CDR.cz - Vybráno z IT

Diskuse k Do roku 2100 se v lepším případě rozpustí jen 1/3 Himalájských ledovců

Naše nejlepší výpočetní modely nedokážou s větší jak 50% pravděpodobností předpovědět ani počasí na víc než několik dní dopředu. To ovšem nebrání někomu predikovat/namodelovat co "bude" za 100 let.... Zcela přitom ignorují ty nejzásadnější vlivy jako je třeba pravidelný výskyt dob ledových díky postavení země vůči slunci atd. Možná budeme ještě setsakra rádi za nějaké oteplení.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

No jo, ale náboženství přece žádné pochyby nepřipouští, to je kacířství...

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele lukas-cihak

Nejedná se o žádné náboženské předpovědi. Jde o seriózní výzkum vytvořený na základě vědeckým bádání. Tento závěr je patrný i ze stránek Mountain Hydrology http://mountainhydrology.org/our-news/future-projections-glacier-mass-loss/ , kde se dá nalézt i podrobnější diagram znázorňující úbytek ledového masivu. http://mountainhydrology.org/our-news/future-projections-glacier-mass-loss/

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Za šedesát let tady třeba bude nová studie, která bude říkat, že se himálajské ledovce do roku 2130 ztrojnásobí. On totiž nikdo neví. Jediné, co se ví, je, že tzv. hokejkový graf, na kterém stojí všechny špinavé kšefty, konané pod záminkou boje s oteplováním, je sprostý podvod.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Problém je, že to "seriózní vědecké bádání" je založeno na neověřených předpokladech - primárně se jedná o dodnes neprokázanou hypotézu, že antropogenní vliv na změny globální teploty je dominantní a nebo na tom, že samotné himaláje či sních na nich jsou stálou a neměnnou záležistostí. Ty snímky jsou excelentní, v té době se země stále zotavovala z malé doby ledové.
Ač jsou známy skleníkové plyny a chování jejich molekul v naší atmosféře - celkový jev se dá popsat jako zpomalení úniku tepla ze zemského povrchu zpět do kosmu mimo atmosféru - nevíme!!!, jak se chová země(povrch + atmosféra) jako celek. Neexistuje obecně analytické řešení vzájemného působení tří a více objektů a proto se používá numerická(přibližná) matematika, kde každý model je zatížený chybou(jsou tři - modelu, diskretizační a zaokrouhlovací - a jestli jsou správně určeny či jak jsou velké v klimatických modelech netuším) a proto je vždy nutná konfrontace s realným experimentem(který nikdo není schopen udělat v tomto případě udělat) aby mohl model validovat.
Numerické modely dobře poslouží tam, kde se zkouší změny reálného modelu. U modelování skutečností, jakým je například klima nebo srážka galaxií se jedná pouze o záležitost - jak by to asi mohlo být. Nakonec bych chtěl říci, že pokud zde byl použit FP tak přesnější bude křištálová koule.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

lukas-cihak: Vážně? Ono se od dob Climategate něco změnilo? Leda houby, doomsaying jede pořád ve velkém, bez ohledu na historická data. On je to totiž velmi výnosný kšeft pro všechny zúčastněné a každého jednoho z nás to stojí tisíce každý rok.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Jo, lidi je potřeba strašit, aby se jim dalo líp vysvětlit, na co jejich ukradené peníze (=daně) jdou. A když přestává působit peklo, zkusíme třeba... hmmm... globální oteplování? Ale to jim už lidi taky pomalu odmítaj žrát. Uvidíme, co vymyslí napřesrok. :(

+1
-2
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.