EU tlačí Green Deal, ale chyba v modelech mění hru
Zatímco Evropská unie horečně investuje miliardy do elektromobility a zakazování kotlů v domnění, že tání ledovců způsobují právě české dieselové oktávky, vědci z Japonska přišli s podstatně objektivnějším a pravděpodobnějším vysvětlením. Arktida se neohřívá jen kvůli lidem – větší roli v tom hrají samotné mraky. Konkrétně ty zimní, které se chovají jako obří tepelná deka. A co je zásadní: klimatické modely jejich vliv dlouhodobě podceňují.
Tým z Kjúšúské univerzity zjistil, že většina klimatických modelů výrazně nadhodnocuje podíl ledu v arktických oblacích a naopak podceňuje množství kapalné vody – právě té, která zadržuje teplo. Tento detail, který dosud unikal pozornosti, může vysvětlit, proč se Arktida ohřívá rychleji, než předpovídají klimatické simulace. A zároveň proč budoucí scénáře malují zbytečně temný obraz.
Zdroj: Shutterstock
Klimatický fanatismus vs. fyzika mraků
V době, kdy se v Bruselu počítá uhlíková emise každé svačiny a v Česku se bojuje o přežití plynových kotlů spolu s uhelnými elektrárnami, přichází vědci s daty, která míří k jádru problému. Nejde o to, že by klimatická změna nebyla reálná. Ale její vývoj je dlouhodobě ovlivňován faktory, které současné modely buďto zjednodušují, nebo zcela ignorují. Jedním z nich je právě tzv. „cloud emissivity feedback“ – zpětná vazba, kterou způsobuje proměna struktury mraků.
V praxi to znamená, že arktické mraky obsahují víc vody než ledu, což z nich dělá účinnější izolant. Výsledkem je zrychlené oteplování. Jakmile ale dojde k určitému nasycení, efekt se zastaví. Tato hranice ale v modelech chybí – a právě to vede ke zbytečně pesimistickým předpovědím do budoucna.
Mraky nejsou jen kulisa
Ať už se diskuse o klimatu posouvají kamkoli, jedno je jisté: bez přesných dat se realita mine s plánováním. Nový japonský výzkum připomíná, že i zdánlivě nepatrná odchylka – třeba v poměru vody a ledu v mracích – může zásadně změnit globální předpovědi. Nejde jen o Arktidu. Zpřesnění modelů pomůže i Evropě, protože severní pól funguje jako klimatický metronom – to, co se děje tam, ovlivňuje počasí u nás.
Zatímco tedy lidé, kterým se to hodí, šponují emisní cíle a média bijí na poplach, nezávislí klimatologové upozorňují: chyby nejsou jen v lidském chování, ale i v matematice modelů. Možná je načase místo zeleného populismu více poslouchat vědu.