Internet si pamatuje víc, než by měl. Nová analýza společnosti Surfshark ukazuje, že od roku 2004 se na veřejnost dostalo 57,8 miliardy osobních údajů. Těžko si to představit – tolik dat odpovídá zhruba sedmi informacím na každého člověka na planetě.

A nejde jen o čísla. Každé heslo, e-mail nebo datum narození se může spojit s dalšími úniky a vytvořit kompletní digitální identitu. Výzkumníci to popisují jako vznik „digitálních dvojníků“ – virtuálních kopií lidí, které lze zneužít k podvodům, vydírání nebo krádeži identity.

Amerika je v čele, ale ne zrovna v dobrém

Největší koncentrace uniklých dat pochází ze Spojených států, kde bylo za dvacet let kompromitováno přes 4,5 miliardy účtů. S nimi je spojeno více než 19 miliard samostatných datových bodů, což představuje zhruba třetinu všech zaznamenaných úniků.

Američané doplácejí na to, že žijí ve vysoce digitalizované společnosti, která spoléhá na desítky online služeb a aplikací. Právě tam sídlí i většina světových technologických gigantů, takže útok na americké servery často znamená ohrožení dat uživatelů po celém světě. Zajímavé je, že USA se objevují v první pětce všech devíti sledovaných kategorií úniků – od osobních informací přes finanční údaje až po sociální sítě.

Zdroj: Shutterstock

Hesla – starý problém, který nikdo neřeší

Zhruba třetina všech úniků se týká hesel. Samotné „password“ pole bylo podle studie odhaleno více než 10 miliardkrát. To je víc, než kolik má planeta obyvatel.

Uživatelé často používají jedno heslo pro více služeb, a právě to otevírá dveře k celé digitální identitě. Stačí, aby jedno z nich uniklo, a útočník získá přístup k e-mailu, sociálním sítím i bankovnímu účtu.

Na druhém místě jsou osobní údaje – jména, rodná čísla, telefonní kontakty. A hned za nimi následuje lokace: Fyzické nebo IP adresy, které prozrazují, odkud se člověk připojuje. Tyto tři kategorie dohromady tvoří většinu úniků a představují základní stavebnici pro vytvoření falešné identity.

Když internet zná i barvu očí

V některých případech ale unikají i data, která si člověk nemůže změnit. Zvláštní pozornost vzbudila kategorie „fyzické znaky“ – i když představuje jen 0,06 procenta všech úniků, jde o více než 28 milionů záznamů.

Zahrnují výšku, váhu, barvu očí nebo velikost bot. Na první pohled to působí absurdně – proč by někdo kradl takové údaje? Jenže v době umělé inteligence dávají tyto detaily útočníkům možnost vytvořit extrémně přesvědčivé deepfake kopie. A to už není jen o soukromí, ale o samotné důvěře v realitu.

Každý stát má své slabé místo

Zatímco Spojené státy vedou v absolutních číslech, jiné země dominují v jednotlivých kategoriích. Rusko má nejvíc uniklých hesel, Izrael čelí největším ztrátám fyzických údajů a Litva paradoxně vyniká v únicích dat o vozidlech.

Podle analytiků to odráží rozdílné ekonomické prostředí i typy databází, které jednotlivé země spravují. Každý region má jiný zdroj citlivých informací, o který se hackeři zajímají.