CDR.cz - Vybráno z IT

Diskuse k Do dvou století bude na Zemi více bitů než atomů, naznačuje teoretický výpočet

Pitomost, která pobavila.

+1
+3
-1
Je komentář přínosný?

"Dle analýzy IBM je jasné, že více než 90% veškerých digitálních dat na naší planetě bylo vyprodukováno v poslední dekádě." - špičková analýza, ktovie či to má koreláciu s rozšírením počítačov a smart vecí ako takých a či sa zaoberali aj tým, prečo trebárs v roku 1500 neboli žiadne dokumentované digitálne dáta.
"Vypočítal, že na Zemi je v současné době zhruba 10 ^ 21 bitů." - Nie, hneď z abstraktu (1) tj. prírastok 10^21 ročne, ale netuším, ako na toto číslo prišiel.
"V konečném důsledku by tyto skutečnosti mohly být v budoucnu vážný problém." Prečo?
"Fyzikové z jiných univerzit dodávají, že pro ověření této teorie bude zapotřebí provést řádný výzkum." Pohoda, on nie je overený ani ten "princíp ekvivalencie hmotnosti-energie-informácie" (2) o ktorý sa opiera táto štúdia, takže najprv výskum o tom.

Táto štúdia si uvedomuje, že rast objemu informácii ovplyvňuje v podstate všetko ohľadom ľudstva (3), počíta s tým, že nasledujúci rok začneme produkovať digitálny obsah s maximálnou možnou účinnosťou(4), a uznáva, že planéta nebude ťažšia(5), takže žiadne srandy s gravitáciou.
Jednoducho povedané, počíta "keby bolo keby" a sama uznáva, že používa idealizované čísla len aby bol výsledok tiež nejaké číslo. Rovnakú výpovednú hodnotu má odpoveď "možno" na otázku "Bude ľudstvo žiť o sto rokov?", poprípade slávne "42."
Na návrh o holografickom uchovávaní informácii: predpokladajme, že stále platí zákon akcie a reakcie, zákon zachovania energie a Einsteinov vzťah (E = m*c^2). Netuším, čo sa mieni pod slovnom spojení "holografickom uchovávaní informácii" a prečo by to nemalo byť fyzické, ale nie je možné (zatiaľ) uvažovať nad tým, že prenesieme dáta do podoby, ktorá nemá energetickú "váhu" ako pri zápise, tak i pri čítaní. V pôvodnej štúdii sa slovo hologram nenachádza, ale už sa nachádza v zdroji uvedenom tu. Vraj to autor štúdie povedal, ale nedohladal som citát, takže netuším, odkiaľ sa to berie. Žeby tajný odkaz na Microsoft Silica?

Pôvodná štúdia, o ktorej je článok, pochádza z 11. augusta
https://aip.scitation.org/doi/pdf/10.1063/5.0019941
Citácie:
1. ""Currently, we produce ∼10^21 digital bits of information annually on Earth"
2. " In 2019, the mass–energy–information equivalence principle was formulated, stating that information is physical, and it transcends into mass or energy depending on its state. Although this principle still awaits an experimental verification,..."
3."It is important to consider that the growth of digital information today is closely linked to other factors, including population growth and the increased access to information technologies."
4. "It is worth reminding that these estimates have assumed production of digital content at the maximum efficiency, which is certainly not the case yet."
5. "Applying the law of conservation in conjunction with the mass–energy–information equivalence principle, it means that the mass of the planet is unchanged over time."

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

"v roku 1500 neboli žiadne dokumentované digitálne dáta."

Samozřejmě že byla. Psaný text jsou digitální data.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Jak muze byt pocet bitu vetsi nez pocet atomu?
V cem je bit ulozen ? V magnetismu nejake castice ? V mrizce flash pameti ? A to je ta castice nebo mrizka tvorena jednim atomem ? A nevede k ni zadny spoj z dalsich atomu ? I kdyby kazdy bit byl ulozen v jednom atomu, porad nemuze byt pocet bitu vetsi nez pocet atomu preci.
Teoreticky mohu nejak polarizovat magnetismus atomu na vice nez binarni hodnotu, ale porad bych musel umet adresnout kazdej jeden (ci nekolik malo) atomu a porad by k tomu nesmely byt relativne velke ztraty stylu krabicka hdd, hlavicky, elektronika apod. Pokud bych treba dokazal polarizovat ten magnetismus na 8bitu, a dokazal menit kazdy atom, porad by preci musel byt pomer ztrat mensi nez 255/256, tzn na kazdy ulozeny atom max 255 (v te chvili by doslo k rovnovaze) jinak vyuzitych atomu. nevim jestli se lidstvo dostane tak daleko, abych 1/256 atomu na planete slouzila jen k ukladani dat.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Přesně tu otázku v první větě jsem si kladl taky.
Autor té studie, nebo toho propočtu, asi lehce přebral.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

