První ochutnávku jsme vám přinesli již v našich dojmech z beta verze, takže jen v rychlosti pro zopakování: ESO je MMORPG vyvíjené společností ZeniMax Online Studios, které se odehrává asi tisíc let před událostmi Skyrimu a v němž se zapojíte do občanské války mezi třemi frakcemi, sídlícími v různých koutech fantasy Tamrielu. Ať už si ale zvolíte elfy ovládaný Aldmeri Dominion, lidsko-orkský Daggerfall Covenant nebo nestálý Ebonheart Pack (spojit temné elfy a jejich bývalé ještěří otroky nedělá vždy dobrotu), bude nad vámi navíc ještě viset hrozba v podobě daedrického prince Molag Bala, který by rád viděl hořet celý Nirn (svět, v němž leží i Tamriel).

MMO versus TES

Lidé v ZeniMaxu dostali nelehký úkol – postavit se často až nereálným očekáváním a vytvořit fungující MMORPG, které ovšem bude ctít předchozí díly série a v němž si i ten nejzarytější fanoušek bude stále připadat jako doma. Právě v tom nicméně leží největší problém celé hry, protože ta přináší poněkud jiný zážitek, než na jaký jsme zvyklí. Proto, pokud patříte mezi část komunity, jež by nejradši další klasické TES, nechte online Tamriel radši proplout kolem, jinak budete nejspíš jako spousta dalších hráčů zklamáni, nebo si přinejmenším odnesete rozporuplné dojmy, stejně jako my z beta verze. 

Ostrého startu jsme se tak dočkali smířeni s osudem, bez větších očekávání si vybrali jednu z deseti dostupných ras, čtveřice povolání a pustili se do hraní. Už nutná volba povolání vašeho avatara je první z ústupků žánru, nicméně by to nebylo TES, vždy se pyšnící svobodou hráče, aby si ji trošku neupravilo k obrazu svému, takže nehraje tak důležitou roli jako v jiných MMO. Po vzoru svých předchůdců, i zde totiž máte ve vývoji svého svěřence slušnou volnost a povolání určí jen tři linie schopností, ke kterým budete mít přístup, přičemž už od začátku můžete investovat zkušenostní body i do dalších deseti větví společných všem a jejich počet průchodem hrou dále roste. Díky tomu váš mág, třímající třeba válečnou sekeru, může vypadat naprosto stejně jako templář jiného hráče, protože jste se oba rozhodli nevěnovat schopnostem daným vašimi povoláními. 

Po tvorbě postavy jste vypuštěni do Tamrielu, který ale svým převodem do MMO podoby utrpěl jednou velice podstatnou změnou – rozparcelováním na oblasti podle doporučených levelů. Ta tam je svoboda, kdy jste mohli lítat z jednoho konce mapy na druhý, dle libosti pomáhat řešit problémy sužovaných vesničanů tuhle, sloužit svým daedrickým pánům támhle a prostě si užívat radost z objevování. Je to logické, bylo to očekávané a je to škoda. Když ale překousnete možné zklamání z výše řečeného a smíříte se s faktem, že vaši postavu by ve vedlejší lokaci bez řádné přípravy sežral první brouk, čeká vás svět plný zajímavých příběhů (a na poměry MMO nadstandardně podaných), jen nemáte takovou volnost v jejich volbě jako dříve.

Jistě, najde se zde i množství obyčejných úkolů, což při jejich množství není nic překvapivého (ZeniMax se chlubí více než deseti tisíci nadabovanými postavami), nicméně pokud máte zájem sledovat dění kolem sebe a rádi prožíváte starosti svých postav, budete se během levelování skvěle bavit, ať už budete právě osvobozovat okupovanou líheň v bažině ještěřích Argonianů, pomáhat při kulturní misi nordských válečníků ke svým elfím spojencům, nebo si například vymáhat své místo u dvora mluvících vran v říši Nocturnal (všeobecně patřily úkoly nějak spojené s daedrickými princi mezi naše nejoblíbenější, stejně jako v předchozích hrách). V případě, že se radši věnujete pouze levelování jako takovému, omáčka kolem vás příliš nezajímá a ani problémy šíleného Sheogoratha vás nedonutí k úsměvu, žádné revoluce se zde nedočkáte a čekají vás pouze naprosto klasické úkoly, jakých jste v jiných MMO splnili stovky.

Během průchodu jednotlivými lokacemi budete převážně řešit problémy místní populace a vámi zvolené aliance, čas od času se ale o slovo přihlásí i hlavní dějová linie společná pro všechny, sledující události, jež umožnily Molag Balovi zaútočit na Tamriel. Ani tady se žádná revoluce nekoná, a přestože je občas zajímavé si trošku odbočit od prostých starostí všech ostatních a přepnout do módu hrdiny zachraňujícího celý svět, nečekejte žádná velká překvapení.

