EU tlačí Green Deal, ale chyba v modelech mění hru

Unijní politika v oblasti klimatu staví na přesvědčení, že snížení emisí CO₂ je klíčem k odvrácení klimatické krize. Přitom nová studie publikovaná v Science Advances upozorňuje na problém, který se v unijní agendě objevuje jen okrajově – rychlý úbytek sladké vody na pevninách. Data z americko-německých družic GRACE a GRACE-FO odhalila, že od roku 2002 mizí zásoby sladké vody v nebývalém tempu a nyní se na zvyšování hladiny oceánů podílejí více než tání ledovců a pevninského ledu.

EU bojuje s neškodným uhlíkem, ale zcela ignoruje krizi vody

Podle autorů studie je 68 % ztrát způsobeno odčerpáváním podzemní vody – často z „dávných zásob“ uložených stovky až tisíce let. Tyto zdroje se přitom neobnovují v měřítku lidských generací. Vědci varují, že pokud se trend nezastaví, hrozí „globální vodní bankrot“. Přesto se evropská klimatická politika soustředí na uhlíkovou stopu, přičemž podíl EU na světových emisích je kolem 7 %. Česká republika se na globálních emisích podílí méně než půl procenta, a přesto jsou právě domácí auta a kotle terčem přísných regulací.

Výzkum identifikoval čtyři rozsáhlé „mega-suché“ oblasti v severní polokouli: jihozápad Severní Ameriky a Střední Amerika, Aljaška a severní Kanada, severní Rusko a pás zahrnující Blízký východ, severní Afriku a velkou část Eurasie. V těchto oblastech vysychají zemědělské regiony, taje permafrost a zmenšují se velká jezera včetně Kaspického a Aralského moře. To má přímý dopad na potravinovou bezpečnost a zásobování vodou pro miliardy lidí – problém, který se nedá vyřešit zákazem výroby dieselů v Evropě.

Zdroj: Shutterstock

Vědci varují: bez vody nebude co zachraňovat

Profesor Jay Famiglietti z Arizonské státní univerzity označil situaci za „nejalarmující varování“ o dopadech klimatické změny na vodní zdroje. Zdůrazňuje, že vedle mitigace emisí je nutné okamžitě řešit hospodaření s vodou – od omezení nadměrného čerpání podzemních zdrojů až po efektivnější zavlažování a mezinárodní spolupráci. Bez těchto opatření hrozí, že některé regiony se stanou prakticky neobyvatelnými, a to bez ohledu na to, jak úspěšně se podaří snížit emise.

Čtyři mega-suché zóny ohrožují miliardy lidí, Evropa řeší zákaz aut a cenné papíry ze vzduchu

Studie také upozorňuje, že sucho a ztráta vody jsou z velké části urychlovány špatnou správou zdrojů, nikoli jen globálním oteplováním. Zatímco Evropa řeší přechod na neudržitelnou elektromobilitu a zákaz topení pevnými palivy, skutečná priorita by měla směřovat k ochraně vody – zdroje, bez něhož není život možný. Voda se nedá nahradit, nedá se vyrobit a její ztráta má okamžité dopady na zemědělství, průmysl i obyvatelstvo.