Do roku 2100 se v lepším případě rozpustí jen 1/3 Himalájských ledovců
Globální oteplování je velice závažný problém, kterým se zabývají mnozí vědci, výzkumníci a ekologové. Soubor těchto odborníků (350 vědců z 22 zemí světa) vypracoval hloubkovou studii na toto téma a dospěl k odstrašujícímu zjištění.
Za předpokladu, že budou dodrženy i ty nejpřísnější cíle z Pařížské dohody z roku 2015, tzn. dojde k rapidnímu snížení emisí a celková teplota naroste maximálně o 1,5 stupně Celsia, roztaje do roku 2100 více jak třetina ledovců v oblasti Hindúkuš a Himaláj. Toto je ovšem ta optimističtější zpráva, protože pokud nedojde ke snížení emisí, zmizí až dvě třetiny ledovců.
Oblast je dlouhá 3500km a táhne se přes území Afghánistánu, Pákistánu, Indie, Nepálu, Bangladéše, Bhútánu, Číny a Barmy. Ledovce jsou zde tak rozhlehlé, že se jedná po Arktidě a Antarktidě o třetí největší zásobárnu ledu na naší planetě.
Postup bude podle odborníků následující:
- zprvu se rapidně zvýší průtok řek
- u vysokohorských jezer se nejspíše prolomí jejich břeh
- zhruba od 60. let bude následovat druhý extrém – snížení průtoku řek
- nižší průtok ovlivní výkon vodních elektráren
- klesne produkce farmářů
Dopady této globální zkázy zasáhnou 250 milionů obyvatel, kteří jsou existenčně závislí na zdrojích vody z ledovce a dalších 1,65 miliard lidí je závislých na řekách, které jsou touto vodou zásobováni, jako například Indus, Ganga či Mekong.