Když dva válčí, třetí je už po smrti

Vítaným zpestřením hry je PvP. To zde probíhá v centrální provincii Cyrodillu, ve které leží i hlavní město nyní roztříštěného císařství. To je cílem a trofejí vítězící aliance, a vaším úkolem je tak dosadit na rubínový trůn právě kandidáta z vašeho spolku. Mapa je hodně rozlehlá, plná nejen hradů, dolů a svatyní držených hráči, ale i táborů a městeček, NPC, bossů a všeho ostatního, co najdete i v klasických PvE lokacích. Proto se ti, jež se nechtějí spolu s armádami a většími skupinami hráčů účastnit dobývání hradů (a že k tomu jsou prostředky více než dostatečné – balisty, trebuchety, katapulty, beranidla, tím vším se bojiště jen hemží), mohou věnovat i lovu jednotlivců plnících questy, kterých je i tady dost a dost. Ono jít na bosse s možností, že se za rohem náhle zjeví skupina krvelačných protivníků, všemu dodává jisté kouzlo. PvP tak můžeme jen pochválit.

Někteří vytýkali poněkud horší přehlednost v boji, kterého se účastní širší okruh hráčů, nicméně bitva je bitva a my jsme s tím neměli větší problém. Co ale problémem je, je boj samotný, jmenovitě jeho nedostatečná hloubka. Přestože máte přístup k desítkám schopností, váš skillbar jich pojme jen šest; s možností přepínání dvou setů zbraní tak máte reálně přístup k pouze dvanácti kouzlům a to je hodně málo. Boj je tak omezen na pár stále dokola mačkaných tlačítek a i když se nejedná o vyslovenou tragédii, mohlo to být o moc lepší.

Nejlépe si PvP užijete, pokud už jste dosáhli maximálního levelu (50), nicméně přístup do něho máte už do desátého. Hra vám sama při vstupu do provincie automaticky zvedne statistiky, abyste nebyli tak snadná kořist, účastnit se tedy můžete již v podstatě od začátku, máte tak možnost rozvíjet své postavy i čistě během válčení v Cyrodillu. Během zápolení s ostatními hráči jste odměňováni i kousky vybavení, takže ani v tomhle nebudete zaostávat.

Dosáhnutím padesátého levelu vaše cesta vzhůru zdaleka nekončí. Jsou zde totiž tzv. veteran ranky, které nahradí klasické levely, jejichž zvyšováním dále dostanete přístup k ještě nabušenější výbavě, a co se postupu kontinentem týče, umožní vám si projít i provincie držené ostatními aliancemi, o nic tak nebudete ochuzeni. Veteran ranků je v tuhle chvíli ve hře deset, ale už s příchodem prvního rozšíření se plánuje s dalšími dvěma levely a toto číslo nadále poroste. 

Vyrob si sám

Každé správné MMORPG potřebuje kvalitní crafting a v tomto ohledu nejde jinak, než být spokojen. Mimo klasických bojových linií máte možnost investovat body i do šestice profesí, jež vám umožní vlastnoruční výrobu v podstatě všeho, co každý dobrodruh vyžaduje. Na výběr je klasická trojice kovářství, tesařství a krejčovství pro různé váhové kategorie zbrojí a zbraní, na své si ale přijdou i virtuální kuchaři (posilující nápoje a strava) a alchymisté (všemožné lektvary), stejně jako enchanteři, jež dokáží zkonstruovat runy potřebné k dalšímu vylepšování výbavy.

Suroviny se dají objevit všude po světě a k jejich těžbě nepotřebujete pořizovat žádné nástroje, váš hrdina totiž nosí po kapsách jak krumpáč a sekeru, tak i rybářský prut. Ten můžete využít k nalovení výstavních šupinatých kousků a plnění achievementů a i když rybaření nemá žádný vyšší smysl ani nijak velkou hloubku (v podstatě stačí jen najít správné vnadidlo, jež se liší podle druhu vodního toku, v němž lovíte, a ve správném okamžiku máčknout tlačítko), strávili jsme jím z nějakého důvodu spousty času a dokonce se už objevují i hráčské guildy věnující se tzv. PvF (player versus fish), kde můžete snáze najít partnery pro skupinové rybaření (jež by mělo přinášet lepší výsledky).

Spoustu dalších surovin pro craft je pak možné najít přímo u mrtvých mobů (kožešiny, maso atp.) nebo je získat rozebráním nalootovaného vybavení. Stejně jako všechny ostatní linie schopností, i ty profesní se používáním levelují, a postupně tak můžete zpřístupňovat další a kvalitnější výbavu a zefektivňovat její výrobu. Co se týče zbraní a zbrojí, vše vámi vyrobené navíc může být vytvořeno ve stylu všech ras (je potřeba se je naučit, v základu postava umí jen vzhled patřící její rase) a pár dalších, všemu se pak díky vašemu umu dá ještě zvyšovat kvalita, takže možností je dost a dost. Alchymii a enchantování zase ozvláštňuje fakt, že dokud nesmícháte určité ingredience nebo runy, neznáte výsledek.

