Vědcům z ESA se podařilo něco, co zní téměř jako magie: vytvořit v kosmickém prostoru umělé zatmění Slunce bez pomoci Měsíce. Výsledek? První detailní snímky sluneční koróny pořízené na oběžné dráze. Kromě krásných obrázků jde o velký krok v pochopení toho, co se děje na okraji naší hvězdy – a jak to ovlivňuje i život na Zemi.

Proba-3: dvě družice v dokonalém tanci

Klíčovou roli v celém experimentu sehrála mise Proba-3, která se skládá ze dvou družic – jedné se „sluneční clonou“ a druhé s velmi citlivým dalekohledem. Tyto dva stroje dokázaly letět ve formaci s přesností na milimetry, přičemž je od sebe dělilo jen 150 metrů. A to bez přímého řízení ze Země.

Pomocí této precizní synchronizace se podařilo zakrýt centrální disk Slunce, což vytvořilo úzký stín o průměru pouhých 8 centimetrů. Ten dopadl přesně na přístroj ASPIICS, který pak mohl bez oslnění zachytit slabé světlo koróny – neviditelného „halo“, které obklopuje Slunce.

Sluneční vítr, erupce a hrozby pro Zemi

Pozorování koróny není jen vizuální lahůdka. Právě zde vzniká sluneční vítr – proud nabitých částic, který neustále proudí do vesmíru a často zasahuje i naši planetu. A při erupcích, tzv. koronálních výronech hmoty (CME), může tento proud zesílit natolik, že naruší satelitní komunikaci, navigaci, nebo dokonce elektrické sítě.

Jak ukázal výpadek v květnu 2024, tyto jevy rozhodně nejsou jen teoretické. Proba-3 teď nabízí možnost zkoumat tyto jevy podrobněji a dlouhodoběji, což pomůže včas odhadnout a zmírnit jejich dopady.

Záhada milionového tepla

Jeden z největších otazníků kolem Slunce je paradoxně teplota jeho koróny. Zatímco povrch Slunce dosahuje asi 5 500 °C, koróna nad ním září v teplotách přes milion stupňů Celsia. Jak je možné, že vrstvy „nad“ povrchem jsou mnohonásobně teplejší?

Právě ASPIICS a další přístroje na palubě Proby-3 teď tuto záhadu detailně zkoumají. Nové snímky navíc odhalují struktury a jemné detaily, které běžné přístroje kvůli „zatoulání“ světla nedokázaly zachytit.

Šestihodinové zatmění každých 19 hodin

Unikátní výhodou umělého zatmění je časová flexibilita. Přírodní zatmění nastává jen párkrát do roka a trvá jen minuty. Proba-3 ale umí vytvořit „eclipse“ každých 19,6 hodiny – a prodloužit ho až na šest hodin. To znamená nevídané možnosti dlouhodobého sledování proměn v koróně.

Každý výsledný snímek přitom vzniká složením tří různě exponovaných fotografií, což umožňuje zachytit detaily od nejsvětlejších po nejslabší oblasti.

Technologie, která mění budoucnost

Proba-3 není jen vědecká mise, ale i test moderních autonomních navigačních systémů. Družice během letu nepotřebují neustálé pokyny ze Země – a ESA teď pracuje na tom, aby příště mohly létat zcela bez lidského zásahu.

To otevírá cestu pro budoucí robotické mise nebo satelitní konstelace, které by mohly tvořit „virtuální teleskopy“ nebo dynamické síťové struktury.

Digitální zatmění a simulace

Nové snímky z Proby-3 zároveň umožní zpřesnit počítačové simulace slunečních jevů. Software COCONUT z KU Leuven a další evropské modely teď dostávají reálná data, která doposud chyběla. To zlepší schopnost předvídat, jak budou sluneční bouře v budoucnu ovlivňovat Zemi.

A protože Proba-3 dokáže nahlédnout až k okraji slunečního povrchu, její data budou mnohem kvalitnější než dosavadní pozemské nebo orbitální pozorování.