FBI nařídila odemknutí iPhonu, může si to dovolit policie i u nás?
V nedávné době jsme vás informovali o případu, kdy FBI požádala společnost Apple, aby zpřístupnila data umístěná v iPhonu, jehož vlastník spáchal trestný čin. V té době padly dokonce i návrhy na vytvoření jakýchsi „nouzových vrátek“ pro podobné případy a pro potřeby orgánů činných v trestném řízení.
V těchto případech většinou stál Apple na straně bezpečnosti svých uživatelů. Nedávno se však objevil zcela ojedinělý spor, kdy FBI nařídila podezřelému, aby odemknul svůj iPhoneX, a to pomocí Face ID. FBI totiž přišla na to, že na Face ID se nevztahují zákony na ochranu jako na PIN, proto toho také hned využila. Jedná se o první případ podobného druhu na světě.
Dne 10. srpna 2018 prohledávala FBI dům Granta Michalskeho, který se nachází ve městě Columbus v Ohiu. Šlo o prohlídku z důvodu podezření ze zneužívání dítěte. Zvláštní Agent David Knight nařídil Michalskemu, aby použil Face ID k odemknutí svého iPhona X. Díky tomu se v telefonu našly konverzace z Kik Messangeru, kde Michalski vedl živou debatu například i s policistou v utajení.
Naneštěstí pro FBI se nepovedlo zjistit očekávané údaje. FBI se totiž nedostala k datům chráněným číselným kódovým zámkem přístroje. Knight však uvedl, že v Ohiu jsou i takové technologie, které dokáží data o používaných aplikacích případně i smazané soubory obnovit a získat, a to bez nutnosti zadávat číselný kód.
Tento čin byl spáchán v USA a byl tím pádem posuzován podle platné americké legislativy, konkrétně podle americké Ústavy. Při řešení podobného sporu v našich podmínkách by asi většina očekávala zásah tolik diskutovaného GDPR.
GDPR se obecně vztahuje na ochranu osobních údajů při jejich zpracovávání. Nařízení se však nevztahuje na zpracování údajů prováděné: „příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení.“
To jinými slovy znamená, že pokud by se, jako v Ohiu, jednalo o vyšetřování při podezření ze spáchání trestného činu, měl by nejspíše vyšetřující možnost požádat o odblokování telefonu podezřelého za účelem získání důležitých důkazů.
Pravomoce vyšetřujícího se samozřejmě odvíjejí i od závažnosti a podstaty trestného činu. Pokud se jedná o teroristický čin či obecné ohrožení, jsou pravomoce větší než v případě loupeže bedny s banány. GDPR není ani zdaleka jediný legislativní dokument, který řeší pravomoce vyšetřujícího, ale je jedním z hlavních v této oblasti.