Evropská unie se po letech debat dohodla na návrhu, který umožní poskytovatelům komunikací dobrovolně skenovat soukromé chaty, aby hledali materiály spojené se zneužíváním dětí. Na první pohled jde o krok vstříc ochraně těch nejzranitelnějších, ale nadšení se nekoná. Technologové, kryptografové i odborníci na právo dlouhodobě upozorňují, že i tato mírnější verze pravidla může posunout EU směrem k plošnému dohledu. A přestože slovo dobrovolný zní uklidňujícím dojmem, v praxi může mít zcela jiný význam.

Podle nového návrhu mají firmy vyhodnocovat, jak mohou být jejich služby zneužity, a na základě toho zavádět opatření. To samo o sobě působí logicky, jenže v kombinaci s tlakem jednotlivých států může výsledek znamenat, že dobrovolnost se rychle promění v povinnost. Pokud bude služba označena jako riziková, může být dotlačena k vývoji nástrojů, které umožní skenování soukromých konverzací. A tím se otevírá prostor pro velmi nebezpečný precedent.

Když ochrana přeroste v dohled

Dosud bylo soukromí v digitálních komunikátorech založené na jednoduchém pravidle. Co je zašifrované mezi dvěma uživateli, je chráněné před všemi, včetně provozovatele aplikace. Nová regulace ale může tento princip zásadně oslabit. Pokud je něco skenováno na straně uživatele nebo na straně serveru, vždy to znamená, že vzniká bod, kde lze do soukromí nahlédnout. A jakmile takové místo existuje, je otázkou času, než se najde někdo, kdo ho bude chtít využít.

Obavy posiluje fakt, že mají vzniknout tři kategorie rizika. Ty nejvyšší mohou být zcela závislé na tom, jak jednotlivé státy interpretují bezpečnostní hrozby. Z Evropské unie už dříve zaznívaly hlasy, které volaly po oslabování šifrování. V kombinaci s novou legislativou to může vytvořit prostředí, kde se skenování stane standardem a kde bude tlak na firmy, které nebudou chtít spolupracovat.

Vedle politického rozměru existuje i ten technický. Experti opakovaně upozorňují, že žádný skenovací systém není neomylný a může generovat falešné nálezy. A pokud se omyl stane základem pro zásah do cizího života, vzniká problém, který se bude napravovat jen velmi těžko.

Citlivý bod digitální éry

Ochrana dětí je cíl, za kterým se většina lidí postaví bez váhání. Jenže právě to z tématu dělá ideální nástroj, jak prosadit zásahy, které by jinak narazily na odpor. Dobrovolné skenování soukromých zpráv vytváří prostor, který mohou vlády snadno přetvořit v mocnou zbraň. Otevírá cestu ke sledování komunikace, která by měla být chráněná podle Listiny základních práv a svobod, a i podle tradičního pohledu na soukromí.

Zdroj: Shutterstock

Je proto pochopitelné, že odborné komunity reakci neoslavují. Mluví o riziku společenského dopadu a poukazují na to, že jde jen o první fázi. Jakmile existuje mechanismus, který umožňuje nahlížet do cizích zpráv, stačí změna výkladu nebo nová situace, a pravidla se mohou zpřísnit. Pokud se možnosti rozšíří, bude téměř nemožné se vrátit k předchozí úrovni ochrany.

Evropa stojí na rozcestí

Evropská unie se ocitla ve chvíli, kdy musí definitivně rozhodnout, co považuje za větší hodnotu. Zda je to bezpečí za cenu oslabení digitálního soukromí, nebo zda se dokáže postavit za princip, který je jedním z pilířů svobodné komunikace. Nadcházející jednání s Evropským parlamentem ukážou, jak moc se hranice posune.

Jedno je ale zřejmé už dnes. Pokud se z dobrovolného nástroje stane systém, který rovná se skrytému dohledu, půjde o posun, který bude mít dlouhé následky. A zatímco politici mluví o ochraně, nezmizí otázka, kdo získá možnost sledovat cizí konverzace a co všechno se pod touto záminkou může stát běžnou praxí. Soukromí jednou ztracené se totiž už vrací jen těžko.