No jak jsem si cetl knizku o fyzice "Skryte vesmiry", a v ni je uvedeno: nejmensi delkovou jednotkou je planckova delka 10^-35metru a cerna dira vznikne pri hustote asi 10^-105 bitu na m3. U atomu pracujeme s rozmery 10^-9 metru a pomoci urychlovacu jsme se pry zatim dostali k rozmerum 10^-21 metru. Myslim ze jeste existuje obor spintronika a ta pracuje s jednotlivymi spiny kvarku, tak by se do jednoho atomu dalo vmestnat i vice nez jeden bit, treba uz jen podle pozice jednotlivych kvarku vuci sobe ci tak nejak, pocitat se vzdalenostmi mezi kvarky by mohlo byt mnoho bitu ulozeno na jeden atom.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

No dobre, ale na cteni takto ulozenych dat budes potrebovat jiste vice atomu nez dokazes do jednoho takoveho dostat. Prece jen bych rekl, ze ten pocet bude vzdy uplne jinde, a to nemusime zapocitat jen tu ctecku/zapisovacku, ale i zbytek sveta, domy, atmosferu, vodu, samotnou planetu apod a to bude de facto stale rezii a to ne malou. Imho to fakt nekdo spocital teoreticky, pak ano, ale ztrata prostoru na jeden zaznamenany bit bude tak obri, ze to v realnem svete nebude mozne nikdy. Trosku odhadem receno, aby na RW zarizeni, ktere dokaze ulozit teoretickych 10^X dat nebylo potreba 10^(X(+|*)Y) prostoru.

Jak malou ctecku 1atomu dokazeme dnes udelat ? Elektronovy mikroskop ? Kolik atomu ma on ?
Jak malou ctecku 1kvarku dokazeme nekdy udelat? Nebude ta ctecka mit podstatne vic kvarku ? (A samozrejme muzeme pominout i dalsi aspekty ako rychlost R/W operaci - treba stylem HDD, kdy pul dne budeme presunovat cteci hlavu atd).

Jak rikam, prijde mi to postavene na hlavu ve chvili, kdy nechci spocitat kolik mohu dat ulozit, ale kolik jich take MOHU ulozit a pak take MOHU precist.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ten člověk byl ožralý nebo zfetovaný? Pokud to někdo nepřeložil úplně blbě, tak to tvrdí, že během dvou století z poloviny hmotnosti planety vyrobíme paměťová média. To je prostě nesmysl.

Ten vztah E=mc^2 se týká třeba energie uvolněné při štěpení či fúzi, kdy z atomu jednoho prvku vznikají prvky jiné. Pochybuji, že tím, že někam budu dodávat energii a tím ukládat informaci, tak se nějak změní hmotnost.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ne, ten vztah je obecný. Jen se při běžných jevech nemůže projevit, protože ta energie je strašně malá.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

No obecný asi je, ale při těch dějích kolem nás normálně hmota nevzniká ani nezaniká. Teoreticky je v 1kg velké množství energie, ale prakticky z toho dostaneme jenom zlomek. I ve hvězdách ta hmota z velké části zůstane. Třeba u Slunce se udává, že za sekundu z 620 milionů tun vodíku vznikne 606 milionů tun hélia.
(podle https://cs.qwe.wiki/wiki/Nuclear_fusion, nenašel jsem teď moc zdrojů, kde by se uváděla obě čísla). To mc^2 se dá aplikovat na těch 14 milionů tun hmoty, co zmizí.

Co jsem kdysi četl, tak velké množství energie se uvolňuje ještě kolem černých děr, které před pohlcením hmotu kolem sebe urychlují a vznikají srážky jako v urychlovačích. Tam uváděli, že se až polovina hmoty přemění na energii.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Přijde mi to asi stejně relevantní, jako když někdo počítá, že když jeden kopáč vykope studnu za 30 dní a 300 kopáčů ji tudíž musí vykopat do 3 hodin.....

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.