Zdroj

Současná doba, resp. počátek 3. tisíciletí, bývá často nazýván dobou digitální. Počet vyprodukovaných a digitalizovaných informací se na celé lidstvo valí doslova ze všech stran. Pokud stávající trend neutichne, dá se podle odborníků předpokládat, že během několika století by mohl počet digitálních bitů vyprodukovaných lidstvem překročit počet atomů na naší planetě, nebo dokonce představovat i polovinu její hmotnosti.

Dle analýzy IBM je jasné, že více než 90% veškerých digitálních dat na naší planetě bylo vyprodukováno v poslední dekádě. To podnítilo Melvina Vopsona z anglické University of Portsmouth, aby se touto problematikou zabýval hlouběji. Vypočítal, že na Zemi je v současné době zhruba 10 ^ 21 bitů.

Zdroj, Dr. Malvin Vopson

Vopson vyloučil, že by množství dat narůstalo lineárně, protože s časem roste také množství nových informací. Proto předpokládal zhruba 20% roční nárůst digitálního obsahu. Z jeho výpočtů vyplývá, že za 350 let předčí počet bitů, který by měl dosáhnout 10 ^ 50 bitů, celkový počet všech atomů na Zemi.

Anglický fyzik vzal v úvahu i Landauerův princip (zjednodušeně předpokládá, že produkce bitu souvisí s energií a teplem) v kombinaci se slavnou rovnicí Alberta Einsteina  E = mc ^ 2, která poukazuje na to, že energie a hmotnost jsou zaměnitelné. Výsledkem je výpočet, který prokazuje, že jeden bit je asi 10 milionkrát menší než elektron. Jinými slovy každoročně je hmotnost všech informací navýšena o váhu jediné bakterie E.coli.

Avšak při současném trendu by v roce 2245 mohla být naše planeta z poloviny tvořena pouze informacemi. V konečném důsledku by tyto skutečnosti mohly být v budoucnu vážný problém, avšak pouze za předpokladu, že se budou informace stále uchovávat v fyzických médiích. Nikdo neví, co v budoucnu nastane, ale je pravděpodobné, že bude vynalezen i alternativní způsob uchovávání informací, například holografický. Fyzikové z jiných univerzit dodávají, že pro ověření této teorie bude zapotřebí provést řádný výzkum.