebujeme satelit který má rozměry cca 500x500 m. To je reálné vyrobit. Kolik to ale může vážit? Zase jednoduchá matematika.Řekněme, že použiji nějakou lehkou pevnou plachtu která váží třeba 80g/m2 – tj. jako list kancelářského papíru. Určitě by šla vyrobit i slabší plachta a tudíž lehčí ale musí to odrážet co nejvíc světla, vydržet to teplotu (a že se to zahřívat sakra bude) a musí se to dát složit a rozložit. Tak teda hmotnost takové plachty je: 0,08 kg/m2 x 116.655 m2 = 9.332 Kg = cca 10t. Nějaké ty další komponenty satelitu – musí být nějaká konstrukce atd – bajvoko dalších 20t. Tak tedy na geostacionární dráhu musím vynést náklad o hmotnost 30t a musím tam být schopen s ním manipulovat – plachta se musí řídit a natáčet. Při této ploše už bude fungovat jako sluneční plachetnice. Takže ještě nějaké palivo – takže náklad 50t na geostacionární dráhu.

Suma sumárum.

na osvícení města velikosti Hradce Králové potřebuji satelit o hmotnosti cca 50t na geostacionární dráze. Rozměry satelitu budou cca 500x500m při čtvercovém tvaru. Existuje technologie to tam dopravit na jeden zátah. Cenu startu rakety + satelitu bych viděl někde okolo 10-15 mld USD.

A teď ekonomika celé té srandy. Počítejme s životností 10 let než dojde palivo (dá se teoreticky doplnit) Město typu Hradec Králové může za rok spotřebovat na osvětlení když to ultra hodně přeženu 100.000.000 Kč. Takže za 10 let to jsou náklady cca 1.2 mld Kč. = přibližně 50mil. USD. Zaplatím tedy 10.000 mil. USD a ušetřím 50mil USD. Tak to je každému jasné že je blbost.

Celé je to tudíž ekonomický nesmysl.

Nevíte, v jakém je to stavu? Krachlo to, nebo je ten projekt v běhu?

No nevím...i kdyby se to ekonomicky vyplatilo, tak mi to rozhodně nepřijde rozumné. Navíc si nedokážu představit, že by mi něco takového svítilo celou noc do okna. Pokud chtějí přes noc využívat sluneční energii, tak ať si ji přes den uloží a přes noc pak svítí z beterií- já mám třeba takto řešené osvětlení zahradního domku skze solární osvětlení tohoto provedení https://www.my-hobby.cz/2496-solarni-osvetleni-na-zahradu a musím říct, že jsem s ním navýsost spokojený. Ale je samozřejmě jasné, že na osvětlení celého města by to asi reálné nebylo.