Co je s tím spojené a co nedopadlo až tak dobře, je obchod. Každý virtuální řemeslník potřebuje odběratele svého zboží, nicméně zde může být problém ho najít vzhledem k absenci jakékoliv aukce pro širší zákaznictvo. Existují tak pouze dvě možnosti: Neustále spamovat chat (to je ta horší, nicméně o to častější varianta) nebo vstoupit do jedné z hráčských guild zakládaných pouze za účelem obchodu. Guildy totiž své vlastní aukce mají a každý hráč může být až v pěti, nicméně při maximálním počtu hráčů v jedné nastavené na 500 to není až tak velký odběratelský trh, jaký bychom si přáli.

Další překážkou je pak především ze začátku nedostatek místa pro všechny ingredience. Kdybyste se rozhodli začít dělat profese všechny, budete doslova zahlceni (a především kuchaři to mají těžké, surovin je totiž obrovské množství). Málo prostoru je jak v bance, tak v inventáři a i když je zde možnost ho rozšiřovat, je to celkem drahá záležitost a nejde to moc rychle. Pomoci může investice do mountů, své koňské mazlíčky totiž můžete jednou za dvacet hodin nakrmit a tím jim zvýšit level a jeden ze tří atributů – rychlosti, výdrže a nosnosti. Ani to ale není příliš rychlé a navíc i vaše čtvernohé dopravní prostředky mají maximální level 50, takže pokud investujete příliš mnoho do nosnosti, můžete skončit sice se silnou, ale pomalou herkou.

Bugy. Bugy všude, kam se podíváš

Stejně jako většina podobných titulů, i The Elder Scrolls Online trpí při startu porodními bolestmi, některé ale kazí požitek ze hry až tak, že nás to donutilo z výsledného hodnocení jeden bod ubrat. Menší chybky se dají tolerovat, ale ve chvíli, kdy se hráči připojují na účty druhých místo do svých nebo mizí předměty z banky, už přestává všechna legrace. Velké problémy jsou sice celkem rychle likvidovány, po tak dlouhém době beta testování bychom se nicméně radši obešli bez nich.

Určité mouchy má i technologie nazvaná „megaserver“, což je v podstatě vícero fyzických serverů chovající se jako jedna logická jednotka. To umožňuje hrát všem hráčům dané lokace pospolu (nyní běží megaservery dva – jeden pro Evropu a druhý pro Severní Ameriku) bez nutnosti volit jednotlivé servery podle populace či konektivity, jako tomu bývá u jiných MMO. Aby se zabránilo přílišnému počtu hráčů na jednom místě, běží vždy zároveň mnoho instancí, které se snaží udržovat na stejném místě vaše známé, členy guildy a part atp.

Přestože tedy servery ustály počáteční nával hráčů bez lagování, jednotlivé instance se bugují poměrně často. Stane se vám tak, že nemůžete pokračovat v questech, jelikož se neobjevilo důležité NPC nebo se případně sice milostivě ukázalo, ale už nějak zapomnělo konat, co konat mělo. V případě pár vedlejších questů to až tak nevadí, vždy je možné se po čase vrátit a dokončit rozdělanou práci později, přesto je to otravné. Když se to ale stane u úkolu, jenž má posunout příběh dál a bez něj není možné plnit navazující dobrodružství, už je to k vzteku, a zkoušet řešit problém opětovným logováním, abyste se konečně objevili v instanci, kde daný quest momentálně funguje, není to pravé ořechové.

Suma sumárum se však jedná o velice solidní MMORPG, které možná nesedne zarytým fandům předchozích dílů, ale ve svém žánru se minimálně prozatím jeví jako nadprůměr. Dobře psané rozhovory, zábavný crafting a PvP vytvářejí kvalitní základ, na kterém vývojáři budou moci dále stavět pro hráče, které zaujal. Pomáhá vynikající dabing a i grafické zpracování při nejvyšších detailech vypadá pěkně (pokud ho nepodrobíte přílišnému zkoumání nebo nesrovnáváte třeba právě se Skyrimem). The Elder Scrolls Online je ale ještě na začátku své cesty a naše hodnocení tak berte s nadhledem – prozatím můžeme pouze hádat, jak si hra povede v pozdější fázi hry a jak dlouho vydrží bavit hráče současný obsah. Proto od nás jistě neslyšíte o tomto titulu naposledy. 

Verdikt

The Elder Scrolls Online není klasická TES hra a pokud se s tím smíříte, budete se výborně bavit alespoň prvních pár týdnů. Co bude pak, ukáže až čas a snaha autorů přinášet další obsah.